Daňová sazba z příjmů týkajících se 400 nejbohatších daňových poplatníků Ameriky v roce 2013 prudce vzrostla na 22,9 procenta, ukázala data zveřejněná ke konci minulého roku I.R.S. (Internal Revenue Service). Vymazala tak většinu z dvě desetiletí trvajícího poklesu efektivní daňové sazby. A bohaté Američany přiměla hledat jiné cesty…
Jak je popsáno v článku The New York Times, daňové sazby dopadající na 400 nejbohatších daňových poplatníků USA prudce klesly mezi koncem roku 1990 a rokem 2012, kdy se jejich průměrná efektivní sazba daně z příjmu snížila na 16,7 procenta z 26,4 procenta.
Důvod zvýšení efektivních daňových sazeb je zřejmý. Když jsou problémem příležitosti, jak si zkrátit daň odváděnou státu, existují dva způsoby, jak to vyřešit. Jedním z nich je zakázat je. Druhým způsobem je pozměnit pravidla pro daňové sazby tak, aby s penězi, které jsou daňově zvýhodněny, bylo zacházeno podobně jako s penězi, které zvýhodněny nejsou.
Prudký růst sazeb daní nejbohatších osob byl z velké části dosažen druhým způsobem, a to prostřednictvím iniciativ prezidenta Obamy. Dva zákony, které protlačil, vstoupily v platnost v roce 2013. Jedná se o zvýšení daňových sazeb lidem s vysokými příjmy a o omezení hodnoty daňových odpočtů, které jsou oprávněni uplatňovat.
Jedním z nich byl zákon o úlevě pro americké daňové poplatníky z roku 2012, který prodloužil tzv. Bushovy daňové škrty pro většinu daňových poplatníků, ale zároveň ukončil povolení určitých úlev pro lidi vydělávající více než 500 000 dolarů ročně. Druhým byl zákon o cenově dostupné péči, který uvalil nové daně na lidi s vysokými příjmy, a který se vztahuje jak na pravidelný příjem, tak i na kapitálové výnosy, jakými může být například zisk ze zhodnocení akcií.
Dohromady tyto dva zákony zvýšily maximální sazbu daně na pravidelný příjem o více než pět procentních bodů a na kapitálové příjmy o téměř devět procent. Zákon o úlevách vedl také k obnovení pravidel zrušených za prezidenta George W. Bushe, která omezují hodnotu daňových odpočtů (jakými jsou hypoteční úroky a zaplacené státní daně z příjmu) pro lidi s vysokými výdělky.
Povaha tohoto přístupu je důležitá. Když se zákonodárci snaží zakázat určité druhy daňových úkrytů, musí honit právníky a účetní, kteří kreativně vymýšlejí nové a nové možnosti, jak zaplatit na daních co nejméně. Obamův přístup v roce 2013 jednoduše zvýšil efektivní sazbu daně z příjmů v mnoha daňových skrýších, aniž by se kdokoli mohl hádat o účinnosti těchto zákonů.
Například, i když daňový poplatník používá strategii přeměny běžného příjmu na kapitálový příjem, jakým je například přístup Bermudského pojištění, změny v roce 2013 zvýšily sazbu daně z těchto příjmů na 23,8 procenta z 15 procent. Takže není žádným překvapením, že daňové odvody čtyř set největších daňových poplatníků vzrostly tak významně.
V roce 2012 nastoupil také jednorázový efekt, který utlumil efektivní daňové sazby pro lidi s nejvyššími příjmy. Lidé věděli, že s nadcházejícím rokem přijdou i vyšší daně, tudíž mnoho zámožných lidí prodalo své akcie nebo jiná aktiva, aby realizovali své veškeré kapitálové zisky ještě roku 2012. Následkem bylo, že podíl příjmů nejmajetnějších lidí na daňově zvýhodněných ziscích byl v roce 2012 vyšší než obvykle. Toto utlumení částečně přispělo k vyšším daňovým příjmům v roce 2013, i když tento podíl byl také mnohem vyšší než v několika letech předcházejících roku 2012.
Je pravděpodobné, že lidé s vysokými příjmy budou hledat nové způsoby, jak se vyhnout novým daňovým sazbám. Ale mnoho z těchto způsobů nebudou v souladu s veřejnou politikou nastolenou prezidentem Obamou.
Kupříkladu jak se stávají možnosti krácení daní méně a méně účinné, bohatí lidé reagují tím, že dávají část svého majetku na charitativní účely. Výsledné snížení daňových příjmů není sice z hlediska veřejné politiky žádoucí, nicméně dávání peněz na charitativní účely jsou pro Obamu mnohem přijatelnější než jiné možnosti krácení daní.
Zbývá položit otázku, zda takovéto úvahy vedli stratégové prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Ta, jak vyplynulo právě dnes, zařadila do svého volebního programu vyšší zdanění bohatých Američanů. Agentuře Reuters to dnes sdělil jeden z jejích poradců. Navrhovaný krok má v příštích deseti letech přinést do federálního rozpočtu 150 miliard dolarů. Clintonová chce zvýšit daň z příjmu o čtyři procenta osobám, jejichž roční výdělek přesahuje pět milionů dolarů. Nejbohatší Američané, kteří dnes teoreticky mohou platit daň až 40 procent, by tak pocítili vyšší daňové zatížení, než americká střední třída. Z každých 10 tisíc daňových poplatníků by se nová daň vztahovala na dva.
