Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v srpnu proti předešlému měsíci nečekaně klesly o 0,1 procenta, a zaznamenaly tak první pokles za sedm měsíců. Cenovou hladinu oslabil hlavně levnější benzin a vliv silného dolaru na ceny dováženého zboží. Meziroční míra inflace zůstala na červencové úrovni 0,2 procenta. Dnešní údaje amerického ministerstva obchodu komplikují situaci americké centrální bance, která zítra rozhodne, zda poprvé za více než devět let zvýší úrokové sazby.
Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali stagnaci cen po červencovém zvýšení o 0,1 procenta. Roční míra inflace byla letos teprve třetí měsíc nad nulou; v lednu ji do záporných čísel stlačil propad cen ropy.
Benzin kvůli obnovenému propadu cen ropy na světových trzích zlevnil o 4,1 procenta, což byl nejhlubší pokles od ledna. Zvýšily se naopak ceny potravin, které zvedá prudké zdražování vajec pod vlivem výskytu ptačí chřipky v některých státech USA.
Takzvaný jádrový index cen, který nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, stoupl proti červenci o 0,1 procenta. Jeho meziroční míra růstu zůstala na 1,8 procenta.
Trh sleduje veškeré indicie pro výsledek dvoudenního jednání Fedu, v jehož závěru padne rozhodnutí o úrokové politice. Ačkoli sázky na zítřejší „hike“ rostou, podle některých ekonomů inflace zůstává příliš nízká, takže by centrální banka mohla se zvýšením úroků vyčkat do dalších měsíců. Pro utažení měnové politiky naopak hovoří zlepšující se trh práce, solidní spotřebitelské výdaje a silný růst na trhu bydlení.
Inflace v USA je už několik let pod dvouprocentním cílem centrální banky. Fed dává opakovaně najevo, že před zahájením normalizace měnové politiky musí být přesvědčen, že inflace k tomuto cíli směřuje. Centrální banka od konce roku 2008 drží základní úrokovou sazbu v zájmu podpory ekonomiky na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta.
