Mapy už dávno neslouží pro pouhou navigaci pro přesun z místa A do místa B. Díky rychle rostoucímu množství dat se významně rozšiřují možnosti jejich použití. Právě data umožňují přidat do map další vrstvy dle potřeb dané organizace. Firmy tak na mapách mohou vizualizovat například marketingová data nebo živá data z IoT senzorů. Destinační agentury mohou podpořit turismus v konkrétních oblastech. Environmentální organizace a neziskovky mohou díky datům lépe sledovat život v přírodě.
Český startup Mapotic umožňuje právě taková řešení. I díky tomu se dostal do programu CzechMatch agentury CzechInvest, v jehož rámci se loni na podzim prezentoval i americkým investorům. Ivo Gajdorus, šéf firmy Mapotic, si účast v CzechMatch pochvaluje. Jaké další možnosti vizualizace dat v mapách umožňuje? Jaké jsou současné trendy? Přečtěte si rozhovor.
Popisujete vaši firmu jako „globální poskytovatel B2B řešení pro ty, kteří chtějí zpracovávat, vizualizovat a pořizovat data v kontextu lokality“. Co si pod tím máme představit?
Od samého začátku stavíme Mapotic jako službu, kterou mohou využívat firmy z celého světa. Máme registrované uživatele z více než čtyřiceti zemí, důležitou část našich příjmů tvoří organizace z USA. Naše platforma už několik let pohání například Global Footprint Network zaměřený na mapování a propojování ekologických projektů všude po planetě. V minulém roce přibylo hodně organizací zaměřených na wildlife a sledování pohybu zvířat, z nichž nejznámější je asi Ocearch.org, který pomocí žraloků sbírá data o změnách v oceánech. Na začátku pandemie u nás během pár hodin spustilo Česko Digital projekt DámeRoušky, který měl miliony návštěv a byl naklonován do dalších deseti států včetně například Brazílie či Austrálie.
Původně byl Mapotic zaměřený hlavně na vytváření komunitních map, ale poslední dva roky se více soustředíme na komerční sféru a veřejnou správu. Náš systém rozšiřujeme na obecnější práci s lokačními daty. Jedná se tedy o jejich sběr a zpracování, agregaci různých datových kanálů a zobrazování informací koncovým uživatelům jednodušeji a atraktivněji, než jak to dělají běžné geografické informační systémy (GIS – databáze s geografickými daty a nástroji pro jejich správu, pozn. red.).
Na jaké zákazníky a trhy se orientujete?
Z geografického hlediska nás zajímají hlavně Evropa a USA, kde máme většinu zákazníků a známost naší služby roste skrz jejich projekty. Z pohledu oborů tvoří vedle zmíněných podstatnou část taky projekty v oblasti cestovního ruchu. Těm dokážeme díky zajímavým datům a nástrojům zaměřených na práci s koncovými uživateli nabídnout hotová řešení, která by jinak znamenala násobně větší investice do vývoje na míru. Typickou ukázkou je například za pár týdnů spuštěná mobilní aplikace Úžasná místa, která jednu chvíli vládla nejstahovanějším cestovatelským aplikacím v českém App Store. Spolupracujeme taky s národní centrálou CzechTourism, která pomocí naší platformy agreguje data z různých zdrojů a ty pak servíruje turistům v aplikaci Tipy na výlety.
Možnost rychlého vytvoření zajímavých digitálních řešení zajímá i firmy z dalších oblastí. Od startupů zaměřených na outdoor přes poskytovatele zaměstnaneckých benefitů až po banky, které chtějí jít blíže svým koncovým zákazníkům přes zajímavá data v oblasti cestování. A v neposlední řadě používá naše služby také řada měst či státních organizací. Minulý rok nás začala využívat městská část Praha 3 nebo ministerstvo zahraničí, které pomocí Mapotic vytvořilo podrobnou mapu českých projektů humanitární a rozvojové pomoci. Zde se dají jednoduše filtrovat a třídit stovky zobrazených projektů a k nim navázané informace.
