Bali je nejen krásný ostrov, ale navíc se kolem něj dá vytvořit originální byznys plán. Aspoň tak se dá dívat na podnikání Jany Petrmanové, která pro své klienty šije dovolenou na Bali přímo pro jejich potřeby. Jde na to obráceně než tradiční cestovní kanceláře s jejich standardizovanou nabídkou. Petrmanová se svých klientů nejdříve ptá na jejich touhy a pak jim připraví pobyt na míru.
Tato destinace si v poslední době získává oblibu turistů z celého světa, líbí se jim jeho krása a spirituální zážitky. Cestovatelé také oceňují možnost užít si luxusní zážitky a prvotřídní služby, které jsou cenově dostupnější než v Evropě. Zájemci o Bali by však měli mít na paměti odlišnosti ostrova, na kterém hraje významnou roli hinduistické náboženství. Jaké rozdíly je třeba mít na paměti? Pro jaká jídla a pití si ostrov přitahuje pozornost? Jak se vlastně Bali odlišuje od jiných indonéských ostrovů? Přečtěte si rozhovor s Janou Petrmanovou.
Kdy vás uchvátil právě ostrov Bali? Kolikrát jste tam už byla?
V posledních sedmi letech jsem Bali navštívila zhruba desetkrát. Na začátku stálo moje nutkání odstěhovat se z Česka. Tehdy mě velmi přitahovala jihovýchodní Asie, původně jsem zvažovala Thajsko. Pak jsem si vyzkoušela surfování, které mě chytlo. V Thajsku se ale nesurfuje, a tak jsem hledala, kam jinam se vydat.
Bali jsem si vybrala v podstatě náhodou. Původně jsem tam měla strávit jen tři měsíce a poté se vrátit do Thajska. Život na ostrově se mi ale natolik zalíbil, že jsem pak už nechtěla odjet. Dokonce jsem si nechala propadnout zpáteční letenku do Thajska a zkrátka jsem zůstala na Bali. A od té doby jezdím tam.
Co konkrétního vás na Bali láká?
Popsala bych to jako energii tohoto ostrova, prostě se tam cítíte příjemně. Thajsko může být vizuálně atraktivnější, ale na Bali jsem se zkrátka víc cítila jako doma. Přiletěla jsem jako digitální nomád, smluvně vázaná s velkou firmou, a našla jsem tam spoustu lidí, kteří fungovali stejně jako já. Start života na Bali byl jednoduchý. Nachází se tam mnoho coworkingových center, sehnat ubytování a navázat kontakty také nedalo velkou práci. Díky těmto snadným začátkům se mi pak už nechtělo přesouvat jinam, líbila se mi tamější stabilita.
Kdy vznikl nápad na založení cestovní kanceláře?
Zhruba po třech letech, co jsem na Bali létala, jsem se rozhodovala, zda budu pokračovat v práci na dálku pro český korporát, nebo se naše cesty rozejdou. Vybrala jsem si druhou možnost a necelý půlrok před vypuknutím pandemie jsem vložila své úspory do založení cestovní kanceláře Já na Bali. V předchozích třech letech jsem radila ohledně cest po ostrově mnoha lidem a rozhodla jsem se, že v tom budu dál pokračovat profesionálněji a za peníze.
Během covidu jsem testovala první cesty na menších skupinách klientů. Široká veřejnost nemohla kvůli pandemii do jara 2022 cestovat do Indonésie. Vstup do země byl možný jen s drahými byznys vízy a povinnou karanténou ve městě Jakarta na ostrově Jáva. Po znovuotevření Indonésie pro turismus jsem byla připravena.
Spojila jsem síly s rodinou svého řidiče Komanga, který je na Bali moje pravá ruka. On a jeho žena Ayu se o mé klienty starají během pobytu na ostrově.
Dá se nějak zobecnit, kdo jsou vaši klienti?
Je to pestrá paleta, ale spojuje je vysoké pracovní vytížení. Nemají čas na vyhledávání cestovních informací a plánování dovolené. Za své peníze chtějí dostat to nejlepší, což pro každého znamená něco jiného. Mou prací je to poznat. Nemám úplně nejnižší ceny, a proto se mezi mými klienty nacházejí především vysoce postavení manažeři, zakladatelé úspěšných firem a podobně.
Mou další cílovou skupinou se překvapivě stali osobní asistenti těchto vytížených lidí. Už mě několikrát kontaktovali právě pro naplánování dovolené jejich šéfa. Oceňují, že za ně převezmu jejich práci a oni pak můžou můj návrh dovolené odprezentovat svému nadřízenému bez starostí.
