Drobní střadatelé neví, do čeho investují, a často se řídí laickými investičními poučkami. Tato skutečnost poté podrývá důvěru v celý kapitálový trh a schopnost generovat dlouhodobý zisk, řekl v rozhovoru investor a zároveň autor projektu Deníček investora Karel Večeřa. V tomto směru se podle něj máme co učit od západních zemí, kde si lidé daleko lépe prověřují, kam jejich investice směřuje a rovněž, kdo daný majetek spravuje.
Začněme Deníčkem investora. Jak jste se k tomuto projektu dostal?
Vlastně jsem se k projektu dostal náhodou. Během absolvování Stáže 3na3, během které jsem měl možnost pracovat ve 3 společnostech z oblasti asset managementu, venture capital a private equity, mě zprostředkovaně oslovila společnost Saxo Bank s projektem pro začínajícího investora. Tedy byl to krok do neznáma, ale já mám rád výzvy, tak jsem tuto nabídku přijal.
Co je cílem tohoto projektu?
Snažíme se laickým investorům co nejvíce přiblížit, jaká úskalí může investování mít. Rovněž je cílem ukázat, jaké investiční instrumenty jsou na trhu k dispozici a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Obzvláště u toho posledního bodu věřím, že existuje mezi finančními zprostředkovateli a investory značná informační asymetrie, proti které je třeba bojovat zvyšováním povědomí a znalostí v oblasti kapitálových trhů. V každém případě projekt představuje určité propojení praktických znalostí a mých dojmů z celého procesu od výběru instrumentu přes analýzu až po exekuci obchodu.
Teď něco o Vás. Vy sám již investujete s reálnými penězi?
Ano, přibližně 2 roky jsem obchodoval a dalo by se říci i experimentoval s různými instrumenty a strategiemi na demo platformě, což mě utvrdilo v tom, že investování na kapitálových trzích je vhodný způsob zhodnocování úspor. S reálným investováním jsem začal teprve nedávno. Aktuálně si přispívám do penzijního fondu a rovněž vlastním několik akcií (skutečných akcií – žádné CFD, žádné deriváty).
Studoval jste obor Finanční inženýrství, což je pojem, který není v našich končinách příliš zaběhnutý. Mohl byste nám objasnit, v čem tento obor spočívá?
Dalo by se říci, že tento obor je svým způsobem unikátní – jedná se o nejspecializovanější obor v rámci tématiky kapitálových trhů. Hlavním rozdílem oproti běžným finančním oborům je zaměření na ohodnocování kreditního rizika, správu portfolia aktiv a rovněž oceňování finančních derivátů, do čehož spadají i pokročilé metody jako binomické stromy, Black Scholes Merton modely či neuronové sítě.
To zní poměrně vzdálené od reality. Využívají se tyto znalosti v praxi?
Já sám jsem některé z těchto metod využil pro oceňování opcí v rámci Deníčku investora. Nicméně podobné modely využívám například i na své současné pozici v rámci skupiny Deutsche Boerse Group.
Jaké metody investování byste začínajícím investorům doporučil?
Vždy samozřejmě záleží na investičním horizontu a rovněž schopnosti a toleranci nést riziko. Investor s větším objemem prostředků a dlouhodobým horizontem by se neměl bát investovat do akcií, kde se předpokládá, že i případný tržní propad bude vyvážen následnými zisky během celého hospodářského cyklu. Krátkodobý investor by naopak měl volit strategie konzervativnější a zaměřit se například na dluhopisy. Pokud jde o metody investování, pak bych jednotlivým investorům rozhodně nedoporučil stock picking, tedy výběr jednotlivých akciových titulů na základě analýzy.
Preferujete tedy spíše investice do dluhopisů a jiných konzervativních aktiv?
To bych ani neřekl. V dohledné době mě nečekají velké výdaje, a tedy mám poměrně dlouhý investiční horizont. V každém případě stock picking bych doporučil opravdu jen zkušeným investorům. Je velmi nepravděpodobné, že drobný investor bude schopen rozpoznat účetní praktiky dané společnosti či bude schopen důkladně analyzovat výroční zprávy (při tvorbě účetní závěrky je možná diskrece v různých oblastech – např. metody odpisování či kapitalizování určitých nákladů). S tím však souvisí také to, že střadatelé, kteří nechávají portfolio manažery spravovat své investice, by si dopředu měli své správce majetku prověřit a zjistit, jakými kvalifikacemi disponují.
Do jakých instrumentů byste doporučil investorům investovat?
Ze všech instrumentů, které jsem doposud měl možnost si vyzkoušet, nejvíce preferuji dividendové akciové indexy, tedy indexy, které jsou tvořeny ze společností, které pravidelně vyplácejí dividendu a rovněž splňují některá další kritéria (jako například růst poměru dividendy na akcii v daném časovém intervalu). Dalším instrumentem, který mě oslovil, jsou tzv. real estate investment trusts (zkráceně REITs), které jsou vyloučeny z povinnosti danit svůj výsledek hospodaření za předpokladu, že vyplatí většinu svého zisku v podobě dividend.
To pořád zní poměrně konzervativně. Derivátové instrumenty vás tedy nelákají?
Ohledně konzervativnosti záleží na úhlu pohledu, většina nemovitostních investic je značně závislá na hospodářském cyklu, tedy vždy je důležitá diverzifikace portfolia. Co se derivátů týče, mám poměrně rád i opce, které zase umožňují koupí jednoho kontraktu participovat na změně ceny většího množství podkladových akcií (samozřejmě s ohledem na deltu dané opce). Mimo to poskytují i jiné výhody například v podobě hedgování či zabezpečení výhodnější prodejní ceny určité akcie.
Poslední otázka, co máte v plánu do budoucna?
V začátcích Deníčku jsem se zaměřoval převážně na krátkodobé a rizikové investice (například FX či oportunistické obchody na indexech), nicméně s postupem času se mé investiční strategie změnily. Postupně jsem přešel k mnohem důkladnější analýze a rovněž konzervativnějším instrumentům. Tedy instrumentům s nižší volatilitou a nějakou pravidelnou výplatou, kterou je možné dále reinvestovat. To je strategie, které bych se chtěl do budoucna držet.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
