Vláda dnes schválila návrh zákona o centrální evidenci účtů fyzických a právnických osob vedených u bank a záložen. Evidenci by měla spravovat Česká národní banka, nebude obsahovat údaje o zůstatcích na účtech. Cílem opatření je především boj proti daňovým únikům. Informace totiž mohou podle ministerstva financí pomoci například finanční správě reagovat na přesun peněz získaných podvody.
Opoziční ODS s návrhem zákona nesouhlasí s tím, že bude narušena svoboda občanů. „Centrální registr účtů je prvním krokem k tomu, že bez jakékoli kontroly bude mít řada osob přehled o účtech všech občanů. Vzhledem k tomu, jak často dochází k úniku dat, je to další nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí v rámci boje s daňovými podvody,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Data v registru budou podle plánu aktualizována minimálně denně. Oprávněné orgány, které nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí, budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají putovat do datových schránek.
Koalice skřípla opozici. Projde #EET v únoru? – Roklen24.cz https://t.co/9VKUOoRy1N @roklen24 pic.twitter.com/g89xl7dTqp
— Roklen24.cz (@roklen24) 22. Leden 2016
Registr podle ministerstva financí umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. „Odpadne tím plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Současná doba odpovědi od jednotlivých institucí je v řádu dní až týdnů.
Záměr zřídit evidenci účtů schválila vláda předloni v prosinci. Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím ale nesouhlasila ČNB.
Návrh zákona tak vychází z dohody ministerstva a ČNB. Podle ní se například bude evidence účtů týkat fyzických i právnických osob, údaje ale nebudou obsahovat zůstatky peněz na účtech. Historie údajů bude vytvářena až po zahájení provozu evidence, data budou archivována po dobu pěti let a centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.
Informační systém by měla vytvořit centrální banka a měla by ho provozovat na náklady státu. Podle zprávy k návrhu zákona by náklady na vybudování systému měly být 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.
Podobný systém již funguje i v jiných evropských státech, například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii. Zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a v současné době jej má v návrhu takzvaného protiteroristického balíčku Evropská komise. Registr účtů by měl začít fungovat po 16 měsících od uvedení zákona v účinnost. Podle ministerstva to tak bude pravděpodobně v první polovině roku 2018.