Také se často setkávám s klienty náhodně, například při procházce v Krkonoších nebo sjíždění Vltavy na paddleboardu. S posledními dvěma klienty jsem se seznámila na akci Startup Kitchen.
Jak připravujete konkrétní zájezd pro konkrétního zákazníka?
Trochu mě v tom ovlivnila moje předchozí práce v reklamě. Na začátku mám úvodní meeting s klientem přes WhatsApp. Zabere zhruba 15 až 20 minut a jde o takové oťukávání. Zjišťuji, kdo je na druhé straně, jaká má očekávání, co chce na Bali vidět a podobně. Padají zde otázky všeho druhu. Někteří klienti tuší, jak by měl jejich pobyt vypadat, zatímco jiní vůbec. Ti druzí mi dávají volnou ruku, abych jim dovolenou kompletně naplánovala.
Pak nastává kreativní část, ve které využívám tyto informace. Pro některé klienty se jedná o běžnou dovolenou, kterou podnikají každý rok. U jiných jde o vysněnou destinaci jejich dětí či partnerů. V obou případech plánuji pobyt tak, abych splnila sny klientů o ideální dovolené.
Tyto představy pak zapracuji do přehledného programu. Věnuji velkou péči výběru ubytování. Bali nabízí mnoho hotelů a soukromých vil, kde je pobyt zážitek, ať se jedná o výhled na nekonečné rýžové pole či poslouchání vln oceánu. Takto zpracovanou nabídku posílám klientům a pak následuje telefonát, ve kterém si projdeme program den po dni. Někdy tento telefonát může trvat až hodinu a půl, protože moji klienti mívají hodně otázek. Čeká je totiž daleká cesta do rozvojové země, a proto se mě ptají na témata spojená například se zdravím, podnebím, problémy s komáry a podobně. Během tohoto telefonátu si ověříme, jestli s mým plánem souhlasí. Pokud jim nějaká jeho část nesedí, hned ji upravíme.
Před odletem si ještě jednou nebo dvakrát zavoláme, pokud o to klienti stojí, případně komunikujeme přes WhatsApp. Po jejich odletu pak funguji jako takový „WhatsApp delegát“. Jsem s nimi v kontaktu každý den. Píši jim, co je další den čeká, posílám jim podklady a kontroluji, jestli je všechno v pořádku. Tento přístup se mi osvědčil. Moji klienti chtějí být sami, často se jedná o páry, a proto není potřeba, aby s nimi cestoval český průvodce. Na výlety pak využívají Komanga a Ayu, kteří je provází lokální historií. Dává to větší smysl, kultura Bali je úzce spjata s hinduistickým náboženstvím, a proto je lepší, když se turistům věnuje někdo, kdo v tomto prostředí vyrostl. Místní průvodce lépe dokáže přenést atmosféru ostrova na mé klienty.
Jak se odlišujete od konkurenčních cestovek?
Zejména počtem klientů. Chci samozřejmě, aby přibývali, ale na druhou stranu mám nějakou hranici. Trávím s nimi před jejich dovolenou i během ní hodně času a velké množství klientů by mi neumožnilo tak individuální přístup na takové úrovni jako dnes.
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale já prostě dělám dovolené od srdce. Chci klientům předat svoje zážitky a styl cestování. Mám štěstí, že mě oslovují lidi, kteří chtějí poznat tu zemi stejně jako já. Snažím se dozvědět sny a představy klientů a přizpůsobit jim dovolenou. Dělám to naopak než cestovky, které mají připravenou nabídku, a jejich zákazníci si v ní musejí najít svou vysněnou dovolenou sami.
Proč se ptáte potenciálních klientů na nejhorší zážitek z předchozích dovolených?
Vedou mě k tomu dva důvody. První je, že lidé mají svoje strachy a neradi se s nimi svěřují. Ale mně přijdou velmi důležité, protože se na dovolené může spousta věcí pokazit. Někdo se třeba bojí pavouků nebo hmyzu obecně. Já sice nemůžu svoje klienty úplně odstřihnout od džungle, ale aspoň je můžu na to, co je čeká, připravit. Většinou mi přijde, že nejvíce problémů může vzniknout z nedostatečné informovanosti.
Druhým důvodem jsou nenaplněná očekávání. Žijeme v době vyšperkovaných cestovatelských profilů na sociálních sítích, které někdy mají s realitou pramálo společného. Proto se klientů ptám i na tyto negativní zkušenosti, abych jim pak mohla podat cestování na Bali zcela bez obalu. Nepřikrášluji Bali, ale zároveň z něj vybírám to nejlepší, aby si ho maximálně užili. Bali toho má hodně co nabídnout, ale nechci klientům říkat, že je jak fotka z Instagramu.
