AKTUALIZOVÁNO – Vítězství realitního magnáta a miliardáře Donald Trumpa v amerických prezidentských volbách by mohlo posunout ukončení kurzového závazku České národní banky až do prvního čtvrtletí roku 2018. A to v případě, že si silnější euro a pomalejší tempo zvyšování úroků ze strany americké centrální banky (Fed) vynutí uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky. Ukázala to analýza ekonomů Citigroup.
Bankovní rada ČNB minulý týden zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Guvernér ČNB Jiří Rusnok serveru Roklen24 řekl, že ukončení kurzového závazku by mohly oddalovat zejména vnější faktory, které by ČNB nedovolily zpřísnit měnové podmínky.
Panické akciové výprodeje zarazí jedině… prezident #Trump – Roklen24.cz https://t.co/v7PBKpf8eA prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/vju6A7HOM9
— Roklen24.cz (@roklen24) 9. listopadu 2016
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy zvyšuje pravděpodobnost, že Fed letos už nezvýší úrokové sazby. „Tím pádem by déle a ještě výrazněji mohla svoji měnovou politiku nekonvenčně uvolňovat – aplikací programu odkupu aktiv – i Evropská centrální banka, zejména pokud se Trumpovi nepodaří předložit kredibilní plán svých reforem. Odtud je už jen krůček k tomu, aby svůj intervenční režim protáhla, v krajním případě dokonce prohloubila i ČNB,“ dodal Kovanda.
Také podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera může Trumpův úspěch vést k dále uvolněným měnovým politikám Fedu i ECB. To podle něj do jisté míry snižuje pravděpodobnost opuštění kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí 2017. „Obdobné úvahy se však objevovaly i po výsledku referenda o brexitu, který však trhy absorbovaly lépe, než se očekávalo, a dnes již do úvah o nastavení měnové politiky ČNB významně nevstupují. Z toho důvodu tak považujeme za předčasné v tuto chvíli měnit předpoklad o měnové politice ČNB,“ uvedl Seidler.
Země východní části Evropské unie budou dle Citigroup ovlivněny Trumpovým vítězstvím méně než rozvíjející se trhy. Důvodem jsou menší vazby těchto zemí na eurozónu. Středoevropské měny mohou vůči euru oslabovat na základě nejistoty, jejich depreciace bude ale omezená a dočasná.
V případě, že bude omezena role Spojených států v NATO, jak navrhoval Trump během své kampaně, mohou investoři začít oceňovat další rizikovou prémii, a to v souvislosti s obavami o bezpečnost. Kvůli možné stále silnější pozici Ruska jsou nejvíce ohroženy baltské státy a Polsko. Maďarsko a Česko se dle Citigroup jeví jako méně zranitelné.
V Maďarsku pak můře pomalejší tempo růstu úrokových sazeb Fedu a riziko globální recese podporovat záměr maďarské centrální banky neměnit sazby nejméně do roku 2018.
Jiří #Rusnok o tom, co může oddálit konec intervencí – Roklen24.cz https://t.co/zWhNVXbJdb prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/MPD0O7lawB
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. listopadu 2016