Co navíc získají vaši zákazníci ve srovnání například s Google Maps nebo mapami od Seznamu?
Obě zmíněné služby jsou především o mapových podkladech, což pro nás znamená spíše jen vizualizační vrstvu, nad kterou si klienti mohou dodávat další – bohatý a strukturovaný – obsah. Kromě nich integrujeme také řadu dalších poskytovatelů od OpenStreetMap, Mapboxu po Environmental Systems Research Institute nebo Bing mapy a podobně.
Představte si, že máte nějaká svá data, která mají lokační kontext, například byste chtěli v Roklen24 z nějakého důvodu vizualizovat všechny firmy, s kterými jste kdy udělali rozhovor. Taky byste je mohli chtít klasifikovat podle odvětví, obratu a dalších. Pokud máte tato data ve statické – nebo ještě lépe živé podobě jako CRM (Customer Relationship Management, pozn. red.) nebo online tabulky – můžete je jednoduše napojit na Mapotic a vizualizovat nad mapou včetně různých filtrů. Mapu pak můžete zobrazit čtenářům na vašem webu, ukazovat inzerentům pro lepší cílení jejich kampaní nebo v ní aktivovat možnost, aby vám čtenáři navrhovali další firmy, které máte vyzpovídat.
V listopadu 2021 jste se zúčastnili programu CzechMatch agentury CzechInvest v New Yorku. Jaké zkušenosti jste si z něj odvezli? Podařilo se vám mezitím dojednat financování nějakým americkým investorem?
CzechMatch považuji za jeden z nejpovedenějších programů na podporu startupů od CzechInvestu. I když byla akce v NY ovlivněna pandemií a souvisejícími restrikcemi, účast pro nás byla přínosná na několika úrovních. V první řadě business development – navázali jsme mnoho kontaktů nejen v USA, ale i v dalších zemích. Místní organizátoři připravili spoustu přednášek a workshopů. Díky tomu jsme získali zpětnou vazbu na naše produkty a vhledy do specifik marketingu a PR na americkém trhu.
Velká část programu byla zaměřena i na fundraising a získávání investorů. Měli jsme možnost mluvit s americkými právníky specializovanými na startupy a několika fondy. Máme tak celkem jasnou představu, jak v případě vstupu amerického investora postupovat.
Seriózní jednání mohou začít v podstatě až poté, kdy máte (kromě zákazníků a trakce) v USA také vlastní pobočku, která drží duševní vlastnictví. Tak daleko ještě nejsme, ale odvezli jsme si kontakty na řadu investorů a konzultantů, kteří s tímto budou ochotni pomoci, až přijde ta správná chvíle. Aktuálně připravované kolo financování tak míří primárně na české či evropské investory s tím, že Amerika je cílem pro sérii A financování.
Jak získáváte data pro vaše mapy? Je možné laicky vysvětlit, jak funguje jejich zpracování?
Větší projekty většinou provozují organizace, které data už mají, jen je nemají v dostatečně dobré struktuře nebo je potřebují obohatit o další data. Z nich poté vytvoří atraktivní vizuální prezentaci pro svého klienta nebo koncové uživatele. Během implementační fáze pomůžeme udělat v datech pořádek nebo je obohacujeme o další kontext – ať už z dalších dat jejich organizace, externích volně dostupných dat nebo pomocí crowdsourcingu od koncových uživatelů jako například v projektu Vozejkmap (největší databáze bezbariérových míst, kde obsah tvoří vozíčkáři). Můžeme také nabídnout řadu našich vlastních datových zdrojů, které nám na platformě utěšeně rostou a blížíme se k milionu vlastních lokačních bodů. Klienti si pomocí naší platformy mohou vkládat různá metadata (typicky fotky a videa) pomocí flexibilní back office.
