Dolar mírně sílí proti euru i v dolarovém indexu. Eurodolar se i po včerejším posunu obchoduje na úrovni 1,1800 EURUSD. Komentář viceguvernéra ČNB Nidetzkého o relativně rychlém zvyšování sazeb pomohl ke zpevnění koruny pod 25,70 za euro.

Podezřelý konec pětistovky

Dny pětiseteurové bankovky jsou sečteny. Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání rozhodla, že bankovku značné kupní síly – jedné z nejvyšších na světě – sprovodí ze světa. Odůvodnění nezní zle.

Bankovka tak velké nominální hodnoty usnadňuje kriminální transakce, korupci a třeba i financování terorismu. Celých 56 procent dospělých obyvatel eurozóny uvádí, že pětistovku nikdy ani okem nezahlédlo. Tři čtvrtiny z nich pak pětistovkou nebo dvoustovkou platí maximálně jednou do roka. 

Přitom třeba ze záznamů Bundesbanky vyplývá, že 70 procent pětiseteurovek vydaných v Německu v letech 2002 až 2009 zmizelo v zahraničí, z toho polovina v Rusku. V Lucembursku jenom v roce 2013 vydali eurové mince a bankovky v celkové hodnotě 87,5 miliardy, což odpovídá dvojnásobku HDP velkovévodství. A drtivá většina nově emitovaných peněz spatřila světlo světa v podobě dvoustovek či právě pětistovek. 

Lucembursko, které emituje 0,2 procenta nových peněz v eurozóně, má na svědomí celých 15 procent vydaných pětistovek a třetinu dvoustovek. I z Lucemburska, zdá se, bankovky velkých denominací kamsi mizí. Správně by se měl celníkům hlásit každý vývoz jednotné evropské měny v objemu přesahujícím deset tisíc eur. Loni však bylo v Lucembursku hlášeno jen patnáct takových vývozů za hranice EU. Nabízí se vysvětlení, že peníze velkých denominací jsou pašovány a dále slouží k nekalým transakcím. 

Ekvivalent milionu dolarů, je-li převážen v 50eurových bankovkách, váží 22 kilogramů. Pokud je táž suma transportována v pětistovkách, váží 2,2 kilogramu, nemluvě o rozdílu v objemu. 

Jenže ani „špinavá“ hotovost, ani úplatky, ani terorismus nejsou ničím novým. Rozhodně už existovaly na přelomu milénia, kdy byla pětiseteurovka zavedena. 

Bankovky tehdy vážily stejně jako nyní. Alespoň tedy v kilogramech. Až zhruba do roku 2008 navíc celková hodnota pětiseteurovek v oběhu narůstala. Víceméně stagnovat začala až po roce 2008, kdy i na Evropu tíživě dopadla finanční krize a její důsledky. 

Proč se tedy má rušit právě nyní? Třeba jde jen o nahodilou časovou shodu. Třeba ovšem platí slova předního německého ekonoma Hanse Wernera Sinna. 

Podle něj chce ECB zrušit pětistovku proto, aby mohla jít s úrokovými sazbami hlouběji do záporu. Chce prý komerční banky odradit od držení hotovosti, a tím je přimět k tomu, že zavedou negativní úrokové sazby i na vklady svých klientů. Tomu se banky zatím brání. Skoncování s pětiseteurovkou umožní podle Sinna zvýšit penalizační úrokovou sazbu z 0,4 na 0,75 procenta. Pro banky totiž bude nákladnější držet hotovost v podobě 200eurových bankovek. 

Ačkoli důvody pro zrušení pětistovky zní pochopitelně a do jisté míry pádně, je to právě načasování takového kroku, které budí podezření. 

Vyšlo v E15.

Draghi vs. deflace, terorismus a 500 €

Newsletter