Zmínila jste, že je Indonésie rozvojová země. Jakou úroveň služeb tam může Středoevropan očekávat v oblastech jako doprava a zdravotnictví?
Na Bali chybějí silnice schopné zvládat vysoký objem dopravy, který turismus přináší. Dost s tím bojuji a je to zároveň jeden z důvodů, proč si mě lidi najímají. Bez lokálních zkušeností to může být nepříjemná dovolená.
Soukromá zdravotnická zařízení na ostrově poskytují péči na vysoké úrovni. Nechala jsem si v místní soukromé nemocnici operovat zlomenou klíční kost a měla jsem skvělý servis. I lékaři v Česku následně ocenili kvalitní práci.
Na Bali existuje spousta klinik, stejně jako třeba v Thajsku. Místní zdravotnictví je připraveno na turisty, počítá se s drobnými úrazy jako odřená kolena, štípance od komárů a další zdravotní problémy, kterých je na dovolené mnoho. Bohužel ale příliš nefunguje transport z a do nemocnice kvůli špatné infrastruktuře na ostrově.
Je Bali bezpečná destinace?
Ano, bezpečnost na Bali není téma a nijak mi práci nekomplikuje. Samozřejmě se můžou vyskytnout drobné krádeže, například mobilů. Klienty o nich informuji společně s radami, jak se jim vyhnout. Moje klientela se ale s těmito problémy nesetkává, protože jim vybírám bezpečné hotely. Tyto aspekty spíš dopadají na mě.
Jak funguje komunikace s místními? Který jazyk používáte?
Na začátku jsem se spoléhala jen na angličtinu, se kterou tam není problém. Nicméně, nesoustředím se jen na Bali, ale na celou Indonésii. A mimo Bali si člověk jen s angličtinou už nevystačí. Proto jsem během covidu začala chodit do místní jazykové školy, abych se naučila indonésky. Teď už řeším většinu věcí s dodavateli právě v jejich mateřském jazyce.
Samozřejmě nemluvím plynně, k tomuto cíli vede ještě dlouhá cesta, ale na domluvu s místními mi to stačí. Hlavně jsem pocítila změnu v jejich chování. Když s nimi mluvím jejich řečí, jednají se mnou úplně jinak. Už pro ně nejsem jen někdo, kdo řeší jen turistiku, vnímají z mé strany mnohem větší respekt k jejich kultuře.
Je to náročný jazyk?
Není, navíc je velmi mladý, jeho současná podoba vznikla během dvacátého století. Indonéština nemá mnoho slov a dá se rychle naučit. Na druhou stranu vám její znalost nemusí stačit na všech ostrovech. Mnohé si uchovávají vlastní dialekty a indonéština vám zde nepomůže.
Máte hlubší znalost dalších indonéských ostrovů než Bali?
Snažím se o ni, chci představit možnosti také dalších ostrovů Indonésie. Bali bych popsala jako odrazový můstek pro jejich poznávání. Klientům na jejich první dovolené na Bali ukážu kulturu hinduismu a odlišnosti tamějšího života. Většina z nich si pak přeje přijet znovu a vidět více. Mohu je například vzít na šnorchlování se žraloky velrybími na ostrově Sumbawa nebo k orangutanům a slonům žijícím ve volné přírodě na Sumatře. Nezapomenu ani na podvodní krásy Komodského národního parku, který je rájem pro potápěče.
Mohla bych strávit celý život cestováním po 17 000 ostrovech Indonésie a přesto bych je všechny nestihla. Tyto ostrovy se výrazně liší přírodou i náboženstvím, což ovlivňuje místní kulturu.
Čím se Bali liší od ostatních ostrovů? Dál se vypíchnout nějaké specifikum?
Bali je jediný ostrov v Indonésii, kde převládá hinduismus, který zásadně ovlivňuje chování místních obyvatel. Ti věří v karmu, jsou nesmírně vřelí a snaží se turistům vyjít vstříc. Návštěvníci ostrova díky tomu zažijí něco, co nenajdou v jiných částech světa. Procestovala jsem za svůj život mnoho zemí, především v Asii, ale nikde jsem nezažila takový pocit jako na Bali. Sice to není nejkrásnější místo na naší planetě, ale chcete se na něj stále vracet. Někteří moji klienti si mě díky tomu opakovaně najímají.
Bali je prostě krásný ostrov s džunglemi a rýžovými poli, který se dá snadno procestovat. Ráno se probudíte a můžete se rozhodnout, zda chcete být na pláži, podívat se na vodopád nebo strávit odpoledne v jednom z místních chrámů.
