Evropské i americké výnosy klesají. Dolar ve ztrátě nad 1,0730 za euro. Koruna krátce zpevnila pod 25,10 za euro, následně obrátila do ztráty nad 25,15 za euro.

Pád ropy trvá. Saúdská Arábie potřebuje zahraniční pomoc

Scénář ropného trhu je už více jak rok vesměs stejný. Černá komodita si od poloviny června 2014 prochází intenzivním poklesem, který byl v několik případech narušen mírným zvratem, jenž však neměl dlouhého trvání. Za posledních dvanáct měsíců tak ropa ztratila více jak 40 % na své původní hodnotě.

Tento krutý fakt nesou nejhůře exportéři energetické komodity. Vinu na levném „černém“ zlatu nese Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která v boji s americkými společnostmi, jež využívají k těžbě metodu frakování, dodává na trh obrovské množství galonů. Cílem je udržet cenu nízko a z trhu eliminovat ty firmy, které komoditu těží mnohem nákladněji než sama Organizace.

Nejvehementnější zemí v rámci OPEC je Saúdská Arábie, která na trh denně „přisype“ minimálně 30 milionů barelů. Faktem ale je, že nízká cena ropy už postupně začíná poškozovat i samotný ropný kartel. Nejbolestivěji cenový propad zasáhl právě Saúdskou Arábii. Ropa je totiž hlavní zdroj jejích vládních příjmů, který dosahuje zhruba 80 %. Jakmile však tato složka vypadne, je potřeba ji něčím urychleně nahradit.

Výpadek se země snaží kompenzovat nejen osekáním výdajů, ale i čerpáním zahraničních rezerv či domácí emisí státních dluhopisů. Problém je ten, že výdaje nelze snižovat do nekonečna, stejně tak rezervy nejsou nevyčerpatelné. Příjmy je tedy potřeba získat na dluhopisovém trhu. Saúdská garnitura se rozhodla, že vyjma domácí emise rozjede i prodej bondů, které bude možné obchodovat na zahraničních trzích.

Agentura CNBC uvádí, že dle oficiálního vyjádření by vydáním nové emise zahraničních dluhopisů měl vzrůst dluh země během příštích pěti let až na 50 % hrubého domácího produktu. Původně bylo očekáváno, že zadlužení poroste mnohem pomaleji. Pro letošek se počítalo s dluhem o velikosti 6,7 % HDP, v roce 2016 pak 17,3 %.

Prodej zahraničních bondů by se měl rozjet na začátku ledna příštího roku. I přesto, že vláda dosud nevybrala banky, které by se emise měl zhostit, zájem o tento úkol je dle informací CNBC opravdu velký. Mezitím vedení země pracuje i na speciálním úřadu řízení dluhu, jenž by měl mít na starosti nejen dluhové financování od domácí subjektů, ale i od těch zahraničních.

„Úroveň zadlužení je stále poměrně nízká. Emise zahraničních dluhopisů bude důležitým způsobem financování, aniž by bylo nutné „odsát“ likviditu od domácích bank,“ řekla pro CNBC Monica Maliková, vedoucí ekonomka Commercial Bank v Abu Dhabi. Zároveň jde dle jejího názoru o dobrý zdroj, pomocí kterého bude možné doplnit zahraniční rezervy. Ty si totiž za poslední rok prošly výrazným poklesem z maxima na 737 miliardách dolarů až na tříroční minimum o velikosti 647 miliard.

Emise jako záchrana ratingu?

První kolo „zalepení“ výpadku příjmů státu bylo částečně pokrytu emisí domácích dluhopisů. Dle vyjádření oficiálních úřadů by tento proces mohl pokračovat během dalších 12 až 18 měsíců. Bude k tomu potřeba ale určitá diverzifikace, a to právě v podobě zahraničních bondů.

„Saúdská Arábie není v krizi. Stále si můžeme půjčovat, stále máme k dispozici rezervy a do toho navíc pracujeme na dlouhodobém plánu navýšení příjmů,“ přepisuje slova vyjádření server CNBC. Rozhodnutí o novém dluhopisovém programu uvítal především Mezinárodní měnový fond, který již dříve Saúdskou Arábii urgoval, aby se vypořádala s fiskální krizí navýšením dluhu a osekáním výdajů.

To, že se ropný gigant nachází v problémech, potvrdila i ratingová agentura Standard & Poor‘s, která minulý měsíc snížila ohodnocení Saúdské Arábie z „AA-/A-1+“  na „A+/a-1“ se slovy, že další zhoršení je možné, pokud vláda nedosáhne dostatečného a udržitelného snížení vládního deficitu.

Co bude dál?

Aktuální situace ukazuje, že zahraniční dluhová emise je pro Saúdskou Arábii potřebným krokem. Ropa totiž již několikátý den v kuse klesá. Brent se pro dnešek propadl o 0,3 %, což odpovídá 47,84 dolarům za berel. WTI klesla o 0,11 %, odpovídajících 43,98 dolarům za barel.

Nepříznivý vývoj pak potvrzuje i Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Dle jejího poslední vyjádření se ropa nevrátí k úrovni 80 dolarů za barel dříve než na konci tohoto desetiletí, a to i navzdory poklesu investic do těžby.

„Očekáváme, že ceny ropy se postupně vyšplhají k 80 dolarům kolem roku 2020,“ řekl agentuře Reuters šéf IEA Fatih Birol. „Odhadujeme, že investice do těžby letos klesnou o více než 20 %. Ještě významnější však možná je, že tento pokles bude pokračovat i v příštím roce“ řekl Birol. „Za posledních 25 let jsme nikdy neviděli dva roky poklesu investic za sebou,“ dodal.

Investice budou podle IEA v důsledku nižších cen ropy omezovat především těžaři s vyššími náklady, například firmy produkující ropu z břidlicových ložisek ve Spojených státech. Tento pokles těžby by však mohl být kompenzován růstem dodávek z Iráku a z Íránu. Birol upozornil, že podíl Blízkého východu na celosvětových dodávkách ropy by se tak mohl zvýšit ze současných asi dvou třetin.

 

Newsletter