Plná zaměstnanost? Pozor na akcie!

Kondice amerického trhu práce se celkem zlepšuje. Pozitivní zpráva, řeknete si. Ovšem pozor, dosažení plné zaměstnanosti by mohlo ohrozit akciový trh. Proč?

Banka Credit Suisse se zaměřila na vztah míry nezaměstnanosti a amerických akcií. Zatímco klesající počet nezaměstnaných je pro ekonomiku super, přibližování k úrovni pod 4,5 %, která bývá označována za stav plné zaměstnanosti, může poškodit výnosnost akcií. Ostatně to potvrzují i historická data.

Během posledních čtyř z pěti vrcholů indexu S&P 500 došlo na následný propad, který přišel v návaznosti na pokles americké míry nezaměstnanosti o 50 až 100 bazických bodů pod 4,5 %. Jakmile se tak stalo, index během následujících 12 měsíců vykázal ztrátu, a to v téměř polovině případů od roku 1980.

„Tou největší výzvou pro americké akcie v roce 2017 bude možné dosažení, či přímo překonání, úrovně plné zaměstnanosti,“ přepisuje agentura Bloomberg slova studie Credit Suisse. „Jakmile se tak stane, pod tlak se dostanou marže amerických podniků, stejně tak i samotný Fed, který bude nucen přijít s mnohem agresivnějším utahováním své politiky.“

Amerika frčí. Tvorba nových pracovních míst pokořila 220 tisíc

Co je vlastně plná zaměstnanost?

Ekonomická teorie tento pojem definuje jako úroveň zaměstnanosti, které bylo dosaženo ve stavu, kdy se ekonomika nachází na svém potenciálním produktu. Pravdou však je, že přesné určení potenciálu je obtížné, v podstatě a v přesném vyjádření spíše nemožné. Z toho důvodu je plná zaměstnanost podle Credit Suisse pouhý termín, resp. číslo nastavené příslušnými institucemi.

Například Rozpočtový úřad Kongresu ji vidí na 4,8 %. Může jít však i o mnohem nižší čísla, což potvrdila například sama šéfka Fedu Yellenová, když na začátku ledna 2017 řekla, že se „ekonomika nachází poblíž úrovně plné zaměstnanosti.“ Tehdejší data míry nezaměstnanosti ukázala 4,7 %.

Proč by Amerika neměla být tak v klidu?

Srovnání s historií

Vzhledem k Trumpově politice, která je spojována se zvyšováním vládních výdajů v době, kdy má velká většina Američanů práci, se podle banky Morgan Stanley můžeme dostat do podobné situace jako v 60. letech, vůči které pak stojí v opozici 80. léta.

V roce 1968 americká vláda přikročila k fiskální expanzi, přičemž nezaměstnanost se nacházela pod 5 %. Co bylo dál? V listopadu téhož roku jsme byli svědky konce dvouletého „býčího“ trendu, po kterém index S&P 500 ztratil více jak třetinu své hodnoty během 18 měsíců. Opakem byl rok 1983, kdy podpora vlády přišla v době, kdy nezaměstnanost činila téměř 10 %. S&P 500 tehdy nastartoval růst zisků, jenž vytrval až do 1987.

Výše zmiňované případy jsou však podle Morgan Stanley stále nedostatečné, aby bylo možné vyřknout jasný verdikt týkající se budoucnosti. Proto by se investoři měli připravit na zvýšenou volatilitu, která může přinést v podstatě jakýkoliv výsledek.

Proč bude Amerika fungovat i za Trumpa? Prozradí Buffett

Newsletter