Protikorupční policie dnes obvinila předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní stíhání souvisí se jmenováním někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu. Podle policistů Vitásková porušila energetický zákon a způsobila státu škodu nejméně jeden milion korun.
Vitásková jmenovala Veseckou do funkce místopředsedkyně loni 4. listopadu. „Podle závěrů kriminalistů tak měla jednat zcela v rozporu s energetickým zákonem, neboť Renata Vesecká nesplňuje zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ – uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky a z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci,“ uvedl Ibehej.
Vitásková je stíhána na svobodě, kauzu dozoruje Okresní státní zastupitelství v Jihlavě. Výši způsobené škody policie vyvozuje z platu, který Vesecká dostávala, a z povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance.
V jiném případu, který projednává brněnský krajský soud, čelí Vitásková obžalobě kvůli výstavbě dvou solárních elektráren v Chomutově. V kauze jde o to, že ERÚ dal elektrárnám za nejasných okolností povolení na provoz, což pak Vitásková potvrdila, ačkoliv prý věděla, že věc je sporná.
Renata Vesecká začínala jako referentka na matrice ONV v Havlíčkově Brodě, od května 1984 působila na prokuratuře (od ledna 1994 státní zastupitelství), nejprve jako čekatelka v Havlíčkově Brodě, koncem 80. let byla vyšetřovatelkou prokuratury v Pardubicích. Jako žalobkyně začínala v roce 1988 opět v okresní pobočce v Havlíčkově Brodě, kde se také v roce 1992 stala náměstkyní. Od ledna 2000 byla krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové a od září 2005 do konce roku 2010 vedla Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ; první týdny byla jen pověřena vedením; odvolána byla 27. října 2010 s platností ke konci roku). V únoru 2011 se vzdala funkce státní zástupkyně a následně pracovala v hradecké advokátní kanceláři Kalcso, Vesecká, Kropáčová Kalcsová.
Největší pozornost během působení v čele NSZ vzbudila rozhodnutím v údajné korupční kauze někdejšího vicepremiéra a lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka. V červnu 2007 odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému žalobci Arifu Salichovovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Vesecká odmítla, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně.
S touto kauzou je spjat i spor představitelů justice s bývalou stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD a předchůdkyní Vesecké v čele NSZ Marií Benešovou. Ta Veseckou a několik dalších osob označila na sklonku roku 2007 za členy zákulisní „justiční mafie“, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká a dalších šest osob za to Benešovou žalovali. Vleklá kauza skončila letos v únoru smírem. Benešová nevzala zpět svou dřívější soudně nařízenou omluvu a někdejší představitelé justice vrátili Benešové zhruba 370.000 korun, které jim na základě rozsudku zaplatila.
V březnu 2013 se Vesecká vzdala nominace do funkce zástupce ombudsmana, do které jí navrhl bývalý prezident Václav Klaus.
Její jmenování místopředsedkyní ERÚ loni na podzim provázely spory o to, zda Vesecká splňuje požadavek na nejméně sedmiletou praxi v oboru energetiky, jak ukládá zákon. Mluvčí ERÚ tehdy prohlásil, že Vesecká podmínku splňuje, protože se oblasti energetiky věnovala ve své praxi na státním zastupitelství i v advokacii.
