Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Od ČNB se čekají jen slovní intervence, sazby beze změny

Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 29. září nechá sazby na minimech a oznámí pokračování režimu devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň je ale podle ekonomů velmi pravděpodobné, že budou představitelé ČNB slovně intervenovat, aby ztlumili tlak na posilování koruny. Jenom v září totiž podle odhadů některých analytiků musela ČNB intervenovat za 70 až 80 miliard korun.

„Očekávám, že ČNB ani nezmění sazby, ani neprodlouží svůj závazek udržovat korunu nad 27 Kč/EUR,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Jednání ČNB přitom bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vyznívat více v holubičím tónu. „Nikoli proto, že by se vývoj ekonomiky či inflační výhled od srpnového jednání výrazně změnil, ale proto, aby ČNB zchladila sázky trhu na blížící se exit a snížila tak potřebu intervenovat k obraně kurzu 27 Kč/EUR,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. I podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy využije bankovní rada měnověpolitické zasedání využije k pokračování své verbální intervence na obranu kurzového závazku.

 

 

Měsíční objem intervencí ČNB totiž byl podle Seidlera i Kozuba v září nejvyšší za celý letošní rok. Seidler odhadl, že během září ČNB intervenovala za 70 až 80 miliard korun. Od listopadu 2013 do konce července přitom ČNB celkově intervenovala za zhruba 563 miliard korun.

V polovině měsíce již guvernér ČNB Jiří Rusnok slovně proti posilování koruny intervenoval, když prohlásil, že čas na ukončení devizových intervencí by mohl nastat ve druhé polovině 2017. Dosud přitom bankovní rada uváděla, že jako pravděpodobný konec intervencí vidí v polovině 2017.

„I přes možné posunutí pravděpodobného konce závazku za polovinu roku 2017 se však stále domníváme, že nejpravděpodobnější konec závazku je v první půlce příštího roku. Zejména proto, že ČNB by měla trh mírně překvapit, aby se vyhnula nadměrným spekulacím, vysoké rozkolísanosti na trhu a vysoké potřebě intervenovat,“ uvedl Seidler. Obdobný názor má i Sobíšek.

Naopak Kovanda ovšem nevylučuje ani prodloužení intervenčního režimu až za horizont roku 2017. „Navzdory množícím se spekulacím, že ČNB může intervence ukončit dříve než v polovině příštího roku, osobně neočekávám, že k ukončení intervenčního režimu dojde dříve než v září 2017. Jako nejpravděpodobnější termín však i nadále vidím závěr roku 2017, případně rok 2018,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastní čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebudou přítomni viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.

 

Newsletter