Oproti typické vizualizaci dat, která je často statická, Mapotic umožňuje práci s dynamickými daty. Tato řešení stojí na datových konektorech – v principu jsme schopni připojit platformu na jakékoliv API (Application Programming Interface, rozhraní pro programování aplikací, pozn. red.). Buď jde o napojení na interní firemní databáze nebo o otevřené služby, například pro dopravní informace, přes různé informační systémy, satelitní systémy Argos až po Google Sheets.
Jako příklad uvedu vizualizaci a měření teploty na silnicích v Libereckém kraji. Silničáři si od Hardwario pořídí bateriové IoT (Internet of Things, pozn. red.) senzory a umístí je na vozovku. Tím získají daleko přesnější údaje o její teplotě než z meteostanic. Senzory posílají každou hodinu data do cloudu, odkud si je přebíráme a okamžitě zobrazujeme v mapě. Nebo je také můžeme dávat do Google Sheets. S pomocí různých vizualizačních nástrojů jako Data studio z nich následně děláme libovolné grafy a přehledy jako v případě monitoringu turismu v Tatrách.
Ještě zajímavější je, když k takto nasbíraným datům začnete přidávat další externí zdroje. Jde například o data z dopravy nebo vizualizaci počasí.
Jak těžké je tady v Česku najít experty s potřebnou kvalifikací? Jaké „hard skills“ potřebují vaši specialisté mít?
Od začátku jsme primárně softwarová firma, v týmu nemáme žádné kované kartografy ani lidi specializované na geografické informační systémy. Jádro týmu tedy tvoří software inženýři s tím, že někteří se digitálními mapami a daty zabývají mnoho let. Když cítíme, že nám nějaká expertiza chybí, saháme spíše nárazově po freelancerech v ČR i zahraničí. Oporu máme také v naší mateřské firmě COEX, která má pod střechou pool IT profesionálů, který vyvíjí různé systémy více než patnáct let.
Zrovna by se nám hodily posily na React Native, Angular či Python, ale situace na trhu není žádná sláva. Před pár lety stačilo dát inzerát a většinou se do pár týdnů ozvala spousta uchazečů, zatímco dnes je to spíš na měsíce. Pokud chcete někoho seniornějšího, musíte mít štěstí na někoho, kdo zrovna hledá změnu angažmá. Nebo si chce odpočinout od korporace a pracovat ve startupu na projektech, které mu dávají větší smysl.
Vizualizace dat hraje čím dál důležitější roli. Dají se vypozorovat nějaké zásadní trendy? Chcete i vy stanovit nějaký nový trend?
Už nějakou dobu letí například 3D mapové vizualizace, ale pro nás je to opět spíše “prezentační vrstva”. Nad ní se přidává nějaká hodnota v podobě obsahu podle „use case“ každého klienta. Baví nás technologie a spolupráce s výrobci IoT zařízení. Ti dnes umějí dodávat nízkonákladové senzory, které dokážou posílat různé odečty z desítek typů čidel několik let bez výměny baterie.
Máme zajímavá řešení pro případy, kde je potřeba podobná data agregovat s dalšími zdroji dat a vizualizovat v geografickém kontextu. Jedná se například o obsazenost parkovišť, trendy v návštěvnosti turistických bodů zájmu nebo data z pohybujících se objektů. Právě dynamická lokační data, kterých neustále přibývá a pořád se mění, přinášejí zajímavé výzvy a prostor pro inovace a nová řešení.
MAPOTIC vznikl v roce 2018 jako komunitní portál pro správu map. V současnosti má již více než půl milionu uživatelů z více než čtyřiceti zemí. Jeho klienti z řad firem a dalších organizací využívají MAPOTIC pro zpracování, vizualizaci a získávání dat v kontextu dané lokality. Mezi hlavní sektory patří například cestování a turismus, mapování divoké přírody, logistika nebo vzdělávání.
