Pokud chcete, aby vaše děti byly inteligentní, čtěte jim pohádky

Většina rodičů nečte dětem pravidelně pohádky. A to je škoda, protože tím nerozšiřují slovní zásobu dítěte. Readmio, vítěz soutěže Creative Business Cup pořádané agenturou CzechInvest, to chce napravit.

Readmio vytváří knihovnu obsahu pro děti. Čtení pohádek je s touto aplikací interaktivnější, když rodiče předčítají dětem nějaký příběh. Aplikace využívá rozpoznávání hlasu a přidá během čtení ve správnou chvíli hudbu nebo další zvuky.

Aplikace Readmio si již našla své zákazníky v Česku a na Slovensku a zaměřuje se i na anglicky mluvící trhy. V současné době její tým pracuje na německé verzi a v budoucnu hodlá přidat další jazyky. Její CEO a spoluzakladatel Ilya Novodvorskiy našel inspiraci ve svém otci, který mu taky jako dítěti četl pohádky. Ilya proto chce poskytnout podobnou zkušenost svým dětem. Jak sám říká, chce oživit příběhy.

Aplikace se však nerodila snadno. Vyžádala si rok testování, s nímž pomohla i Slovenská akademie věd. Jaké byly největší výzvy? A které další jazyky má Readmio v plánu? Přečtěte si rozhovor.

Kolik příběhů chcete nabídnout?

Naším cílem je stát se knihovnou pohádek. V současnosti přidáváme jeden až tři nové příběhy týdně pro každý jazyk. Původně jsme začali jen s pohádkami, které byly naše hlavní oblast zájmu. Od té doby jsme ale náš záběr rozšířili. Přidali jsme Ezopovy bajky, některé řecké mytologické příběhy a taky moderní autory.

Chceme nabídnout komplexní pohled na dětskou literaturu. Každé dítě se nějak liší. My však chceme pro všechny tu stejnou věc – poučit je. Nemáme tedy nějaký konkrétní finální počet příběhů. Chceme stále přidávat další a, jak jsem řekl, stát se knihovnou.

Jak dlouho trvá předělat příběh?

To je individuální. Máme tým sedmi až deseti lidí, kteří pracují na obsahu. V současné době většina z nich pracuje ve slovenštině a poté překládá do dalších jazyků.

Některé příběhy jsme si napsali sami. U jiných spolupracujeme s externími autory, kteří nám dodávají obsah. Píšou vlastní příběhy nebo upravují tradiční pohádky. Psaní tak může trvat i několik týdnů. Další čas zabere tvorba hudby a zvukových efektů. A nesmíme zapomenout taky na testovací fázi. V ní si kontrolujeme, že vše funguje, jak má. Že daný příběh má zvuky, které dávají smysl. Je to umění, skoro jako film.

Musíte se v některých případech zabývat duševním vlastnictvím?

Na začátku jsme používali příběhy, na které se nevztahovala autorská práva – například Tři malá prasátka nebo Sněhurka. Tak to pro nás bylo nejjednodušší. Teď už spolupracujeme se současnými autory, a proto se nás už autorská práva týkají. Nicméně, tito autoři často vytvářejí obsah přímo pro nás. Autorská práva máme proto vyřešena s nimi. Pokud použijeme příběh někoho jiného, ujistíme se, že máme všechno ošetřeno.

Spolupracujete se Slovenskou akademií věd. Jak tato spolupráce funguje? Které konkrétní problémy vám pomohla vyřešit?

Rozhodně s technologií rozpoznávání hlasu. Ačkoli ta existuje už řadu let, je stále velmi komplikovaná. Úzce to souvisí se strojovým učením. Software v tomto případě poslouchá mluvu lidí a tvoří podle ní jazykový model.

Některé jazyky jako angličtina jsou prostudovány do hloubky a pracuje na nich velké množství lidí. Ale na češtinu a slovenštinu jich je jen pár, kteří se soustředí na vytváření těchto jazykových modelů. Když jsme Readmio spustili, chtěli jsme něco vytvořit pro český a slovenský trh, protože zde sídlíme. Proto jsme potřebovali pomoc s vytvořením těchto jazykových modelů. Slovenská akademie věd na nich dlouhodobě pracuje. Navázali jsme s nimi partnerství, aby nám pomohli po technologické stránce. Spolupráce s akademií nám ušetřila spoustu času. Pokud bychom to měli dělat sami, shromáždit všechna data by trvalo šest měsíců až rok.

