Dolarový index smazal většinu dopoledních ztrát a posunul se směrem k hranici 90,3 bodů. Euro se proti dolaru obchoduje těsně nad 1,2160 EURUSD, což odpovídá korekci posílení po zveřejnění evropských indexů PMI. Měny regionu oslabují. Koruna se posunula k 26,15 za euro.

Patentová ochrana: Chrání hospodářskou soutěž, nebo jí škodí?

Nové výrobky a technologie, které si spotřebitelé ještě nedávno neuměli ani představit, ale dnes už si je mohou snadno pořídit, vznikají kolem nás takřka nepřetržitě. Vynálezy a inovace, které zlepšují náš život, však vyžadují investice. Ty pro výrobce znamenají dodatečné náklady, které, jak doufá, získá zpět prostřednictvím vyšší ceny, kterou si bude účtovat za jeho vylepšený produkt. Co když ale ostatní výrobci novinku zkopírují a stlačí cenu dolů?

Pokud by nebyl nový výrobek chráněn patentem, výrobce by neměl žádnou motivaci investovat do inovace, jelikož by nebyl schopný obnovit své náklady na onu investici. Ostatní by jej mohli bez inovačního úsilí snadno zkopírovat, což by stlačilo cenu dolů a iniciativní výrobce by přišel o svou odměnu ve formě vyšší ceny produktu. Jediným výsledkem jeho úsilí by tedy byly dodatečné náklady použité na vývoj nového výrobku. Alespoň tak zní hlavní argument pro to, aby existovala patentová ochrana. Podobně je to i s autorskými právy, které chrání knihy, hudební nahrávky a další autorská díla. Ochrana autorských práv si však klade za cíl motivovat nikoliv k vynálezům a inovacím, ale k tvůrčí činnosti a kreativitě.

Z hlediska standardní ekonomické teorie vytváří jak ochrana autorských práv, tak patentová ochrana, monopol, který majitelům chráněných výrobků umožňuje nastavit cenu vysoko nad náklady. Trh tak produkuje nižší než optimální množství za vyšší než optimální cenu, a vytváří tak určitou neefektivnost inherentně spojenou s monopolní silou. Dá se tedy říct, že v oblasti patentů a autorských práv existuje konflikt mezi dynamickou efektivností, související s vytvářením motivací, a statickou efektivností, spojenou se zneužíváním tržní síly.

Monopol Samsungu pod palbou. Kdo ho (možná) připraví o OLED?

Nejspíše tak nejsou patenty a autorská práva ani úplně špatná, ani úplně dobrá, ale – stejně jako všude jinde v ekonomii – platí, že je potřeba najít optimální míru ochrany. Jak však již před pár lety na svém společném blogu s Garym Beckerem upozornil otec disciplíny zvané ekonomická analýza práva Richard Posner, celá situace je o mnoho složitější. Ve všech odvětvích totiž inovační proces nefunguje stejně, k čemuž by se mělo přistupovat při vytváření jakéhokoliv designu ochrany. 

K tomuto účelu Posner vytvořil zlomek, který je dán poměrem nákladů na vývoj a nákladů na kopírování. Přitom platí, že čím je tento zlomek vyšší, tím vyšší by měla být patentová ochrana. Velikost zlomku se často odvíjí od stupně diferenciace produktu; pokud je produkt homogenní, kopírování je relativně snadné, naopak u diferenciovaného produktu může být o mnoho složitější.

Posner dále podotýká, že existuje jen málo odvětví, která vykazují znaky opravňující vysokou patentovou ochranu. Takovou výjimkou je například farmaceutický průmysl, kde jsou náklady na vývoj značně vysoké a náklady na kopírování značně nízké. Odvětví, kde lze produkt zcela přesně zkopírovat, je však ve skutečnosti poměrně málo. Navíc ten, kdo přijde s novým výrobkem jako první, se těší tzv. first mover advantage, jelikož zákazník je ochoten za takový produkt „první svého druhu“ zaplatit více než u konkurence. Identifikace produktu se značkou, ale i zkušenosti s vývojem, tak poskytují inovativnímu výrobci výhodu i bez patentové ochrany.

 

Naopak na opačném pólu stojí software či obecně technologický průmysl, kde patentová ochrana nedává příliš smysl. Zde sice náklady na vývoj nejsou zcela zanedbatelné, avšak náklady na kopírování jsou poměrně vysoké, respektive trvá dlouho, než se podaří novou technologii zcela přesně zkopírovat. Vývoj zde navíc postupuje velmi rychle a pokud ostatní výrobci nemohou použít chráněnou technologii k vývoji nové, pak to vývoj spíše zpomaluje, než aby se zvyšovala motivace k investování. 

Ba co víc, firmy musí vynakládat zdroje na to, aby zjistily, zda daná technologie již někomu nepatří, případně pokud nevědomky použijí jednu z těch chráněných, utopí pak vzácné zdroje v soudních sporech místo toho, aby je investovaly do vývoje (viz dlouholeté spory mezi Applem a Samsungem). Vysoká patentová ochrana také podporuje aktivitu tzv. patentových trollů, kteří skupují patenty za účelem nikoliv vlastního využití ve vývoji, ale proto, aby mohli čerpat licenční poplatky za jejich využívání od firem, které skutečně něco vyrábějí.

Zdá se tedy, že skutečně platí teze ekonoma Josepha Aloise Schumpetera, že monopol a konkurence nejsou v protikladu, ale naopak se podmiňují. Existence monopolu, byť krátkodobého, je nutnou podmínkou k tomu, aby byly firmy motivovány investovat a podnikatelé objevovat, tedy aby docházelo k technologickému pokroku. Pak už jen záleží na struktuře trhu, jestli dokáže inovátorovi poskytnout přiměřeně dlouhý časový horizont, kdy může prostřednictvím monopolního zisku obnovit své náklady. Jak vyplývá z Posnerovy analýzy, jen v odvětvích, která toto nedokážou, jako je například zmiňovaný farmaceutický průmysl, má patentová ochrana své ekonomické opodstatnění.

Méně znamená více? Případ trhu smartphonů

Newsletter