Je nějaký aktuální trend týkající se cestování na Bali?
Sociální sítě hodně hýbou turismem a udávají trendy. Na Instagramu samozřejmě najdete příspěvky typu „Deset nejkrásnějších míst, která musíte na Bali navštívit“. Když pak na ně přijedete, jste překvapeni, že tam vedle vás stojí dalších 100 lidí a chtějí vidět to stejné. I hezké místo kvůli tomu ztrácí na kráse.
Mou prací je sledovat tyto trendy a nabízet svým klientům alternativy. Například nejslavnější chrám na Bali jsem ve své nabídce vyměnila za chrám skrytý pod druhou nejvyšší sopkou, Mt. Batukaru, kam jezdí málo lidí. Díky Komangovi a Ayu si jako běžný turista můžete užít pravou hinduistickou ceremonii v tradičním balijském oblečení. Pro vás je to velký zážitek a pro místní znamení, že respektujete jejich víru.
Snažím se tedy odklonit masový turismus tímto způsobem. Chci klientům ukázat, že jejich pobyt nemusí být jen o krásných fotkách.
Čeho by se měli návštěvníci vyvarovat při cestách na ostrov Bali?
Pokud se budete chovat s respektem a pokorou k místní kultuře a lidem, nemůžete šlápnout vedle. Zároveň ale se zde hodí pořekadlo neznalost neomlouvá. Pochopitelně, když vám nikdo neřekne, co nemáte dělat, tak to sami nevíte.
Například odhalování se. Bali je sice hinduistické a před 50 lety zde místní ženy chodily nahoře bez, ale nahota je na Bali a celé Indonésii nepřípustná. Dalším příkladem je neúcta k jejich posvátným místům, která se na Bali nacházejí prakticky všude – od malých chrámů po posvátné stromy. Místní lidé jsou na své bohy velmi hrdí a jakákoliv jejich urážka vás může stát okamžitou cestu zpět domů.
Na druhou stranu jsou místní lidé velmi vděční za jakoukoli, i symbolickou, pomoc. Také proto věřím, že z Bali si každý odveze zejména krásné vzpomínky.
Jaká jídla tamější kuchyně byste doporučila návštěvníkům Bali?
Mám moc ráda indonéskou kuchyni. Na Bali najdete kuchyně z všech částí světa – od stánků na ulici po restaurace s michelinskými hvězdami. Místní jídla zpravidla obsahují velké množství chilli. Svoje klienty proto učím slovní spojení „tidak pedas“, které znamená nepálivý. Díky tomu dostanou jídlo „jen“ se dvěma chilli papričkami a ne s deseti, jak bývá obvyklé.
Zmíním moje dvě oblíbená jídla, která klienti najdou v mých tipech na restaurace. Můžou si zde dopřát vegetariánské kari z moringy, jde o bylinu s velkým obsahem antioxidantů. Kari díky ní získá jedinečnou chuť.
Dalším výtečným pokrmem je Ayam Betutu, což je o kuře uvařené v kurkumovém vývaru a poté grilované a servírované s rýží, zeleninou, oříšky, směsí omáček a samozřejmě chilli. Předtím jsem nic tak skvělého nejedla, jsem schopná jíst Ayam Betutu několikrát týdně.
Na kolik zhruba přijde oběd nebo večeře v balijské restauraci?
Panují mezi nimi velké rozdíly. Výše zmíněné Ayam Betutu vyjde asi na 25 korun. Tříchodové menu v mé oblíbené restauraci v Ubudu, s hlavním jídlem v podobě kari s moringou, se dá pořídit za 150–160 korun na osobu. Za tuto sumu dostanete dva chody, dezert a nealko pití.
Na Bali máte také velký výběr západních restaurací, od mexické kuchyně, přes japonské sushi po třeba českou svíčkovou. Tato jídla vychází od 130 do 200 korun za porci. V neposlední řadě by byl hřích si nevyrazit na mořské plody. Večeře pro dva v podobě ryby Red Snapper, kila krevet a kila mušlí, společně s rýží, omáčkami a zeleninou vyjde na 600 až 750 korun.
Jak je to tam s dostupností alkoholu?
Na Bali se dá dostat k alkoholickým nápojům, i když to neplatí pro celou Indonésii. Například východní část země a indonéská část ostrova Papua mají celkem striktní postoj k jeho prodeji. Tento přístup vychází z dřívějších negativních zkušeností, k alkoholu se v těchto částech země nedostanete. Nicméně na Bali tento problém není, místní obchody se přizpůsobily příchodu cizinců z celého světa.
Jaké místní zvyky vás nejvíce zaujaly?
