Počítačové hry i pivo. Spolupráce univerzit a komerčního sektoru nás obohacuje v mnoha oblastech

Hana Kosová, zdroj: UK, Foto: Hynek Glos

Univerzitní výzkum může přinést řadu dobrých nápadů, později využitelných komerčně, ale i ke zlepšení fungování společnosti jako celku. Proto je potřeba, aby vysoké školy navazovaly partnerství, která pak toto bádání rozvedou do konkrétních projektů. Univerzita Karlova (UK) si tuto nezbytnost dobře uvědomuje, a pro tento účel má již od roku 2007 Centrum pro přenos poznatků a technologií. Hana Kosová, jeho ředitelka, byla hostem Disraptors podcastu.

Spojené státy těží z úzké spolupráce univerzitního a komerčního sektoru už dlouho. Koneckonců, Silicon Valley by nebylo takovým fenoménem bez špičkového univerzitního výzkumu. Nejedná se však jen o technologický sektor, ale například i biotechnologie nebo farmacii a další oblasti. I Univerzita Karlova už za sebou má příklady úspěšného transferu poznatků do soukromého sektoru. Jde například o takzvaný univerzitní spinoff, společnost Charles Games. V tomto případě spojili síly matematici, ajťáci a historikové a vytvořili počítačové hry založené na historických událostech. Patří mezi ně i oceňovaná hra Attentat 1942.

Spolupráce vysokoškoláků a podnikatelů se však zdaleka neomezuje jen na tvrdé, „tech“ obory. I humanitně orientovaní vědci produkují cenné poznatky, i když v tomto případě může být transfer trochu komplikovanější. Stejně tak by bylo chybou redukovat benefity z výzkumu jen na komerční oblast. Kosová v podcastu zmiňuje iniciativu společnosti IKEA, která se rozhodla zaměřit na boj proti domácímu násilí. Spolupráce s UK zde vedla k návrhu nové legislativy proti tomuto neblahému fenoménu.

Jak v praxi funguje transfer poznatků? A jak s tím vším souvisí pivo zmíněné v nadpisu? Poslechněte si podcast (42 minut) Kateřiny Syslové s Hanou Kosovou.

Co v podcastu mimo jiné zaznělo?

5:25 Americká Stanford University patří mezi zářné příklady univerzitního podnikání. Tady v Evropě ale máme trochu jinou kulturu pojetí vysokého školství. Považujeme ho spíše za veřejnou službu, zatímco v Americe to je normální komerční produkt.

7:40 Významnou roli v transferu poznatků můžou mít i bývalí studenti. I české univerzity si už uvědomily hodnotu „alumni“ jako zdroje důležitých kontaktů a financování.

11:40 Technologický transfer je viditelnější než u humanitních věd. Patent nebo software se snáze definuje, zatímco v humanitních vědách jde o dynamický proces, kde se nápad stále vyvíjí.

15:50 Kontaktní čočky profesora Otty Wichterle jsou známý případ uvedení vědeckého nápadu na trh. Tento vynález v praxi testovali lékaři spojení s UK.

39:30 Univerzity můžou firmám nabídnout šikovné absolventy a zajímavé know-how. Naopak, soukromý sektor poskytuje cennou validaci nápadů vzniklých ve vysokoškolském prostředí.

Tato epizoda je součástí série podcastů Disraptors (dřívější Startup World Cup and Summit). Disraptors pořádají soupeření evropských startupů, jejichž vítěz se pak prezentuje na globální soutěži v USA. Loňský ročník, který se konal 11. října, vyhrál český startup Flowbox. Tato firma pomáhá šetřit energii pomocí dat.

Newsletter