Polská měna nezažívá zrovna nejlepší časy. Konzervativní revoluce zahájená polskou stranou Právo a spravedlnost vedla k nárůstu politických rizik, které způsobila poměrně výrazný propad tamní měny. Na co si mají dát investoři pozor?
Status zlotého jako bezpečného přístavu je už pouze vzpomínkou. Od dubna je zloty měnou s nejhorší výkonností z rozvíjejících se trhů, vůči euru oslabil o 5,4 %. V dohledné době tak nevidíme naději na zastavení tohoto poklesu. Tři rizika by naopak mohla kurz EURPLN dotlačit výš až na úroveň 4,45.
Riziko č.1: Vnitřní politická situace
První riziko je spojeno s vnitřní politickou situací. Polský konflikt s Evropskou unií se dle našich odhadů bude v následujících měsících nejprve zhoršovat, až poté dojde ke zlepšení. Plán řešení půjček ve švýcarských francích by mohl ohrozit stabilitu bankovního odvětví a odradit zahraniční investory.
Tyto dva prvky prohloubí znehodnocování zlotého, odradí investory a podpoří prodej polských euroobligací.
Riziko č.2: Brexit
Druhé riziko je spojeno s nejistým výsledkem britského referenda o setrvání v Evropské unii, které proběhne 23. června. Hrozba brexitu tak nutí investory k nákupu tradičních nerizikových investic. Mezinárodní ekonomické prostředí však vyvolává mezi investory nedůvěru, což má negativní dopad i na zloty a ostatní měny zemí střední a východní Evropy.
Britské referendum, jednání FOMC a případná další opatření Číny na podporu své ekonomiky dělají z června nejrizikovější měsíc roku 2016 pro rozvíjející se trhy.
Riziko č.3: Polská monetární politika
Třetím rizikem je směřování polské monetární politiky. Z pohledu na zloty jde hlavně o dlouhodobou nejistotu. Do této chvíle trval status quo pro úrokové sazby, avšak tato situace není dlouhodobě udržitelná. Výchozí scénář naznačuje, že centrální banka ve druhé polovině roku 2016 zahájí cyklus snižování sazeb.
Vzhledem ke zpomalení růstu mezd a ekonomiky je tato hypotéza dosti pravděpodobná. Adam Galpinsky, potenciální kandidát na místo současného guvernéra centrální banky, se pravděpodobně nebude snažit za každou cenu zachovat nezávislost centrální banky.
Riziko, že vládní a fiskální politika bude ovlivňovat monetární politiku, může zapříčinit minimálně jedno snížení sazeb do konce roku 2016. Tato skutečnost by posílila sestupný trend zlotého.
Budoucnost zlotého?
Politická rizika jen výjimečně a dlouhodobě ovlivňují ekonomiku. V případě Polska zůstávají fundamentální ekonomické ukazatele dobré: ekonomický růst je slušný a blíží se potenciální míře růstu, strukturální fondy jsou využívány rozumně – na infrastrukturu a rozvoj inovací.
Propad zlotého symbolizuje obavy ze střednědobého vývoje, ale z dlouhodobého hlediska důvěru investorů v polskou ekonomiku nenaruší. Polsko stále zůstává jednou z předních evropských ekonomik.
Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahem. Jak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme! – CHCI ODPOVĚDĚT
