Ruská centrální banka se uchýlila k významnému kroku, který dost možná otřese důvěrou v tamní bankovní sektor. Rozhodla se poskytnout záchranný balíček (tzv. bailout) jedné z největších ruských privátních bank, a to bance Otkritie. Analytici podle serveru CNBC zpochybňují zásah především kvůli provázanosti akcionářů na vládní organizace.
Na pokyn hlavních představitelů ruské centrální banky byl v úterý spuštěn jeden z největších záchranných programů v ruské bankovní historii. Banka Otkritie v poslední době zažila velký run na depozita, který za červen a červenec dosáhl 7,4 miliardy dolarů. Důvodem byly obavy o nejisté portfolio půjček, svou roli ale sehrála i panika vzniklá poté, co ruská měnová autorita odebrala licenci bance Yugra.
Centrální banka tak oznámila, že využije svých vlastních aktiv k tomu, aby se stala hlavním investorem Otkritie. Bailout bude mít podle serveru CNBC dopad na důvěru v ruský bankovní sektor. Dle některých odhadů může způsobit obavy, že i jiné ruské banky by mohly čelit podobným problémům. V neposlední řadě pak tento krok vzbuzuje otázky ohledně míry dohledu centrální banky.
Finanční bolehlav: Zrušení LIBORu a co bude dál
Podle dat agentury Interfax je Otkritie za druhé čtvrtletí letošního roku největším soukromým věřitelem a sedmou největší bankou v celé zemi. Pravdou je, že někteří akcionáři bankovního domu jsou provázáni s vládními subjekty, což je podle mnohých analytiků důvod, proč centrální banka nenechala tuto soukromou bankou zkrachovat. Podle slov jiných se ale zároveň jedná o zářný případ instituce, která je tzv. „too big to fail“, tedy systémově příliš důležitá na to, aby padla.
„Na jednu stranu je zásah centrální banky úlevou. Na tu druhou ale celá situace vzbuzuje otázky o kvalitě dohledu centrální banky nad bankovním ústavem, který poskytuje nejvíce půjček v zemi,“ uvedl hlavní ekonom ING v Moskvě Dmitry Polevoy. Hodnota akcie banky vzrostla po oznámení o 2,4 procenta.
Fed rozpolcen ohledně dalšího zvyšování sazeb, bilanci oseká již brzy
Rozsáhlé akvizice i agresivní expanzivní obchodní strategie posunula Otkritie do první desítky největších ruských bank. Strategie jí však nezajistila zisk. V roce 2014 banka koupila ruské eurobondy za 800 miliard rublů. Tento nákup z ní udělal přes noc největší soukromou bankou v zemi, zisk se však stále neobjevoval.
Ruská centrální banka sice neřekla, kolik přesně investuje do záchrany jedné z největších ruských bank, uvedla však, že plánuje převzít minimálně 75procentní podíl. Dosavadní největší bailout v ruské historii se odehrál v roce 2011. Jednalo se o záchranu Bank of Moscow, která vyšla na 395 miliard rublů.
Rudá invaze: Jak Číňané dobývají Kreml?
V dalších krocích prý centrální banka prozkoumá kapitál a všechny důležité položky rozvahy privátní banky. Tento proces by měl trvat tři měsíce, kompletní „regenerace“ by měla dle odhadů trvat šest až osm měsíců (v první fázi budou omezena práva akcionářů a jejich podíl klesne na nejvýše 25 %, ve druhé by pak mohli zcela přijít o svá práva, pokud bude kapitál banky stále negativní). Otkritie bude v mezidobí normálně fungovat.
Máme teorii, která dokáže vysvětlit bubliny? – Roklen24.cz https://t.co/Z13B6Bgz9F @roklen24 #crisis #markets #bubbles pic.twitter.com/LduWZW0KMZ
— Roklen24.cz (@roklen24) 28. srpna 2017
