Vladimir Putin vyhlíží obchodní dohodu s Íránem v hodnotě až 20 miliard dolarů, jež by pomohla Rusku částečně se vymanit z tíživé situace po uvalení západních sankcí na ruský energetický sektor.
Podle podmínek pětileté dohody by Rusko mohlo pomoci Íránu organizovat prodej ropy, stejně jako spolupracovat v plynárenském sektoru, výstavbě elektráren, sítí, v oblasti dodávek strojů, spotřebního zboží a zemědělských produktů, v závislosti na prohlášení ministerstva energetiky v Moskvě. Nicméně, toto prohlášení bylo po několika hodinách záhadně staženo a proslýchá se, že by mohlo být vydáno prohlášení nové během dneška nebo zítřka.
I přes náhlou změnu stanoviska měla zpráva o možné dohodě mezi těmito dvěma zeměmi negativní dopad na americké trhy. Dow klesl o 139 bodů nebo 0,8 %, přičemž tento pokles byl veden propadem energetických společností v čele s Chevron a ExxonMobil. WTI americká lehká ropa klesla na úroveň 97,55 dolaru za barel.
S informací, že Rusko bude odkupovat 500.000 barelů íránské ropy denně, přišly ruské noviny Kommersant již v pondělí. Takový objem by znamenal téměř pětinu momentální íránské produkce a polovinu jeho vývozu. „Je otázkou, do jaké míry se tyto zprávy zakládají na pravdě,“ řekl Richard Mallinson, energetický analytik pro agenturu Bloomberg. „Určitě by zde byla různá omezení, od současné výrobní kapacity Íránu, geografie až po přepravní logistiku. Tento krok by však mohl být výhrou pro oba národy poté, co byly zasaženy západními sankcemi zaměřenými na omezování jejich energetických odvětví.
Evropská unie nedávno představila řadu opatření k omezení průzkumu určitých ložisek ropy a s tím souvisejících těžebních produktů ruskými firmami poté, co prezident Barack Obama prohlásil ruské jednání na Ukrajině za ilegální. Přelomového bodu v tomto konfliktu bylo podle Obamy dosaženo sestřelením malajsijského letadla povstalci nakloněnými Putinově vládě, při kterém zahynulo 298 lidí. V úterý ruský prezident prohlásil, že „politické nástroje ekonomického tlaku jsou nepřijatelné a v rozporu se všemi normami a pravidly“ a dodal, že dal rozkaz, aby se podpořila domácí výroba na úkor té zahraniční.
Mezitím Írán čelí sankcím kvůli své neochotě skoncovat s jeho kontroverzním jaderným programem. Přestože země v listopadu jednala s šesti světovými mocnostmi ohledně možného omezení rozsahu sankcí, jež by umožnilo dodávky ropy do Evropy a částečně i do Asie, jednání od té doby uvízla na mrtvém bodě. Následkem je snížení íránského ropného exportu na polovinu v posledních dvou letech, podle OPEC.
I přes sankce se Írán v posledních měsících poohlíží po možnostech, jak zvýšit svoji produkci ropy, s cílovým objemem 5,7 milionu barelů ropy denně do roku 2018. Podle OPEC Írán v současné době čerpá asi 3 miliony barelů ropy denně. Nicméně k tomu, aby byl jeho cíl naplněn, potřebuje pomoc mezinárodních ropných společností a ruské energetické firmy opakovaně vyjádřily zájem být spojovány s Íránem.
Před stáhnutím zprávy o dohodě, Alexander Novak, ruský ministr energetiky řekl, že dohoda není v rozporu s mezinárodními závazky a je důležitá vzhledem k současné realitě. Bílý dům již dříve uvedl, že zprávy o jednání mezi Ruskem a Íránem byly předmětem vážných obav. „Pokud se naplní tyto zprávy, taková dohoda by vyvolala vážné obavy, protože by to bylo v rozporu s podmínkami dohody s Íránem,“ řekl v lednu Caitlin Hayden, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu.