Otazníky nad inflací. Jak moc se (ne)máme bát

Inflace v USA se podle nejnovějších čísel přibližuje ke svému cíli. Ukazatel PCE, který představuje preferovanou výšku inflace ze strany Federálního rezervního systému, se pohybuje na úrovni dvou procent. Pamatujete si ještě začátek roku 2017, kdy inflace výrazně vzrostla v důsledku bazického efektu a během roku pak zmizela?  Je velmi pravděpodobné, že budeme potřebovat sesbírat více údajů, abychom mohli na jistotu říci, jestli bude růst cen způsobovat problémy. Američtí spotřebitelé se proto v této fázi ještě o inflaci příliš nezajímají. Co je ale může znepokojit, je vliv cen ropy na cenu benzínu.

Inflační očekávání počítané na univerzitě v Michiganu byla celkem stabilní (v lednu okolo 2,5 %), avšak americká zlomová míra inflace (která se počítá na 5-10 let dopředu) v posledních třech měsících výrazně vzrostla (v současnosti je na úrovni 2,1 %, což je nejvyšší úroveň od června 2015). To však neznamená, že se inflace v následujících měsících musí stát problémem.

V poslední době jsme v USA svědky zvýšeného růstu mezd. Tento nárůst částečně odráží vliv, který souvisí s nižším počtem odpracovaných hodin v důsledku nepříznivého počasí. Ve skutečnosti je růst mezd ale stále nižší než před globální finanční krizí a stejně tak je nižší než ve většině vyspělých krajin (kromě Německa).

Pravdou ale je, že se inflace pomalu vrací. V zemích G7, jak je vidět na grafu, je průměr 1,7 %, což je o něco méně než lednová inflace v roce 2017 na úrovni 1,8 %. Růst cen však momentálně není přelomový a i v následujících obdobích zůstane nadále nízký. Důvodem budou strukturální faktory, které v Saxo Bank často zmiňujeme, jako například stárnutí obyvatel, nové technologie a podobně.

Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži

Newsletter