Rozvíjející se trhy se pomalu vzpamatovávají z propadu zapříčiněného loňským prohlášením Fedu o plánovaném konci kvantitativního uvolňování, je ale otázkou, zda tato stabilizace bude mít dlouhého trvání. Hlavním důvodem k obavám již není konec QE, ale potenciální navýšení úrokových sazeb v USA.
Indonésie a Indie byly mezi nejhůře postiženými zeměmi ve skupině rozvíjejících se trhů poté, co v loňském roce bývalý předseda Federálního rezervního systému Ben Bernanke poprvé zmínil možnost konce programu kvantitativního uvolňování. Indonéské akcie zažily více než 27procentní pokles ze svého květnového vrcholu na svá srpnová minima v roce 2013, zatímco indická rupie spadla na rekordní minima vůči americkému dolaru.
U obou trhů je od té doby patrný nárůst a to zejména kuli snahám politiků o napravení makroekonomické nerovnováhy, tedy velkých deficitů běžných a fiskálních účtů, a také díky optimismu, který v těchto zemích zavládl po změnách v politickém vedení. Přesto však tyto trhy nadále zůstávají rukojmími politiky americké centrální banky, přičemž za hlavní riziko lze hlavně považovat potenciál navyšování úrokových sazeb, který by mohl vyvolat odliv kapitálu.
Nicméně, přestože podnikatelé a politici říkají, že další odliv kapitálu lze očekávat, rozsah by měl být menší ve srovnání s rozsahem minulého roku. „Ať se vám to líbí nebo ne, odliv kapitálu je pravděpodobný, protože v momentě, kdy USA zvýší své úrokové sazby, lidé se budou poohlížet po lepších výnosech“, řekl Chatib Basri, indonéský ministr financí stanici CNBC na čtvrtečním Světovém ekonomickém fóru v Manile.
Vyšší úrokové sazby v USA obvykle lákají investory do aktiv denominovaných v dolarech, protože jsou považovány z pohledu rizika/výnosu za atraktivnější než aktiva rozvíjejících se trhů. Fed by měl začít s navyšováním sazeb někdy v roce 2015.
Morgan Stanley vidí „velkou příležitost v EMs“
Gokul Laroia, Co-CEO Morgan Stanley pro asijsko-pacifickou oblast, ve svém reportu pojednává o strategii firmy na rozvíjejících se trzích.
„Nevěřím, že situace bude tak zlá jako v roce 2013,“ řekl ve svém reportu, kde mimo jiné zmiňuje očekávání, že opatření přijatá vládou a centrální bankou s cílem zlepšit makroekonomickou stabilitu v minulém roce pomůžou zmírnit odliv kapitálu.
Bank Indonesia například zvýšila úrokové sazby o 125 bazických bodů v loňském roce, ve snaze zvýšit důvěru investorů v rupii a snížit poptávku po drahých dovozech. Indonéská rupie, která v loňském roce spadla přes 20 procent vůči americkému dolaru, zažívá v roce 2014 nárůst o prozatímních 5 procent.
Filipínský ministr financí Cesar Purisima mezitím sdělil, že očekávaná akce Fedu může vyvolat reflexivní únik finančních prostředků ze země, ale očekává, že něco takového by mělo trvat jen krátkodobě. „Ne všechny rozvíjející se trhy jsou podobné. Existuje mnoho rozvíjejících se zemí, které jsou více závislé na mezinárodních kapitálových trzích, a pak jsou tu ty, které tolik závislé nejsou. V případě Filipín je to tak, že jsme méně závislí, náš růst je hnán tuzemsky, naše financování přichází více z tuzemských zdrojů, než ze zdrojů v zahraničí. Jsme v současnosti země s přebytkem účtu.“
„Myslím, že loni v létě se jednalo o šok, tentokrát bude odliv kapitálu lépe řízený, jelikož rozvíjející se trhy budou na něco takového připraveny. Indonésie si počíná dobře ohledně správy dotací, zatímco guvernér centrální banky Rajan se snaží o cílenou inflaci.“
„Zvýšení sazeb s sebou snad přinese zlepšení americké ekonomiky, což může mít velký dopad na celou Asii, jejíž mnoho zemí je silně exportně orientováno právě na USA,“ dodal na závěr.
