Pomůže Brexit uniknout Norsku ze spárů EU?

S tím, jak Velká Británie zoufale hledá řešení toho, zda zůstat nebo opustit Evropskou unii, hledá Norsko vlastní způsob, jak se od Evropské unie více distancovat. Případ Norska, jako nečlenské země EU, ukazuje, jak těžké by pro Velkou Británii mohlo být uniknout vlivu bloku v případě, že se rozhodne odejít. I když Norové vstup do EU již dvakrát odmítli, doposud přijali až 75 procent jejích zákonů, aby na tento lukrativní jednotný trh měli přístup. Norská nespokojenost však roste a na současném dění kolem Brexitu by země chtěla něco „vydělat“.

Brexitu se obávají ministři financí skupiny největších světových ekonomik G20.

Posted by Roklen24 on Saturday, 27 February 2016

Někteří norští zákonodárci nyní chtějí dohodu podobnou té, které na EU dosáhl britský premiér David Cameron. „Díky britské dohodě s EU bychom mohli vyřešit některé naše vlastní záležitosti,“ říká Arve Kambe, zákonodárce vládnoucích Konzervativců, stojící zároveň v čele parlamentního výboru práce a sociálních věcí. „Chceme mít stejné možnosti, co se týká britských výhod souvisejících s trhem práce.“ Podle Kambeho nyní Norsko na rodinu a s prací související benefity migrantů vynakládá ročně asi 25,8 milionu dolarů. Problémem pro je Kambeho to, že velká část hotovosti je posílána zpět do Polska, Bulharska či jiných zemích, kde jsou životní náklady nižší. Tyto platby by měly být upraveny v závislosti na konkrétní zemi, poznamenal.

Hra s indexačním ohněm

Evropa debatuje Czexit. Slova premiéra spustila lavinu

Norsko, jakožto člen Evropského hospodářského prostoru, má také mnohem větší náklady na přístup k vnitřnímu trhu EU. Podle norského ministerstva zahraničí, se země ročně podílí částkou zhruba 860 milionů eur na pomoc s implementací politiky EU a programů zaměřených na snižování ekonomických rozdílů v rámci bloku. „Odměna“ za členství v Evropském hospodářském prostoru je evidentní. Téměř 60 procent jejího zahraničního obchodu je právě s Evropou (viz galerie článku). Zároveň je také největším dodavatelem zemního plynu ve Velké Británii.

Ačkoli má na normy vytvářené unií minimální vliv (v podstatě žádný), nacházení se mimo blok znamená, že může i nadále chránit svůj rybí průmysl a dotovat svůj zemědělský sektor.

Brexit? Smete libru do 80. let, varují stratégové

Ke Kambemu se přidává také část opozice, která chce, aby se vazby na EU uvolnily. Podle Liv Signe Navarsete, zákonodárkyně protievropsky laděné centristické strany, se Norsko až příliš často nechá válcovat rozhodnutími Bruselu. Vládnoucí politické strany „přijímají z Bruselu všechno, přestože nemusí díky členství v EHP, které z nás dělá nejbližší členy, jak jen to je možné,“ poznamenala Navarsete.

Norové odmítli členství v EU v referendech v roce 1972 a 1994. Prosincový průzkum ukázal, že až 72 procent Norů si přeje zůstat mimo blok i nadále. To si Norsko, vzhledem ke svému ropnému bohatství, může do značné míry dovolit, i navzdory propadu ceny ropy, která v současné době na ekonomiku tlačí. V důsledku globální finanční krize dosáhla nezaměstnanost vrcholu na úrovni 3,7 procenta, což je mnohem nižší hranice, než v eurozóně. Co Brexit Norsku přinese? Bude z něj „těžit“? Jak poznamenal Jan Erik Grindheim, leader proevropsky orientované skupiny, Brexit by norský vstup do EU dělal ještě méně pravděpodobným. 

Newsletter