Odbory: Blíže k vyspělým zemím? Chce to silnější korunu

(Aktualizováno 15:50) Podle odborů Česko potřebuje pro příští roky změnit svou hospodářskou politiku. Soustředit by se mělo na odbornou práci, inovace a výrobky s přidanou hodnotou. Díky tomu by se české výdělky měly také rychleji přibližovat k úrovni příjmů ve vyspělých státech. Ke srovnávání hodnoty českých a zahraničních mezd je nutné i posílení koruny, a to zhruba o 20 procent. Při představení odborářského programu Vize to dnes novinářům řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Česká republika přešlapuje na místě. Vyspělé státy se nám vzdalují a dříve méně vyspělé země se nám naopak mílovými kroky přibližují,“ uvedl Středula. Podle něj se česká ekonomika profiluje jako „záložní ekonomický prostor“ pro jiné státy a stala se spíš „subdodavatelem subdodavatele subdodavatele“. Vyrábějí se produkty s nižší hodnotou či vyvážejí suroviny, pracovní síla je levná, produktivita a mzdy jsou nižší. Pokud se situace nezmění, dostane se Česko do „pasti chudoby“, dodal předák.

Středulovo tvrzení potvrzuje i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „V řadě ohledů nezbývá než s odbory souhlasit. To, že Česká republika stále zůstává „montovnou“, prokazuje celá řada čerstvých dat. Například výzkumná spolupráce firem a univerzit je v ČR podle aktuálních dat OECD vůbec nejslabší v ekonomicky vyspělém světě,“ míní ekonom. „Česká republika také podle letošních dat OECD vykazuje nejvyšší překvalifikovanost pracovní síly v hospodářsky vyspělém světě. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás sice roste, ale tito nenacházejí adekvátní uplatnění. Právě proto, že zůstáváme „montovnou“ a není tedy u nás kladen důraz na odbornou práci, inovace a produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou,“ dodal Kovanda.

Podle odborů je tedy nutné začít podporovat hlavně české firmy, které by se měly postupně stát základem české ekonomiky. Není možné spoléhat na dceřiné společnosti zahraničních firem, míní Středula. Pomoci by mohlo založení české exportní společnosti a důsledná ekonomická diplomacie. Česko by se tak mohlo vrátit mezi významné dodavatele. Podle představ odborů by do ciziny měly putovat hlavně investiční celky a výrobky s přidanou hodnotou. Nutná je podpora školství a vědy a výzkumu.

„Úplně nejdůležitější je, jestli se pochopí, že ČR šla špatným směrem a měla by se vydat jinudy. To, že jsme se po 26 letech dohrabali na úroveň 28 procent hodinové mzdy Německa a 29 procent Rakouska, by s námi mělo zamávat,“ uvedl hlavní ekonom ČMKOS Martin Fassmann. Zdůraznil, že hospodářskou politiku státu musí vytvořit vláda.

Podle ČMKOS si loni Češi v průměru vydělali 6,85 eur na hodinu, Slováci 7,13, Chorvati osm, Slovinci 13,15, Rakušané 23,25 a Němci 24,4 eur. Nejméně dostávali Bulhaři, a to 3,19 eur, nejvíc měli s 44,23 eur Norové. Náklady práce dosahovaly loni v Česku 9,4 eur, na Slovensku 9,7, ve Slovinsku 15,6, v Německu 31,4 a v Rakousku 31,5 eur. V Bulharsku se rovnaly 3,8 eur, v Norsku pak 54 eurům.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy už dřív uvedli, že výdělky v Česku nemohou růst rychlým tempem, protože se nezvedá produktivita. Také odbory uznávají, že v produktivitě ČR zaostává a její pokles nahrazuje větším počtem odpracovaných hodin. Průměrný pracovník v zemích eurozóny v roce 2008 odpracoval 1661 hodin a v roce 2012 o 32 hodin méně. Průměrný Čech v roce 2012 pracoval 1749 hodin, tedy o 14 hodin déle než v roce 2008.

Podle předáků ale čeští zaměstnanci rozhodně nepracují méně kvalitně než lidé v jiných zemích. „Žádná firma by v ČR nepůsobila, kdyby tu měla extrémně horší výsledky. Není možné, že by měla nižší produktivitu než v mateřské společnosti. Česká produktivita práce je prostřednictvím vnitropodnikových cen vyvezena z ČR a vykázána jinde,“ je přesvědčen Středula.

Podle odborářů je také nezbytné nebránit posilování koruny. Předáci intervence České národní banky dlouhodobě kritizují. Míní, že jen výrazné posílení kurzu o zhruba 20 procent dává šanci na přiblížení českých mezd k výdělkům sousedů „v úseku jednoho lidského života“.

„Odboráři správně poukazují na to, že jedním z důvodů nynějšího vývoje je uměle podhodnocená měna,“ řekl míní ekonom Kovanda. „V tomto smyslu uplatňují více zdravého selského rozumu než například ČNB. Klíčovým nákladem intervence je totiž zejména relativně slabší produktivita a inovativnost českých firem. Zkušenost ze Švýcarska, které intervenční režim oslabující frank opustilo letos v lednu, ukazuje, že nynější poměrně silný frank podněcuje růst produktivity a inovativnosti. Švýcarští exportéři jsou nuceni vynalézavěji než před ukončením intervence hledat způsoby, jak na mezinárodních trzích uspět právě i při silné měně,“ dodal.

Programem Vize ČMKOS navazuje na svůj první programový dokument z června 2012. Tehdy navrhovala například nižší DPH u léků, zastavení vládní důchodové reformy se třetím pilířem, posílení podpory zkrácených úvazků a kurzarbeitu či zrovnoprávnění odvodů zaměstnanců a živnostníků. Za zásadní označovali předáci boj proti korupci, lichvě, daňovým únikům, praní špinavých peněz i práci na černo. Řadu kroků nynější Sobotkova vláda už provedla. O přípravě zákonů a opatření s odboráři a zaměstnavateli pravidelně jedná na tripartitě.

Přijde tlak na posílení koruny. Inflace překvapí centrální banky

 

Newsletter