Nemám nějaký konkrétní, ale obecně se mi líbí principy hinduismu. Na jedné straně je jejich božstvo, které uctívají, ale na druhé se snaží o nějaké balancování. Není to jen o kázání dobra, protože nikdo po světě nechodí bez chyb. Místní lidé věří, že každý čin je možné napravit. Člověk by se měl snažit žít maximálně v souladu s přírodou. Hlavně díky tomuto přístupu se mi toto náboženství líbí. Motivuje každého, aby usiloval o lepší verzi sebe sama.
Hinduismus mě přivedl k vlastnímu zvyku, každoroční návštěvě očistných vodopádů ve středu ostrova. Rituál na tomto posvátném místě mi pomáhá hodit starosti za hlavu a přijít na nové myšlenky.
Kolik času trávíte na Bali? Je pobyt zde pro vás dovolenou nebo spíš pracovní (hledání nových míst apod.)?
Ráda trávím čas příjemně a snažím se tímto způsobem přistupovat i ke své práci. Takže i cestování a s ním spojené pracovní záležitosti beru jako dovolenou. Jezdím po krásných hotelech, užívám si jejich bazény a studuji okolí. Pozoruji, co by mohlo zajímat moje klienty. Je to skvělá práce, kterou by asi chtěl každý.
V posledních sedmi letech jsem Bali navštěvovala poměrně intenzivně. Snažila jsem se tam vždy strávit aspoň půl roku, obvykle moje pobyty vycházely na sedm až osm měsíců. Teď jsem se ale víc stáhla do Evropy a na Bali budu jezdit spíš na kratší služební pobyty. Další asi proběhne hned zkraje roku 2025. Už mám domluvená místa, která chci navštívit, včetně českého projektu, soukromého ostrova Pinang u Sumatry. Pobyt na opuštěném ostrově v mé nabídce zatím chybí, a tak je potřeba ho prozkoumat.
V poslední době se v různých částech světa zvedá nevole místních proti nadměrnému turismu. Jaká je v tomto ohledu situace na Bali?
Letošní rok je v tomto ohledu zvláštní. Vidíme města jako Barcelona, kde se zvyšuje odpor proti turistům. Oproti Evropě se na Bali tento problém vnímá jinak. Turisté tam ovlivňují místní život, což místní obyvatelé ne vždy vítají. Během covidu a po ruském vpádu na Ukrajinu se na Bali přistěhovalo mnoho cestovatelů, včetně Rusů, kteří často nerespektují místní zvyky.
Předtím ostrov toužil po turistických penězích kvůli nedostatku prostředků na rozvoj. Zvyšující se počet cestovatelů přináší i negativní důsledky, ale místní zatím nemají jasný názor na možné omezení turismu.
Kladete důraz na autenticitu. Co ta vlastně znamená v kontextu cestování na Bali?
Každý autenticitu vidíme v něčem jiném. Současné trendy říkají, že je to krásná fotografie. Tam já ale krásu nevidím. Samozřejmě o ni jako turista usilujete, ale za fotkou by měl být nějaký prožitek, možnost zažít něco nového. Snažím se o to, aby klienti měli možnosti spojit si tuto zkušenost se silným zážitkem.
Autenticitu mi zprostředkovávají i Komang a Ayu. Díky nim zažívám pravé Bali se vším všudy.
Originalita mého podnikání stojí také na přímém a férovém jednání s klienty. Moje cestovní kancelář má svou filozofii, chci provozovat turismus v souladu s přírodou.
Své klienty proto odrazuji od návštěvy místní ZOO nebo projížďky za delfíny, která připomíná spíše lov než příjemný zážitek.
Na ochutnávky káv jezdíme na pravé kávové plantáže a ty s cibetkami zavřenými v klecích vynecháváme* (pozn. Cibetky se na ostrově Bali ve volné přírodě nevyskytují, a tak není možné si koupit pravou cibetkovou kávu z tohoto ostrova, pouze z ostrovů Jáva, Sumatra, Sulawasi nebo Timor).
Díky tomu věřím, že dokáži svým klientům ukázat Bali a okolní ostrovy mým vlastním a jedinečným pohledem. A ani za všechny ty roky mě tento pohled neomrzel.
Jana Petrmanová, zakladatelka cestovní kanceláře Já na Bali, zahájila své podnikání v době, kdy svět zasáhla pandemie. Tento náročný start ji však přivedl k vytvoření jedinečného konceptu bezstarostného cestování po Bali a okolních ostrovech. Její přístup se zakládá na lidském kontaktu, autentických zážitcích a naplňování cestovatelských snů, které přizpůsobuje individuálním potřebám svých klientů.
