České firmy mají plné zakázkové knihy, dramaticky zlepšily finanční situaci. Zvýšila se jejich důvěra v budoucnost, vrátily se k investování. Do kondice se dostávají i obory, které výrazně zasáhla krize. Zásah ČNB je až dnes výrazně vidět na českém exportu. Eurozóna není dobře postavena, ale s eurem bychom se vyhnuli stále tendenci koruny posilovat. Co nejvíc pálí ekonomiku eurozóny a jaká cesta vede z řecké krize? Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny, v rozhovoru pro Roklen24 na konferenci CFO Vision.
R24: Jak se ohlížíte i z pohledu Vašich výsledků za rokem 2014 a díváte se na úvodní měsíce roku letošního?
Pokračují trendy z loňskéh roku: slušný makroekonomický vývoj, výborná finanční, obchodní i ekonomická situace firem, slušná kondice domácností a oddlužující se stát. Letos se přidává klesající nezaměstnanost. Pokud se nestane něco mimořádného, letošní rok by měl zkopírovat pozitivní, co se odehrávalo loni.
R24: Jste ekonom a bývalý člen vedení centrální banky. Jak hodnotíte zásah České národní banky na koruně?
Pomohl jak komu. Když začnu u jednotlivců, domácností, pokud cestujeme do zahraničí nebo si kupujeme zahraniční zboží, platíme víc, než bychom normálně platili. Zde nám to nepomohlo a odtud se možná odvíjejí kritické hlasy, které občas slýcháváme. Česká ekonomika je ale ekonomika průmyslová a exportně orientovaná a tam je pomoc toho, co udělala Česká národní banka, jednoznačně vidět. Exportní firmy si pomohly a je to vidět výrazně až dnes, ne hned nebo krátce po intervenci.
R24: Smyslem zásahů centrálních bank je zejména podpora ekonomiky a boj s deflačními tendencemi. Vedle toho ale přicházejí nové makroekonomické prognózy, poslední od Mezinárodního měnového fondu, které jsou v zásadě horší a horší. Jak se díváte na tento rozpor očekávání a reality, pokud to rozpor je?
Makroekonomické prognózy, a to i ty nadnárodních finančních institucí, často velmi brzy vezmou za své. Na druhé straně, pokud zůstaneme v Evropě, Evropská centrální banka spustila kvantitativní uvolňování, lidově řečeno pumpování peněz do ekonomiky. Choroby evropské ekonomiky jsou ale někde jinde než v nedostatku peněz a tisknutí peněz je nemůže vyléčit. Platí to o nízkém růstu, platí to o vysoké nezaměstnanosti a platí to i o deflačních tendencích.
R24: Jak byste pojmenoval nejslabší místa dnešní Evropy?
Je to velmi slabá ochota pracovat a podnikat v západní a jižní Evropě, je to neřešení skutečných témat a místo toho nastolování pseudotémat, je to nepříznivý demografický vývoj, stárnutí populace. K tomu přistupují další velké makroekonomické problémy – ceny ropy, rusko-ukrajinský problém.
R24: Pod tlakem vývoje v eurozóně i kolem Řecka zintenzivnila také v ČR debata o přijetí eura. Jaký je Váš postoj?
Řekl bych, že odpověď má dvě části. Vidíme a to ať jsme či nejsme odborníci, že eurozóna není dobře postavena. Země jako Řecko, Španělsko – nevím jestli Francie ač zakládající člen – nepatří do společné měnové zóny s takovými zeměmi, jako je Německo, Rakousko nebo některé dobře fungující skandinávské země. Ale dobře, eurozóna je tu, euro je tu.
V případě české ekonomiky, která je otevřená a exportně orientovaná, by přijetí eura znamenalo určitou dlouhodobou podporu právě průmyslově-exportní orientaci. Do budoucna bychom se myslím vyhnuli takové té stálé tendenci koruny k posilování a to je věc, kterou je potřeba dobře zvážit. Můžeme žít dlouhodobě s korunou a úspěšně, můžeme žít také dlouhodobě s eurem a úspěšně. Pro jednu i druhou variantu musíme vždy maximálně využít výhod a potlačit nevýhody té které varianty.
