Doba Obamova „vládnutí“ se pomalu chýlí ke konci. Obama je mnohými lidmi považován za nejslabšího a nejméně výrazného prezidenta. Kdo dostane nový mandát a jak velká to bude změna? I na toto téma se diskutovalo na Finančním a investičním fóru, které proběhlo 5. listopadu na Vysoké škole finanční a správní, jehož mediálním partnerem byl Roklen24. O jakých dalších tématech diskutovali ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda, poradce ministra financí Aleš Michl a ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Colosseum František Bostl?
Americké volby a finanční trhy
Jedno je jasné – výsledek amerických prezidentských voleb do jisté míry ovlivní podobu investičního světa. Právě argument, že je Obama historicky nejslabším prezidentem USA, považuje Bostl za klíčový – Amerika dle něj bude chtít silného prezidenta, což bude nahrávat populismu a klidně se prezidentem může stát Donald Trump. Pokud zvítězí populismus, budou pravděpodobně následovat kroky, které dále zvýší zadluženost USA. Michl dodává, že vítězství závisí na aktuální ekonomické situaci a růstu platů. Budoucnost USA vidí, na rozdíl od Bostla, „růžově“. Bostl je toho názoru, že USA se již na svůj vrchol dostaly a výš nepůjdou. Michl vidí velkou budoucnost v rostoucí urbanizaci, na což navázal i Lukáš Kovanda, který označuje města za těžiště rozvoje a poznamenává, že v případě, kdy by se snížila v amerických městech pozemková regulace, začalo by se do měst stěhovat daleko více lidí, což by mohlo zajistit až 9,5procentní přírůstek HDP. Tento fakt by mohl také přibrzdit rozevírání nůžek příjmových nerovností.
Americký prezident nepochybně ovlivní i Evropu. Právě v laxnosti a v nevyhraněném přístupu Obamy spatřuje hodně lidí jednu z příčin stávající imigrační krize v Evropě. Američané svými zásahy vyvolali chaos a dali prostor Islámskému státu, jehož zásahy v konečném důsledku nutí lidi utíkat do Evropy, i to zaznívá z úst nejednoho odborníka i laika. Jak nás tato krize ovlivní? Bostl říká, že se určitě nepodepíše na mzdách a odmítavý postoj lidí je, podle něj, v pořádku, protože je přirozené, že si každý chrání své vlastní zájmy. Současný vývoj přílivu uprchlíků připomíná spíše šokovou migrační vlnu, která je dle Kovandy nebezpečná, nicméně v případě zvolnění tempa přílivu migrantů, může být tato situace i prospěšná. Aleš Michl věří, že jsou imigranti schopni etablovat se a mohou být pro evropské ekonomiky přínosem a prostřednictvím zdanění.
Začne ECB nakupovat americké dluhopisy?
Z trochu jiného, ale neméně důležitého soudku bylo závěrečné téma prvního panelu, které se věnovalo problematice centrálních bank a současným deflačním tlakům. Centrální banky jsou se svými sazbami na nule a inflace v nedohlednu. Že selhávají základní ekonomické poučky a budeme muset přepsat učebnice, je už téměř všem jasné. Evropa ani Amerika si nemají co závidět a navíc, dle slov Lukáše Kovandy, jsou centrální banky vzájemně propojené „neformální dealem“ a svým způsobem kooperují. Draghiho manévrovací plocha se začíná zmenšovat a může nastat situace, že v rámci politiky QE nebude mít ECB co vykupovat, což může řešit nákupem dluhopisů v USA. Co by udělalo takové opatření se světovou ekonomikou je otázkou.
Bostl říká, že v současné době je zvýšení úrokových sazeb v USA nemožné. Podle něj jsou na konci svého hospodářského růstu a ekonomice by takové opatření přineslo negativní šok. Pokud se podíváme na domácí prostředí, Česká národní banka se svými intervencionismem také nezaostává za svými kolegy. Kdy skončí s intervencemi? ČNB podle Lukáše Kovandy neví, jak efektivně intervenční režim opustit. Únikem by pro ně mohlo být přijetí eura. To budou určitě prosazovat Zemanem dosazení lidé. František Bostl přijetí eura v Česku vítá a tento krok obhajuje právě zjednodušením opuštění intervenčního režimu. Navíc tento krok výrazně pomůže firmám a eliminuje jejich stávající kurzová rizika.
George Mitchell a globální ekonomika
Jedna lidová moudrost říká, že všechno souvisí se vším a u globálních ekonomických problémů tomu není jinak. Proč Amerika snížila své úsilí učit státy jako Sýrie demokracii? Kovanda v této souvislosti zmiňuje relativně neznámé, ale za to velmi významné jméno – George Mitchell. Právě tento člověk neskutečně ovlivnil globální ekonomiku a geopolitické vztahy. Ptáte se, kdo to je? Tři slova – „otec“ břidlicové revoluce.
Mitchell a jeho průkopnický počin způsobil, že v současné době se jedna čtvrtina ropy v USA získává právě z břidlice. Pro Američany ztratily země blízkého východu význam. OPEC v rámci boje proti břidlici odmítl snížit množství vytěžené ropy a její cena se tak hluboce propadla. Země z blízkého východu se tak dostaly do problémů a například Saudská Arábie zažívá velký výpadek v příjmech státního rozpočtu. Islámský stát mistrně využil situaci a v Evropě máme imigrační krizi. Aby toho nebylo málo, nízká cena ropy přidělává starosti centrálním bankéřům, shrnul Lukáš Kovanda současné problémy a jejich vzájemnou implikaci. Navazuje Michl a zdůrazňuje vliv moderních technologií, zrychlování světa a důraz na efektivitu, který samozřejmě také způsobuje pokles cen, deflaci a další vrásky na tváři autorit monetární politiky.
Na důchod koupit Apple?
Tematické okruhy byly zakončeny zhodnocením aktuální aféry Dieselgate, kterou pánové shodně označili za závažný problém, nicméně zdůraznili roli médii, která celou kauzu dle jejich soudu nesmírně nafoukla. František Bostl varuje před odlišným vývojem v rámci Evropy a Ameriky. Volkswagen v USA určitě utrpí větší ránu než v Evropě, kde se v konečném důsledku aféra na prodejích nejspíš ani neprojeví.
Celé fórum bylo završeno doporučenímy všech panelistů, jak se zajistit na stáří. Aleš Michl věří v investici do akcí tradičních velkých společností typu Apple. Dle jeho rad je optimální držet ve svém portfoliu zhruba dvacet akcí etablovaných společností. František Bostl zdůrazňuje výhodnost hypoték. Podle něj by každý mladý člověk měl mít hypotéku. Závěrečný brainstorming zakončil Lukáš Kovanda v nadneseném duchu větou, že ekonomům se nedá věřit a dobré doporučení si každý nechá pro sebe. Nicméně ještě připomněl, že by se neměly podceňovat nově vzniklé instrumenty jako je crowdfunding nebo například v poslední době rostoucí bitcoin či jiné zajímavé instrumenty jako zpětná hypotéka.
