Česká národní banka se zařadila po bok světových centrálních bank, které přistoupily k „pandemickému“ zvýšení sazeb. První úrokový hike od února 2020 činí 25 bazických bodů. Proces úrokové normalizace tak začal, přičemž, jak uvedl guvernér Rusnok, zvýšení sazeb může přijít na každém dalším měnovém zasedání.
Jarní prognóza je dle centrální banky splněna, přičemž pozitivem je citelně slabší propad ekonomiky během prvního čtvrtletí. Zvýšení sazeb je tak v souladu s aktuálním výhledem jakožto reakce na proinflační tlaky – domácí i zahraničí, nabídkové i poptávkové – působící na horizontu měnové politiky.
Pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů hlasovali čtyři členové bankovní rady. Jeden člen prosazoval hike o 50 bodů. Nemělo jít přitom o žádný názorový střet, nýbrž pouze o komunikační kalibraci vysílající silnější signál ohledně zahájení normalizace sazeb.
Argumentace obou skupin tak byla v podstatě stejná. ČNB již nemá žádnou pochybnost o tom, že pandemie a její důsledky ve smyslu omezení jsou na ústupu, což se stalo dříve a mnohem rychleji, než bylo očekáváno. Roli hraje i promořenost a proočkovanost, která podle bankovní rady snižuje pravděpodobnost návratu pandemických omezení, byť víme, že stále existují rizika jako nové mutace, uvedl Rusnok.
Absence nejistoty ohledně oživení tak podpořila potřebu postupného návratu k normálnějším sazbám. Podle Rusnoka nelze mít vedle sebe nízké sazby a ekonomický růst kolem 3 %, v příštím roce možná až 4 %, navíc s přehřívajícím se trhem práce. Tomu logicky odpovídají vyšší sazby, přičemž dle guvernéra je možné, že úroky bude ČNB zvyšovat na každém dalším měnovém zasedání. „Možné to je, pokud bychom cítili potřebu jednat takto rychle, vyloučit to nelze, netvrdím ale, že to tak bude. Doufám, že to nebude potřeba,“ řekl Rusnok.
Dva členové rady hlasovali pro stabilitu sazeb. Jejich argumenty se opíraly o potřebu dát ekonomice prostor pro další konsolidaci. Existují nejistoty o dalších vlnách epidemie, o mutacích. Zmíněna byla ale i otázka úrokových nákladů pro malé a střední podniky.
Reakce trhů na rozhodnutí byla poměrně vlažná, což potvrdilo zacenění dnešního navýšení sazeb. Kurz koruny citelněji reagoval na zmínění možnosti zvýšení sazeb na každém dalším zasedání. Takový scénář by znamenal další čtyři kola navyšování úroků do konce roku, zatímco jarní prognóza ukazuje „pouze“ dvě. Podle nás na takto citelné zpřísnění ve výsledku nedojde, k čemuž by vedle utahování měnových podmínek skrze úroky mělo přispět i zpevňování kurzu koruny. Nadále tak očekáváme, že se ve zbytku roku dočkáme minimálně jednoho zvýšení, a to patrně v srpnu, a maximálně dvou, a to srpen a listopad, v závislosti na posilování kurzu koruny. V příštím roce jsou pak možná až tři kola navyšování.