R24: Jaký je Váš názor na řešení situace Řecka?
Problém Řecka je vážným problémem, ale jen pro Řeky. Nechci znít cynicky, ale je to především problém pro řecké obyvatelstvo a společnost, naopak zanedbatelný pro Evropu. Problém Řecka je v tom, že není objektivně schopno splatit své dluhy. To je vyloučené a říkám to několik let, budu to tvrdit i nadále a skutečnost to potvrdí. Řecko musí sáhnout k radikálnějšímu řešení. Dokonce i kdyby mělo takovou odhodlanost – a ono ji nemá – jakou ukázaly před několika lety pobaltské země, tak ani při situaci utažených opasků a vyhrnutých rukávů by Řecko nebylo schopno svoji situaci vyřešit standradním způsobem. Pak se Vám nabízejí jen dvě cesty – odepsání dluhu nebo vystoupení z eurozóny. Pro odchod z eurozóny není v Řecku politická podpora, Řekové setrvání v eurozóně chtějí. Takže to skončí restrukturalizací dluhu, jeho odepsáním. To ale stále nemusí být řešení pro Řeky. Budou muset hlouběji do svého vědomí a svědomí, než ukázali při posledních volbách a do budoucna dát přednost takovým politickým silám, které budou schopny dodat skutečné řešení řeckých problémů. Je paradoxní a zároveň příznačné, že Řekové zvolili vládu, která chce prohloubit ty makroekonomické a sociální politiky, které Řecko do dnešních problémů dostaly.
R24: Jak se Česká spořitelna vypořádává s prostředím nízkých sazeb? Zaregistroval jsem Vaše slova o expanzi služeb mimo finance, včetně prodeje elektřiny nebo telekomunikačních služeb…
I když dnes klesají úrokové sazby i poplatky, celkově bankovní byznys bude narůstat. Musíme hlídat náklady, velmi důsledně řídit rizika jak vlastní banky tak klientů. Integrace finančních služeb s nefinančními je trend, který bude následovat a který budou ve světe i u nás kopírovat mnozí z finančního i nefinančního sektoru. My už nějakou dobu nabízíme energii firmám a jde nám o to, klientům nabídnout něco navíc, na čem mohou uspořit.
R24: V posledních letech prošla těžkým obdobím vaše mateřská skupina Erste. Odhady analytiků pro letošek hovoří o zlepšení, návratu k zisku. Jaký je Váš pohled?
Erste je dnes velmi solidně vybudovanou středoevropskou finanční skupinou, daří se jí v Rakousku, v České republice a na Slovensku. Rumunsko bylo po krizi ve velmi špatné situaci, ale na jeho výsledky se už těším, začíná se velmi pozitivně obracet. Maďarsko, které na tom mohlo být velmi dobře, promarnilo šanci zejména díky politickému vedení země. I tam jsou ale známky vylepšení a letošek tak jako celek vidím optimisticky.
R24: Pojďme zpět do české ekonomiky a podívejme se na ni očima úvěrové činnosti vaší banky. Jak si stojí firmy a jednotlivé sektory tuzemské ekonomiky?
Tahounem české ekonomiky je průmysl a to platilo i v pokrizovém období. Do kondice se ale začínají dostávat i obory, které byly krizí výrazně zasaženy, například stavebnictví. Celkově je situace firem velmi dobrá: mají plné zakázkové knihy, velmi dobré nákladové řízení, dramaticky zlepšily svou finanční situaci. Zvýšila se jejich důvěra v budoucnost, v ekonomiku, vrátily se k investování.
R24: Dovolte mi otázku na závěr: Jste Vy sám aktivní investor? Jaké druhy aktiv a typy investic byste radil v dnešním prostředí?
Obecně radím k opatrnosti a do riskantnějších investic, například akcií, vkládat jen určitou část portfolia. Sám patřím k extrémně opatrným investorům. Dnes není špatná doba, pokud člověk má chuť si pořídit bydlení pro sebe nebo i koupit domek či byt na investici. Celkově radím konzervatismus a sám patřím k těm, kteří jej následují.
