V souvislosti s pátečním pařížským teroristickým útokem se nabízí bezpočet otázek. Jednou z nich je celkem přirozeně to, jaký vlastně bude jeho ekonomický dopad.
Francie bombarduje útočiště Islámského státu – ONLINE
Má-li být historie vodítkem, pak nejpodobnější událostí je série smrtících výbuchů v madridských příměstských vlacích a na tamních nádražích, která si 11. března 2004 vyžádala život 191 obětí. Společně s pátečním řáděním islamistů v Paříži jde – z hlediska počtu obětí – o nejzávažnější pozemní teroristický útok, k jakému kdy došlo na území Evropské unie (či předtím Evropského společenství). Při žádném jiném z pozemních útoků než při těchto dvou nezahynulo na území EU/ES více než sto lidí.
Jakýkoli závažnější teroristický akt má potenciál oslabit ekonomiku atakované země či regionu. Pokud však atak představuje ještě poměrně izolovanou událost, jako tomu bylo v Madridu a jako tomu (zatím) je v Paříži, oslabení ekonomiky není příliš zásadní. Důležité je tedy to, jak rozhodně jsou povolané orgány (policie, tajné služby,…) schopny reagovat a jak rychle dostanou situaci plně pod kontrolu. Vlastně každý teroristický akt mé ovšem nejen své přímé náklady, ale i ty nepřímé, související s oslabením ekonomické a investorské důvěry v zasažený region či zemi.
Válka, Chyby, Přežít. Osobnosti k Paříži
V Madridu před jedenácti lety reagovala zodpovědná místa poměrně účinně, takže potenciálně třeskavou situaci bezprostředně po útocích se podařilo dostat pod kontrolu. Dopad explozí na španělskou ekonomiku tak nakonec nebyl příliš významný. Lze jej vyčíslit sumou necelých 212 milionů eur přímých nákladů (Buesa a kol., 2006). Přes 63 procent této částky souvisí se zmíněnou ztrátou 191 lidských životů a také se zraněními dalších téměř 1600 lidí. Jednalo se zejména o finanční kompenzace pozůstalým a zraněným. Další náklady si vyžádala například oprava poškozené železniční infrastruktury a budov. Madridský region tak čelil dodatečným nákladům odpovídajícím 0,16 procenta svého hrubého domácího produktu roku 2004, což tehdy představovalo 0,03 procenta ročního hrubého domácího produktu španělské ekonomiky.
Pro srovnání, přímé náklady spojené s newyorskými útoky z 11. září 2001 se odhadují na 27,2 miliardy dolarů, což představuje 0,25 procenta hrubého domácího produktu Spojených států v daném roce (Johnston, Nedelescu, 2005). Potvrzuje se tedy, že přímé ekonomické náklady stoupají s mírou závažnosti teroristického aktu, měřenou nejčastěji pochopitelně počtem obětí.
Robejšek: Je to válka, už není čas slov
Nepřímé náklady teroristických útoků, tedy ty spjaté se ztrátou spotřebitelské, podnikatelské či investorské důvěry v zasaženou oblast, lze dobře vystihnout vývojem příslušných klíčových burzovních indexů. Stěžejní burzovní index eurozóny, Dow Jones EURO STOXX, odepsal během 11. března 2004 zhruba tři procenta. V poklesu pokračoval i v následujících dnech, ale do konce měsíce své ztráty takřka úplně kompenzoval (viz graf ve fotogalerii). Neblahý dopad madridského teroristického útoku na finanční trhy eurozóny byl tedy prakticky zanedbatelný.
Dopad newyorských útoků z 11. září 2001 byl ovšem citelnější. Newyorská burza i elektronický trh NASDAQ zůstaly 11. září 2001 zavřené (k útokům na „dvojčata“ došlo před devátou hodinou ranní newyorského času). Neotevřely ani následujících dnech, a to až do 17. září 2001. V období od 17. do 21 září se pak index Standard and Poor’s 500 propadl o 11,6 procenta a index trhu NASDAQ o 16,1 procenta. Po 23 obchodních dnech se však index Standard and Poor’s 500 vrátil na svoji hodnotu z 10. Září (viz graf výše).
V porovnání s geopolitickým a vlastně i historickým dopadem 11. září byl tak jeho negativní dopad na finanční trhy malý a z dlouhodobého hlediska vlastně také zanedbatelný.
Lze tedy shrnout, že pokud se příslušným orgánům podaří uklidnit nynější situaci, která je zejména v Paříži a v celé Francii pochopitelně vyhrocená, ekonomické dopady budou zanedbatelné. A to jak ty přímé, tak nepřímé. Lze v takovém případě očekávat přímé náklady na francouzský hrubý domácí produkt odpovídající nejvýše nižším setinám procenta ročního hrubého domácího produktu země. Lze zároveň počítat jen s nepatrnými ztrátami klíčových světových burzovních indexů, včetně indexů eurozóny. V tomto ohledu situaci zmírňuje to, že k útokům došlo v pátek pozdě večer a finanční trhy v eurozóně, ale i mnohde jinde na světě tak měly celý víkend na to, aby související psychologický náraz absorbovaly.
Vše kolem Útoků v Paříži naleznete pod tímto odkazem na Roklen24
