I když v historii pracovali lidé značně déle než teď, přesto se dnešních standardních 8 hodin denně 5 dní v týdnu může mnohým zdát jako pořádná fuška. Ve většině vyspělých států však ve skutečnosti lidé ani tak dlouho nepracují; v nejproduktivnějších zemích světa, což jsou především menší západní evropské ekonomiky, se délka pracovního týdne pohybuje kolem 30 hodin. Nicméně i zde najdeme řadu pracovníků, kteří jsou výrazně nad průměrem, a to jak z řad chudších, kteří dlouho pracovat musí, tak z řad bohatých, kteří chtějí být ještě bohatší. Ale co příliš dlouhý pracovní týden může udělat s naším tělem?
Umožnit zaměstnancům méně pracovat a více si užívat volného času, ať už prostřednictvím zkrácení denní pracovní doby či zkrácením délky pracovního týdne, to je téma, o kterém se poslední roky hovoří čím dál častěji. Se šestihodinovou pracovní dobou se úspěšně experimentovalo zejména ve Švédsku, kde si především technologické firmy pochvalují zvýšení produktivity. A v době, kdy ekonomika šlape jako hodinky a mzdy rostou uspokojivým tempem, se postupné zkracování pracovního týdne stalo novým tématem i českých odborů.
Domov vs. kancelář. A kde jste nejproduktivnější vy?
Odhady o optimální délce pracovního týdne se značně liší, a patrně budou různé pro jednotlivé obory i pracoviště, nicméně například výzkum citovaný serverem Business Insider prováděný na britských datech zjistil, že v rámci osmihodinové pracovní doby dělali zaměstnanci něco jiného než práci po většinu času – četli si zprávy na internetu, svačili, kouřili cigarety nebo se bavili mezi sebou. Samotné práci se v průměru věnovali pouze 2 hodiny a 53 minut.
Nicméně i když jsou v souvislosti s tímto tématem zmiňovány především výnosy z rostoucí produktivity, ale na druhou stranu i ztráta produktu plynoucí z toho, že lidé budou pracovat kratší dobu, pracovní doba by měla být nastavena především tak, aby byla optimální pro lidské zdraví, což je v konečném důsledku i to nejlepší řešení pro ekonomiku.
Horko z nás dělá hloupé a pomalé – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/36MpqVNH0q prostřednictvím @roklen24 #weather pic.twitter.com/W1w8rrppgW
— Roklen24.cz (@roklen24) 26. července 2018
V tomto ohledu přitom výzkumníci z Australian National University došli k tomu, že maximální délka pracovního týdne by měla být 39 hodin. Vše navíc již ohrožuje blahobyt pracovníka. Ve skutečnosti výzkumníci dále rozdělili odhad podle pohlaví, jelikož je nutné započítat i domácí práce. Maximální zdravá délka placené práce je tedy pro ženy 34 hodin za předpokladu, že se starají o domácnost, zatímco pro muže 47 hodin, pokud se o domácnost stará manželka.
Jinými slovy, příliš dlouhý pracovní týden, který začíná někde za překročením této hranice, přináší řadu zdravotních rizik. Například podle výzkumů citovaných serverem Huffington Post jde o vyšší riziko cukrovky, infarktu a dalších srdcečních chorob, ale i poruch spánku a dokonce depresí. Jak přitom uvádí server Mic, zároveň jde o rizika plynoucí z dlouhého sezení, které je nedílnou součástí práce většiny z nás. Jak navíc dodává server New Economics Foundation, kratší pracovní týden může pomoci i životnímu prostředí; země, kde se pracuje méně, mají menší uhlíkovou stopu. A zdravější planeta znamená zdravější obyvatelstvo.
Když tedy pracujete příliš dlouho, „vaše práce vás může zabít“, jak hlásá titulek serveru The Guardian, ale navíc se stáváte hloupější. Alespoň to tak platí podle výzkumu citovaného serverem Business Insider, který porovnával kognitivní schopnosti lidí pracujících 40 hodin týdně s těmi, co pracují 55 hodin, a to pomocí řady testů. Výsledky ukázaly, že ti, co pracovali delší dobu, vykazovali chudší slovní zásobu a nižší schopnosti uvažování a argumentace. To je tedy varovná zpráva zejména pro vrcholové manažery a podnikatele, kteří často tráví své víkendy prací.
