Pozitivní nálada trhů pomáhá procyklickým měnám. Dolar globálně slábne. Euro vůči dolaru sílí směrem k 1,1900 EURUSD. Koruna sílí nejvíce v regionu, a to k 26,25 za euro.

Osamocené vlaštovky růstu uprostřed řecké krize

Počátek problémů Helénské republiky lze vystopovat téměř šest let nazpět. V roce 2009, stále pod vahou světové finanční krize, vyšlo najevo, že bývalá řecká vláda lhala a skutečné velikosti deficitu státního rozpočtu. Následoval rok 2010, kdy zemi hrozil státní bankrot, před kterým ji musel nakonec zachraňovat Mezinárodní měnový fond. Od téhož roku tedy můžeme datovat počátek řecké dluhové krize, která, jak tomu většina událostí posledních dní nasvědčuje, pravděpodobně vyvrcholí během příštích měsíců.

„Konec hry“. Bankrot Řecka přijde v červnu

I přesto, že prozatímní jednání nové řecké vlády s věřiteli nevedla k nijak valným výsledkům, helénská ekonomika naznačuje první, byť velice mírné, známky obnovy. Za rok 2014 dosáhlo tempo růstu hrubého domácího produktu úrovně 0,4 %, přičemž pro letošek odhaduje Evropská komise až 0,5% růst. Pokud bychom chtěli vypátrat, které sektory drží Řecko nad vodou, zjišťujeme, že jde o dvě typické oblasti, jež oproti ostatním dlouhodobě vykazují lepší výsledky.

Moře, slunce, pláž a luxus

Řecko odjakživa patřilo mezi jednu z turisticky nejoblíbenějších zemí a zájem nepolevil ani přes několik let trvající krizi. V této oblasti vyniká například síť luxusních hotelů Grecotel, spadající pod hoteliérskou skupinu N. Daskalantonakis Group. Ta dohromady zaměstnává více jak pět tisíc lidí, což ji řadí mezi jednoho z nejvýznamnějších hráčů v oblasti řeckého pohostinství.

„Řecko se sice nedá popsat jako podnikatelský ráj, ale i přesto si naše síť hotelů udržuje konstantní úroveň růstu. Zakládáme si jednak na neustálé renovaci fungujících hotelů, stejně tak na postupném rozšiřování o další rekreační místa,“ řekla pro server CNBC Mari Daskalantokisová, generální ředitelka Grecotelu.

Faktem ale zůstává, že krizová situace řeckého bankovního sektoru značně ztěžuje financování nových projektů. Z toho důvodu se vedení hotelového gigantu obrací především na zahraniční finanční instituce. „Získání finančních zdrojů je v dnešní době vinou bankovní krize velice obtížné. Náklady jsou vysoké, ale tak tomu už v životě podnikatele občas bývá. Snažíme se co nejvíce podpořit naši zemi. Investujeme kamkoliv můžeme a stejně tak i kolik. Naším cílem je prodloužit turistickou sezóny a udržet tak vyšší zaměstnanost,“ řekla Daskalantonakisová.

Řecký turistický sektor se dočkal i podpory ze zahraničí. „Evropské letecké společnosti přidaly spoustu nových letů do vybraných řeckých letovisek, za což jsme jim velice vděční,“ uvedla generální ředitelka. „Stejně tak nám pomohlo i slabší euro. Zvýšený zájem pozorujeme především ze strany Ruska a dalších postkomunistických zemí.“

Daskalantonakisová zároveň přiznává, že současný plán expanze hotelového resortu byl pozdržen vinou ekonomické situace země. I přesto ale věří, že nová řecká vláda celou situaci vyřeší. „Jsem přesvědčena, že se politické vedení dokáže přizpůsobit. Přece jen jsou to patrioti, což je dle mého názoru to nejdůležitější.“

Vítr do plachet řecké ekonomiky

Druhou oblastí, která vyniká v zadlužené ekonomice a zároveň se těší celosvětově výborné reputaci, jsou řecké plavební společnosti. Dle dat časopisu Lloyd‘s List, jenž se zaměřuje na výhradně na sektor rejdařství, je velikost řeckého loďstva z hlediska kapacity největší na celém světě.

I přesto, že lodní doprava představuje určitou „oázu“ poskytující relativně dobře placenou práci mezinárodního typu, nebyly ani řecké plavební společnosti ušetřeny celosvětového poklesu v rámci daného odvětví. „Od roku 2008 se rejdařským společnostem globálně nedaří. Všeobecně samozřejmě platí, že je náš sektor silně náchylný k výkyvům, tudíž čelíme střídání dobrých i zlých časů. Z celkového hlediska posledních 7 let však, bohužel, převažovaly ty špatné,“ řekl pro server CNBC zpravodaj časopisu Lloyd‘s List, Nigel Lowry.

Dle Lowryho však nelze nijak popřít dopad byznysu plavebních firem na řeckou ekonomiku. „Pokud projíždíte Athénami, stoprocentně si všimnete výstavby nových a moderních budov. Financování většiny z nich má svůj původ právě u rejdařských společností. Vypíchl bych především stavbu nové státní opery a knihovny,“ píše zpravodaj, poukazujíce na štědrost rejdařských magnátů. „Spousta kapitálu z plavebního průmyslu je reinvestováno v rámci řecké ekonomiky, ať už jde o reality, akcie či další specifické oblasti,“ doplnil.

Dominanta v ohrožení

Řecký plavební průmysl však v poslední době čelí poměrně závažnému problému. Nová vláda, ve snaze získat do státní pokladny co nejvíce zdrojů, totiž uplatňuje vůči řeckým plavebním společnostem čím dál tím větší míru zdanění. Během posledních dvou let se daně uvalené na rejdaře téměř zdvojnásobily.

Právě tento trend postupně ukrajuje z trpělivosti řeckých lodních magnátů, kteří vyhrožují, že pokud se situace nezmění, budou nuceni přesunout svůj byznys do jiné země. Takový krok by pro řeckou vládu nebyl nijak pozitivní, časopis Lloyd‘s List totiž odhaduje, že rejdařský kapitál proudící do ekonomiky dosahuje zhruba 7 až 8 % hrubého domácího produktu země.

„Podíl lodního průmyslu na řeckém HDP se trvale zvětšuje, a to i v době špatných časů. Proto nelze nijak pochybovat o jeho důležitosti pro celou zemi,“ míní Lowry. Z pohledu majitelů řeckých přepravních lodí je tedy největším problémem přístup domácí vlády. Nejen rejdaři, ale vůbec celý podnikatelský sektor touží po tom, aby Řecko zůstalo v eurozóně, tvrdí Lowry. Pokud se tedy politické vedení nesnaží dát celou situaci dohromady, podkopává si tím jakoukoliv vidinu podpory ze strany nejsilnějších řeckých podnikatelů.

Varoufakis: Před splátkou MMF si zvolím mzdy a důchody

Newsletter