Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Pád posledního „Mohykána“

Před sto lety se hlubinou těžbou uhlí v Británii živilo více než milion mužů. Jak je tomu dnes? Žádný.

Poslední britský uhelný důl Kellingley, který připomínal pro Británii „zlaté časy“ a status supervelmoci 19. století, se v pátek uzavřel. Uhelný průmysl Spojeného království se tak nyní bude skládat z hrstky povrchových dolů, které budou produkovat asi 8 milionů tun uhlí ročně, což je na míle vzdálené rekordním 292 milionům tun z roku 1913. Ačkoli se uhlí ve Velké Británii těží od dob římské invaze, tento sektor skutečně nakopla až průmyslová revoluce. Na začátku 20. století bylo od Walesu po Yorkshire více než 3000 hlubinných dolů. Hlubinná těžba uhlí v Británii dostala „ránu“ v 80. letech dvacátého století. Kolaps cen uhlí a zrychlující boj proti změně klimatu jej však tlačí za obzor.

 

 

Velká Británie, která v loňském roce dovezla 42 milionů tun uhlí, pokračuje v politice odstavování nejšpinavějších uhelných elektráren a snaží se je nahrazovat jadernými nebo plynovými s cílem snížit znečištění ovzduší a potřebou chránit spotřebitele před rostoucími náklady. Uhelné elektrárny, které nejsou vybaveny zařízením pro zachycování emisí, by měly být uzavřeny do roku 2025.

Uhelný průmysl po celém světě utrpěl jednak ztrátu podpory ze strany vlád, sražen byl také vzestupem levného břidlicového plynu, který cenu uhlí v podstatě zdecimoval. Producenti po celém světě zavírají doly, producenti v USA jako Alpha Natural Resources, Patriot Coal Corp. a Walter Energy v letošním roce přijali konkurzní zajištění. 

Vyjednávání o OKD komplikuje nejasná vlastnická struktura firmy

Newsletter