Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Obavy z ruské jaderné strategie v NATO rostou

V NATO rostou obavy z ruské jaderné strategie a jsou zde i náznaky toho, že by představitelé ruské armády mohli prolomit omezení používání jaderných zbraní, na což také upozorňují diplomaté aliance. Představitelé NATO vypracovali analýzu ruské jaderné strategie k projednání ministrů obrany aliance. Studie přichází v prostředí silného napětí mezi NATO a Ruskem hlavně v důsledku konfliktu na Ukrajině a v době, kdy rostou i další podezření na obou stranách. Evropě tak hrozí konfrontace typu studené války. Západní obavy rovněž pohání stále agresivnější ruské letecké a námořní hlídkování v blízkosti hranic NATO. Příkladem budiž dva ruští „medvědi“ – bombardéry schopné nést jaderné zbraně, které v minulém týdnu přeletěly přes kanál La Manche. Hrozba jaderné války, která kdysi visela nad celým světem, od dob studené války ustoupila v důsledku zásadního omezení bojových hlavic. Rusko a Spojené státy, hlavní vojenská síla NATO, si však masivně destruktivní arzenál jaderných hlavic udrželi.

„Co nás nejvíce, v souvislosti s ruskou jadernou strategií, zneklidňuje, je nárůst počtu cvičení těchto sil a možná kombinace mezi konvenčními akcemi a použitím jaderných sil, včetně možnosti hybridní války, „řekl jeden z diplomatů. Rusko využívá hybridního válčení na Ukrajině. Kombinuje prvky jako jsou neoznačené vojsko, dezinformace a kybernetické útoky, uvedli vojenští představitelé NATO s odkazem na možnost přehodnocení strategie pro jednání s Ruskem. Všechny členské země NATO i s Francií, která členem není, se ve čtvrtek potkaly na schůzce jaderné skupiny NATO, která byla naplánována jako rutinní setkání se zaměřením na bezpečnost a účinnost jaderného programu NATO jako odstrašujícího prostředku.

Putin: Nezahrávejte si

Na žádná okamžitá opatření ze strany NATO nijak překvapivě nedošlo. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se vyjádřil o konfliktu na Ukrajině, na jehož začátku stálo právě Rusko svou anexí Krymu, a kde dodnes probíhají boje mezi proruskými separatistky a ukrajinskou armádou. Šéf NATO řekl, že podporuje mírovou iniciativu Německa a Francie, resp. snahu řešit konflikt politicky.

V současné době napjatých vztahů se Západem, se Rusku nebojí posílit svůj status jaderné mocnosti. Prezident Vladimir Putin loni v srpnu ostře poznamenal, že Rusko je jadernou velmocí, a varoval nepřátele: „Je dobré si s námi nezahrávat.“ Rusko zahájilo modernizační program armády v řádu miliard dolarů, poznamenal minulý týden ruský vrchní generál Valerij Gerasimov, s tím, že podpora strategických jaderných sil Ruska v kombinaci se zlepšením konvenčních sil má zajistit, že Spojené státy nezískají v NATO vojenskou převahu.

To však nebylo zahrnuto do nové doktríny, která říká, že Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v reakci na jaderný útok, nebo konvenční útok, který ohrožuje existenci státu. Washington i Moskva si navzájem vyměňují obvinění, že druhý porušil dohodu o kontrole zbraní z dob studené války. Spojené státy obviňují Moskvu z porušení smlouvy z roku 1987 o testování řízených jaderných zbraní středního dosahu. Rusko tvrdí, že Washington porušuje smlouvu používáním bezpilotních letounů a dalších zbraní středního dosahu.

Rasmussen: Putin může zaútočit v Pobaltí, aby otestoval NATO

Newsletter