Už je to více než rok od prvních případů Covidu a prvních opatření v České republice a situace je stále velmi vážná. Negativní dopady pandemie na ekonomiku byly a jsou značné. Zpomalení světové i české ekonomiky dále prohlubuje relativně pomalé tempo očkování.
Národní i nadnárodní instituce se ve svých prognózách shodují, že se blíží světlo na konci tunelu. Dle Mezinárodního měnového fondu má světová ekonomika v letošním roce vzrůst o 6 %. Ekonomická obnova, která by měla přijít ve většině zemí světa má dle předpokladů stát na dvou základních pilířích. Prvním je omezení šíření viru díky vhodným opatřením a posílením imunity vakcinací a promořenín populace. Druhým pilířem je posílení ekonomického výkonu řadou schválených, či připravovaných fiskálních stimulačních balíčků.
Omezení spotřeby v době pandemie
Vedlejším, ale stále důležitým tématem v otázce ekonomické obnovy, je tzv. odložená spotřeba. Zjednodušeně část příjmů, kterou si domácnosti pravidelně odkládají, aby uspořily na výdaj typu dovolená v budoucnosti. Tento fenomén dostal v době pandemie nový rozměr. Omezené možnosti spotřeby kvůli protipandemickým opatřením, například uzavření restaurací, kin, divadel, sportovišť a dalších služeb vedly domácnosti k odložení části spotřeby.
Při (ne)dobrovolném odkládání spotřeby tak především u střední třídy vznikl prostor pro vytvoření dodatečných úspor. Hlavní důvody jsou dva. Prvním je dobrá situace na trhu práce, kde se podařilo udržet velkou část práceschopného obyvatelstva v zaměstnání. Druhým důvodem je potom opatrnost domácností, které v době nejistoty raději spořily více, než jsou zvyklé, aby byly připravené na nejhorší.
Řada ekonomů předpokládá, že tato situace povede po otevření ekonomiky k prudkému nárůstu spotřeby, kterou v posledním roce domácnosti dobrovolně, či nedobrovolně odkládaly. Výše odložené spotřeby může být relativně vysoká. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl minulý měsíc uvedl, že střední třída má nyní o 120 miliard více úspor, než by měla, kdyby nebyl Covid.
Odložená spotřeba a posílení letošní ekonomické obnovy
Úvaha nad urychlením ekonomické obnovy skrze odloženou spotřebu je vcelku jednoduchá. Lidé si budou chtít rok opatření a střídavých lockdownů vynahradit a začnou více spotřebovávat. Ochota spotřebitelů utrácet by pak měla urychlit celou ekonomickou obnovu. K této úvaze ale neodmyslitelně patří zásadní otázka: Co udělají spotřebitelé s těmito úsporami?
V USA se tým ekonomů z prestižních univerzit této otázce věnoval a odpověď možná řadu lidí překvapí. Výrazný nárůst ve spotřeby vlivem odložení neočekávají.[1] Proč? V textu argumentují, že velikost odložené spotřeby může být ve výpočtech nadhodnocená. Dokládají to podílem okamžité spotřeby vládní podpory jednotlivým domácnostem, která v době pandemie odpovídala 25 až 40 centům na dolar, což je obdobná hodnota jako u balíčků v době krize 2008. Tato situace naznačuje, že protipandemická opatření v USA zásadně neovlivnila ochotu utrácet. Část spotřebitelů tak utrácela obvyklý podíl svých příjmů. Tuto spotřebu ale realizovali mimo uzavřené služby. Např. místo návštěv restaurací utráceli peníze za dekorace obydlí, kde v době pandemie trávili více času.
Budou spotřebitelé dle předpokladů více utrácet?
Do jaké míry budou spotřebitelé ochotni tyto úspory v krátkém časovém horizontu utratit? Ano, lze předpokládat, že dle úvahy naznačené výše, budou spotřebitelé po roce lockdownů, dohánět, co promeškali. Lidé už se těší na točené pivo, divadla, kina a po roce doma budou ochotni zainvestovat do delší a dražší dovolené. Do jaké míry? Budou lidé po uvolnění opatření chodit každý den do restaurace, do divadla, k holiči? Jak dlouho spotřebitelům vydrží utrácení nad úrovní z doby před pandemií? Jak dlouho bude dohánění promeškaného trvat, než se spotřebitelé vrátí do svých zajetých kolejí? Měsíce? Týdny? Dny?
Proti vyšší ochotě domácností utrácet po otevření ekonomiky částečně hovoří další tým ekonomů, kteří se zabývají spotřebními návyky domácností v době makroekonomických nejistot.[2] Na datech z průzkumu evropských domácností zjistili, že vyšší makroekonomická nejistota, za kterou jde situace okolo pandemie jistě označit, vede domácnosti k tomu, aby v následujících měsících snížily své výdaje na služby, luxusní zboží, cesty do zahraničí a zboží krátkodobé spotřeby. Boj s pandemií v nejbližších měsících neskončí, a tak lze očekávat pokračování makroekonomických nejistot a s nimi spojené omezování spotřeby domácností. Tento efekt půjde přímo proti výše popsanému efektu dohánění promeškaného a dodává jistou skepsi k předpokladu, že domácnosti budou ekonomické obnově přispívat rychlým nárůstem spotřeby vlivem jejího odložení během pandemie.
[1] https://voxeu.org/article/us-excess-savings-are-not-excessive
[2] https://www.nber.org/papers/w28625
Text byl původně napsán pro server Kurzy.cz
