Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Osvědčený čuch „ropáků“ opět v akci?

Z hlediska historického kontextu se dá říci, že velké ropné společnosti mají čuch na vytipování pomyslného dna ropného trhu. Pokud se tedy historie opravdu opakuje, můžeme se na „černém zlatě“ připravit na brzký zvrat a následnou obnovu.

Ve středu byla ohlášeno převzetí britské plynárenské skupiny BG Group britsko-nizozemským koncernem Royal Dutch Shell. Ropný gigant koupil BG za 70 miliard dolarů, což z této megafúze v odvětví těžby ropy a plynu dělá největší deal za posledních deset let a čtvrtý největší vůbec. Právě fúze a akvizice se vzhledem k současné úrovni cen ropy jeví jako nejlepší způsob snižování nákladů. Obě firmy očekávají, že jim spojení přinese díky „synergickým efektům“ téměř čtyři miliardy dolarů navíc.

Ropná akvizice: Shell za 70 miliard dolarů převezme britskou BG

Vzhledem k tomuto kroku začínají obchodníci i analytici přirovnávat současnou situaci k dění ve druhé polovině devadesátých let. Spojení Shell a BG Group je tak mnohými považováno za předzvěst silné vlny fúzí a akvizic na trhu společností obchodujících s „černým zlatem“.

Ve druhé polovině devadesátých let se rozjela mohutná restrukturalizace, která v podstatě přetvořila celé odvětví. Tehdejší několikaletý propad na ropě vyvolal zvýšený zájem o fúzování. Mezi největší dealy patřila například koupě Amoco Corp. britskou BP za 56 miliard dolarů, kterou pak v prosinci 1998 následoval Exxon, jenž převzal Mobil Corp. za 80 miliard dolarů.

Obě spojení byla uskutečněna jen pár týdnů předtím, než se cena ropy Brent dostala na úroveň 9,55 dolarů za barel, od které se posléze odrazila nahoru (viz. graf).. S postupnou obnovou pak přišly další převzetí. Španělská Repsol získala argentinskou YPF za 15 miliard dolarů a francouzská Total koupila svého rivala Elf Aquitaine za 52 miliard dolarů.

Stejně jako v pozdních devadesátých, i dnes producenti ropy bojují o sebemenší podíl na trhu. Cílem je využít nízkou cenu „černého zlata“ k vytlačení těch nejméně efektivních těžařů. Dle agentury Bloomberg začíná tato snaha nést první ovoce. Pokles ceny o více jak 50 % během posledních 14 měsíců donutil téměř polovinu amerických těžařů využívajících metodu frakování k uzavření svých vrtů.

„Společnost Shell mohla počkat, až se cena ropy propadne na 40 dolarů za barel. Avšak pokud se podíváte na současný trh z dlouhodobé perspektivy, jistota, že by se tak opravdu stalo, není zrovna velká,“ řekl Harry Tchilinguirian, komoditní stratég z BNP Paribas. „Pokud si myslíte, že se cena opět odrazí až na 100 dolarů za barel, jsou akcie obou společností podhodnocené,“ dodal.

Dle Tchilinguiriana je středeční deal mnohem více, než sázka na vyšší ceny ropy. Umožní Shellu nejen snížit náklady na těžbu, ale zároveň tím získat silnější pozici na trhu zemního plynu. Právě u toho totiž někteří analytici očekávají mnohem rychlejší obnovu, než na samotné ropě.

Naděje umírá poslední. Velcí hráči stále sází na ropu

Goldman Sachs o ropě: USA by se měly zvolnit, ne OPEC

Newsletter