- Stalo se před čtyřiceti lety
- Francie má problémy
- ECB se do akce nepohrne
V americkém románu Ohňostroj marnosti (The Bonfire of the Vanities) z Wall Street osmdesátých let, později zfilmovaném pod stejným názvem, hlavní hrdina, zaměstnanec fiktivní brokerské firmy Pierce & Pierce, prodává investorům francouzské státní dluhopisy jako spekulativní investici s potenciálně vysokým výnosem. Jednalo se o tzv. „Giscard bondy“, vydané v roce 1973 francouzským ministerstvem financí, v jehož čele stál pozdější prezident Valéry Giscard d’Estaing. Jejich specifikem byla výplata vázaná na cenu zlata. Po jeho definitivním odpoutání se od měn v roce 1978 cena žlutého kovu stoupla a držitele těchto bondů čekala téměř devítinásobná výplata v porovnání s investovanou částkou. Hlavní hrdina zmíněného románu obchodoval s těmito bondy v posledních letech před jejich splatností. Cena dluhopisu kopírovala cenu zlata, která byla značně volatilní, a objevily se spekulace, že se francouzská vláda bude chtít ze svého závazku vyvléci, což výkyvy ještě zvětšilo. Nakonec se tak nestalo. Obchod s dluhopisy byl jen vedlejší dějovou linkou románu Toma Wolfa, nicméně velmi přesně dokresloval tehdejší náladu na finančních trzích. Stejně jako dnes nebyla nouze o aktiva, která nabízela desetinásobný zisk, a francouzské dluhopisy měly příchuť rizikovosti.
Přeneseme-li se do současnosti, zjistíme, že desetileté francouzské státní obligace nesou o 105 bazických bodů více než benchmarkové německé dluhopisy, což je více než např. bondy italské. Důvodem je politická krize. Minoritní vláda není schopna protlačit parlamentem úsporný balíček a blížící se volby neslibují klidnější politickou situaci ani v následujícím období. K prudkému nárůstu výnosů došlo minulý týden, kdy ceny amerických dluhopisů klesly na nejnižší úroveň od října 2023 a výnosy desetiletých dluhopisů krátce překonaly hranici pěti procent. Tento pohyb strhl i ostatní dluhopisové trhy, z nichž nejhůře dopadl právě ten francouzský, který je nejzranitelnější. Komentátoři začínají hovořit o krizi. Tento týden bychom se mohli dočkat vyjádření ECB. Zajímavostí je překvapivé čtvrteční posílení amerického dluhopisového trhu při současných výprodejích francouzského. Viní se z toho likvidace pákových pozic hedžových fondů.
Jedná-li se opravdu o počátek větší krize, neexistuje příliš mnoho dobrých řešení. Jedním z nich jsou intervenční nákupy ECB podle programu TPI, vytvořeného v roce 2022 a dosud nikdy neaktivovaného. ECB může nakupovat neomezené množství dluhopisů dotčené země. Je zde však řada podmínek, které Francie zatím nesplňuje, takže s jeho brzkým využitím nelze počítat.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
