Dolar pokračuje v předchozích ziscích jak v dolarovém indexu, tak proti euru. Koruna po státním svátku otevřela obchodování slabší. Postupně však i přes oslabující euro proti dolaru část ztrát umazává.

Politická a měnová ekonomie centrálních bank

Jedním z důvodů, proč ekonomové považují nezávislost centrálních bank za důležitou, je, aby základem rozhodování bylo odborné vyhodnocení ekonomických fundamentů a jejich výhledu. V některých případech však vedle měnové ekonomie vstupuje na scénu i rovina politická. Příkladem toho může být rozdíl mezi současnou situací v Evropské centrální bance a ČNB.

K dalšímu výhledu evropské měnové politiky je možná důležitější učebnice z politické než měnové ekonomie. K existujícím zdrojům nejistoty pramenících z nálad Trumpa, rozhodování britského parlamentu, italského dluhu či výkonu německé ekonomiky bude další rozhodování ECB ovlivňovat i končící mandát Maria Draghiho. Blížící se konec současného guvernéra ECB přináší dva druhy nejistoty.

Chování končícího (voleného) funkcionáře z úřadu je často spojeno s naplněním osobních cílů a ambicí – chování bývalého prezidenta Klause je toho učebnicovým příkladem. Současný guvernér má poslední měsíce, aby ovlivnil, jak se na jeho působení bude vzpomínat, a zároveň má poslední šanci vyslyšet poptávku po směru měnové politiky od jednotlivých zájmových skupin a členských států. Nutno podotknout, že v institucionálním rámci fungování ECB se bavíme o „malých činech“, jako je volba slov či tón během veřejných vystoupení. Druhý zdroj nejistoty je spojen s výběrem příštího šéfa ECB. Není překvapením, že výběr nástupce Draghiho je součástí velkého politického výběru funkcionářů na neobsazená křesla v evropských institucích, včetně předsedy EK. A jako takové je nejde jednoduše oddělit a považovat za samostatné problémy.

Vzhledem k politickým a měnovým okolnostem předpokládáme, že ke konkrétním krokům v parametrickém nastavení evropské měnové politiky v nejbližší době nedojde a víc holubičí tón je zatím to nejdál, kam ECB před výměnou guvernéra zajde. Důsledek takové verbální intervence záleží na vnímavosti trhu. Tržní nálada zatím pro letošek očekává snížení evropských sazeb s více než 80% pravděpodobností.

Politika ČNB je oproti ECB především o měnových otázkách. Zatímco samotná míra inflace, která se již několik měsíců drží nad cílem ČNB, by mohla zdánlivě vyvolat potřebu zvyšování sazeb, pro centrální banku důležitější statistiky – výhled inflace na horizontu měnové politiky a jádrová inflace – k letním zvyšování sazeb nijak nevybízejí.

I případné doporučení modelu centrální banky na změnu úrokových sazeb by bylo pravděpodobně po expertním zhodnocení rizik a nejistot spojených s budoucím vývojem exogenních proměnných (především zahraniční poptávka) přehodnoceno. Jako vždy je predikce ekonomického modelu tak důvěryhodná jako jeho vstupní předpoklady. Současná doba, kdy panuje vysoká nejistota o vhodnosti scénářů exogenních proměnných, omezuje validitu predikce samotného modelu a přisuzuje expertnímu a citlivému posouzení predikce vyšší váhu než za běžných podmínek.   

Z bankovní rady přicházejí spíše neutrální signály. Zatímco někteří se nechali slyšet, že existuje prostor pro zvyšování (Vojtěch Benda), jiní uvádí (Oldřich Dědek), že pro to aktuálně nevidí žádný důvod. Se znalostí současných dat se tak nezdá pravděpodobné, že by se sazby někam posouvaly. Na smělé kroky bankovní rady je tak třeba nových dat.

Newsletter