Pět nejnáchylnějších zemí na zvýšení úrokových sazeb

Trend postupného navyšování úrokových sazeb bude pro některé ekonomiky znamenat značné nebezpečí. Pro které?  A proč?  Na to se ve své analýze zaměřila ratingová agentura Standard and Poor’s.

Ratingová agentura S&P v polovině října přehodnotila seznam rozvojových zemí, které mohou být nejnegativněji ovlivněny prostředím zvyšujících se úrokových sazeb. Ty se po letech expanzivní monetární politiky největších centrálních bank světa začínají zvyšovat. S&P označila pět zemí jako „fragile five“. Tedy v překladu zranitelná či křehká pětice, do které patří Turecko, Argentina, Pákistán, Egypt a Katar. Tyto rozvojové ekonomiky mohou ze všech na světě nejvíce trpět právě kvůli vyšším sazbám.

Monetární podmínky jsou v současnosti stále „výjimečně akomodativní a pro některé rozvojové trhy je prostředí nejvlídnější, co si pamatují,“ uvedl provozní ředitel agentury S&P Moritz Kraemer. „Přitom je však hrozba restriktivní měnové politiky aktuálnější, než byla kdy předtím,“ dodal.

Zisky mezi hurikány a geopolitickým napětím

Americká centrální banka Fed naposled zvýšila sazby na zářijovém zasedání FOMC. Další zvýšení se očekává v prosinci letošního roku. Bank of England se k ní rovněž připojila, když zvýšila sazby poprvé od roku 2007. Evropská centrální banka zatím oznámila, že začne redukovat objem nakupovaných státních a korporátních dluhopisů od příštího roku, zvýšení sazeb se tedy v rámci eurozóny nekoná.

Jaké hrozí nebezpečí?

Restriktivní měnová politika představuje pro rozvojové ekonomiky nebezpečí z několika důvodů. Jedním z nich je zvýšená cena půjčování peněz. Americký dolar totiž téměř pravidelně roste s tím, když rostou sazby Fedu. Háček je v tom, že všech pět uvedených zemí si půjčuje zejména v dolarech. Druhým efektem je pak to, že bohatí američtí investoři začínají opět více investovat do investičních příležitostí v domácí ekonomice.

Koruna & druhý „hike“ roku 2017. Den poté

Nejtypičtějším účastníkem nejzranitelnější pětice je podle agentury Turecko. Ve výzkumu Standard and Poor’s figurovala tato země Blízkého východu jako nezranitelnější bez ohledu na to, jaké proměnné byly v rámci šetření použity. Při sestavování seznamu nejzranitelnějších zemí vůči zvyšování sazeb použila agentura S&P sedm kritérií. Mezi ně patřil například běžný účet platební bilance nebo procento dluhu držené v zahraniční měně v poměru k celkovému dluhu země.

Pětice rozvojových trhů, které jsou dle těchto kritérií nejvíce odolné vůči zvyšování sazeb, se skládá z Thajska, Číny, Saudské Arábie, Malajsie a Ruska.

Proč se bojíme skokového zvyšování?

Bank of England ve svém nedávno zveřejněném výzkumu dokázala, že současný trend nízkých sazeb koresponduje s tím historickým. Ve výzkumu Paul Schmelzing, profesor z Harvardovy univerzity hostující v BoE, sledoval risk-free rate (bezrizikovou sazbu) od roku 1311 tím, že identifikoval nejpoužívanější a nejklíčovější druh sazeb v každém z období – od sazby, kterou určovali panovníci italských městských států v době renesance, přes dlouhodobé sazby ve Španělsku a v dalších evropských zemích až k novodobým ekonomickým dějinám Spojených států.

Reálné sazby, neboli uvažované sazby ve výzkumu očištěné o inflaci, byly v průměru za posledních 700 let 4,78 procenta, přitom za posledních 200 let byl průměr 2,6 procenta. Nejedná se však o nic nového, tento trend trvá už pět století a ve skutečnosti se dlouhá období nízkých sazeb opakovala celkem devětkrát. Současné období je druhé nejdelší od „dlouhé deprese“ v 80. letech 19. století.

Firmy zapomněly, že se sazby mohou také zvyšovat

Strach ze zvyšování sazeb je ale podle výzkumu Bank of England oprávněný. Data ukazují, že většina z období stagnace nízkých sazeb byla následována velmi rychlým a nepravidelným nárůstem reálné úrokové míry. Dva roky po dosáhnutí minima rostly sazby v průměru o 315 bazických bodů.

 

Newsletter