Byl jazyk největší výzvou? Nebo to bylo nakonec něco jiného?

Každý den je nějaká výzva. Je těžké říci, co je zrovna ta největší, když řídíte startup. Například teď pracujeme na němčině. I když je to prozkoumanější jazyk, na některé věci jsme nebyli připraveni. Jde například o dlouhé názvy složené z několika slov.

Plánujete přidat další jazyky?

Určitě chceme naši nabídku rozšířit. V lednu jsme přidali angličtinu a nyní se chystáme přidat němčinu. Pak máme několik dalších jazyků, které zvažujeme – například španělštinu nebo ruštinu. Nejsem si jistý, jestli to zvládneme letos, ale další řeč bude k dispozici počátkem příštího roku. Chceme jich mít pět až deset do konce příštího roku.

Používáte různé marketingové kanály. Který z nich je nejúčinnější?

To velmi záleží na konkrétní zemi. Například v Česku jsme měli velký úspěch u influencerů, zatímco ve Velké Británii nám velmi pomohly reklamy. Musíme našim zákazníkům porozumět a najít pro ně ten správný kanál. Zároveň se snažíme pochopit, jak nás naši zákazníci používají. Jsme stále poměrně nová společnost a každý den se učíme, co se uživatelům líbí, co ne, co očekávají a podobně. Uvažujeme o tom, že v příštích měsících začneme přidávat věci, které by naši zákazníci rádi viděli.

Implementovali jste na základě jejich zpětné vazby nějaké změny?

Například první věc, kterou jsme přidali, bylo nahrávání příběhů. Nebylo to součástí prvního vydání, a přitom podle zpětné vazby by to byla užitečná funkce. Implementovali jsme ji a vidíme, že se lidem velmi líbí. Dokonce jsme přidali několik pohádek na dobrou noc. Zpočátku jsme měli normální příběhy. Ale rodiče nám často říkali, že používají Readmio, než uloží dítě ke spánku. Každý, kdo má děti, ví, jak je obtížné je uspat. Pohádky na dobrou noc nám přinesly skvělou odezvu.

My jsme samozřejmě počítali s tím, že se Readmio bude využívat hlavně před spaním. Ale netušili jsme, že tak moc. Rodiče nás neustále překvapují tím, jak využívají naši aplikaci. Například jsme nečekali, že nechají svoje děti hlasitě předčítat. Naši uživatelé jsou kreativní, a proto jim chceme co nejlépe porozumět.

Jaké jsou nevýhody dětí, kterým nejsou čteny pohádky? Omezuje to nějak jejich budoucí schopnosti?

To se těžko posuzuje. Rodič může s dítětem dělat nějaké jiné věci, které jim prospívají. U nás v kanceláři visí na zdi výrok od Alberta Einsteina, který zní: „Pokud chcete, aby vaše děti byly inteligentní, čtěte jim pohádky. Pokud chcete, aby byly ještě inteligentnější, čtěte jim ještě více pohádek. “ Myslím, že má pravdu.

Obecně, vyprávění hraje ve vývoji dítěte důležitou roli. V každém příběhu je nějaké poučení. I když lidé čtou Tři malá prasátka, neuvažují o tom jako o zábavném příběhu. Můžou si z toho odnést ponaučení, že se vám tvrdá práce a pomoc ostatním vyplatí.

Která je vaše oblíbená pohádka?

Ve své prezentaci na soutěži Creative Business Cup jsem zmínil, jak můj otec četl pro nás pohádky (Mevídek Pú a další) a nahrával je na kazety. Mám na to krásné vzpomínky a přivedlo mě to obecně k myšlence audioknih. Čtu i své dceři. Sice jí jsou jen dva roky, ale už společně vybíráme knížky. Rozhodně pro ni taky budu nahrávat pohádky, protože to umožňuje vytvořit silné pouto mezi dítětem a rodiči. Zvlášť dnes, když lidé tráví spoustu času prací. Někdy je těžké takové spojení navázat. Ale slyšet hlas rodičů, i když nejsou přítomni, je pro děti i tak velmi cenné.

Co se týče mých oblíbených příběhů, mám ruský původ, takže znám hodně ruských pohádek. Vzpomínám si, jak moji rodiče četli ruského autora Alexandra Puškina. Pochází od něj mnoho pohádek o carovi a dalších příběhů v próze nebo rýmované podobě.