Který centrální bankéř je ten nejlepší? Obvykle se říká, že je to ten, který je nejnudnější. Pravda, představitelé světových centrálních bank nepatří mezi nejzábavnější „prvky“ ekonomiky, potažmo finančních trhů, alespoň z hlediska jejich profesionálního života. Centrální bankéř musí totiž perfektně volit slova, musí mluvit naprosto jasně, srozumitelně a bez emočního zabarvení. Na druhou stranu, i centrální bankéř je pouze člověk a občas svým výrazem naznačí něco, co možná ani sám nechtěl.
Jedním z nejznámějších centrálních bankéřů je guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Italský ekonom má za sebou poměrně slušnou profesní dráhu. V letech 2005 až 2011 byl guvernérem italské centrální banky, v listopadu 2011 pak včele ECB nahradil Jeana-Claudea Tricheta.
O Draghiho zkušenostech tedy nelze pochybovat. Kdokoliv, kdo viděl jeho tiskovou konferenci, během které hovoří o rozhodnutí ECB, potvrdí, že splňuje výše vyjmenované charakteristiky do posledního puntíku. Na druhou stranu, jeho obličej, nebojme se říci poker face, občas prolomí onu strnulost a buďto se zamračí, nebo naopak zasměje.
A právě na to se zaměřili dva japonští výzkumníci, Yoshiyuki Suimon a Daichi Isami, kteří za pomocí umělé inteligence zkoumali zlomky sekund změn výrazů Draghiho, aby tak zjistili, zda se z nich dá vyčíst něco o rozhodnutí, které se chystá představit. A jak výsledek šetření ukázal, skutečně je to možné. Pokud se guvernér ECB tváří pochmurněji než obvykle, mohlo by to být předzvěstí budoucích kroků utahování měnové politiky.
Jak celý výzkum probíhal? Základem byly snímky výrazů centrálního bankéře pořizované každou půl minutu záznamu tiskové konference. Suimon a Isami je poté podrobili analýze prostřednictvím programu Emotion API od společnosti Microsoft, jehož algoritmus byl nastaven na rozpoznání lidských emocí v rámci osmi kategorií – spokojenost, smutek, překvapení, zlost, strach, opovržení, znechucení a neutrální výraz.
Suimon a Isami výsledky svého pozorování staví na základě detailního výzkumu všech vystoupení guvernéra Draghiho v době od června 2016 do prosince 2017. V rámci sledování vypozorovali, že náznaky určitého „smutku“ předcházely dvěma změnám evropské měnové politiky, a to v prosinci 2016, kdy ECB rozhodla o osekání programu QE z 80 miliard euro na 60 miliard, a poté v listopadu 2017, kdy došlo na další snížení, tentokrát z 60 miliard na 30 miliard.
Ale nebyl to pouze Draghi, kdo byl podroben tomuto pozorování. Souběžně s ním se Suimon a Isami zaměřili i na šéfa Bank of Japan Haruhika Kurodu. Oba centrální bankéře pak vzájemně porovnali, přičemž lépe, tedy bez zjevného čitelného výrazu, z toho vyšel šéf ECB. „To naznačuje, že Draghi mnohem lépe ovládá své výrazy, ať už vědomě či nikoliv,“ uvedl Suimon pro agenturu Reuters.
Tyto výsledky potvrdil i profesor z Tokijské univerzity Kiyoshi Izumi, který se zaměřuje na minig finančních dat a simulace trhu pomocí umělé inteligence. Podle něj by výzkum tohoto typu opravdu mohl přinést zajímavou paletu zpracovatelných vzorků. „Někteří centrální bankéři, jako v tomto případě Draghi, krotí své výrazy mnohem snadněji než guvernér Kuroda. Rozhodně je to zajímavá oblast, která stojí za prozkoumání,“ řekl Izumi pro Reuters.
Naposledy byly výsledky pozorování srovnávány během zasedání Bank of Japan. Jak uvedl Suimon, guvernér Kuroda tehdy neprojevil žádné výrazy náznačující možné změny měnové politiky, což nakonec potvrdilo i oficiální rozhodnutí centrální banky. V případě ECB a Maria Draghiho bude možné to samé provést na příštím zasedání, které je naplánováno na 26. dubna.
