Dnešní zasedání Evropské centrální banky nepřineslo žádné překvapení. Sazby i program kvantitativního uvolňování zůstaly beze změny. Z hlediska prognózy pak došlo na zlepšení výhledu ekonomického růstu i inflace. Vedle toho se ale objevily i první dotazy ohledně možných problémů.
Jak již bylo řečeno, sazby zůstávají beze změny, přičemž na aktuálních úrovních zůstanou dle vyjádření delší dobu, a to až za časový rámec trvání programu čistých nákupů vybraných aktiv. Tzv. program QE, v jehož rámci ECB skupuje vybraná soukromá a veřejná dluhová aktiva, zůstává dle plánu do září 2018 (s možností dalšího prodloužení, pokud to bude situace vyžadovat). Centrální banka tak bude i nadále měsíčně skupovat aktiva v hodnotě 60 miliard euro, od ledna pak méně, a to 30 miliard.
Klíčovým sdělením následné tiskové konference bylo, že ECB registruje silné tempo ekonomické expanze, což se projevilo ve výrazném zlepšení výhledu. Celkově jsou tak Draghi a spol. čím dál tím více přesvědčeni, že inflace bude ve střednědobém rámci postupně konvergovat k vytyčenému cíli.
Z hlediska vývoje evropské ekonomiky Draghi poukázal především na momentum široce rozprostřeného růstu, stejně tak i na spotřebu, jejímž motorem byly i dřívější reformy na trhu práce, a investice profitující z velmi příznivých finančních podmínek a rostoucích korporátních zisků. Na základě toho tak ECB výrazně zlepšila výhled evropské ekonomiky pro rok 2017, a to z 2,2 % na 2,4 %, pro 2018 z 1,8 % na 2,3 % a pro 2019 z 1,7 % na 1,9 %.
Rizika ekonomické expanze zůstávají dle Rady guvernérů široce rozprostřena, přičemž v rámci krátkého období nelze vyloučit pozitivní růstová překvapení. Rizika poklesu jsou pak spojena především s globálními faktory.
Draghi: GDP projections: 2.4% in 2017 [2.2% in Sept], 2.3% in 2018 [1.8%], 1.9 in 2019 [1.7%] and 1.7% in 2020
— European Central Bank (@ecb) 14. prosince 2017
Co se týče inflace, Draghi poukázal na to, že zlepšení výhledu podpořilo představu o její konvergenci směrem k cíli. V tomto směru zmínil například vývoj na trhu práce, který by měl tlačit na růst nominálních mezd, aktuálně pak rovněž působí i vyšší ceny ropy a potravin. Byť ECB v rámci nové prognózy ponechala výhled inflace pro letošní rok na 1,5 %, v tom příštím by měla dosáhnout 1,4 %, přičemž předchozí predikce pracovala s 1,2 %. V roce 2019 bychom se měli dostat na 1,5 %, v 2020 pak na 1,7 %.
Podle Draghiho je však potřeba, aby byl vývoj především jádrové inflace potvrzen více důkazy o jejím zotavení, už jen proto, že současné tlaky na růst cen stále zůstávají utlumené. Na otázku, zda je oněch 1,7 % v roce 2020 pro centrální banku dostačující vzhledem k tomu, že inflační cíl je nastaven na 2 %, odpověděl, že nejde ani tak o číslo, klíčové je dle něj, aby bylo tempo růstu cen udržitelné.
Draghi: HICP projections: 1.5% in 2017 [1.5% in Sept], 1.4% in 2018 [1.2%], 1.5% in 2019 [1.5%] and 1.7% in 2020
— European Central Bank (@ecb) 14. prosince 2017
Během tiskové konference pak padl několikrát dotaz ohledně trvání programu QE. Šéf ECB odpověděl, že tato věc nebyla vůbec diskutována. Platí tedy, že i přesto, že centrální banka zlepšila svou prognózu, nemá teď v plánu jakkoliv upravovat v říjnu představený plán programu QE.
Celkově tak Draghiho rétorika vyzněla jasně holubičím tónem, který byl doplněn o notnou dávku optimismu jak z hlediska vývoje evropské ekonomiky, tak i inflace.
I přesto se ale centrální bankéř nevyhnul otázkám poukazujícím na možné problémy. Je ECB připravena reagovat na případnou nečekanou recesi, když jsou její sazby v záporu? Má vůbec pro reakci nějaký prostor? Draghi pohotově reagoval, že tento scénář (scénář případné recese) je velmi nepravděpodobný, tudíž ho v rámci Rady guvernérů ani neprobírali. Podle něj je primárně potřeba takové nastavení politiky ECB, díky kterému by evropská ekonomika byla schopna ustát případné zakolísání, a to i to, které by bylo zcela nečekané. Právě možnost, že se objeví nečekané problémy, je totiž vždy všudypřítomná.
Jeden z novinářů poté připomněl včerejší zasedání americké centrální banky, kde se její guvernérka Yellenová rozloučila se svým postem skrze zvýšení sazeb. Dotaz zněl, zda si Draghi myslí, že jeho rozloučení, byť je ještě daleko, dopadne stejně. Bankéř opáčil, že něco takového nedokáže jasně říci. Na druhou stranu, pokud by tomu tak opravdu bylo, jednalo by se o důkaz, že je evropská inflace na dlouhodobě udržitelné úrovni, což je dobře, protože právě to je cíl, o který ECB usiluje.
Poslední vystoupení Janet Yellenové. Řeč přišla i na bitcoin
