Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Pomůže Sýrie Rusku zpět na výsluní?

Většina z nás by, zejména po ukrajinském konfliktu, asi čekala ruský ústup z mezinárodního dění. Opak je ale pravdou – Rusko obnovuje svou pozici na globální scéně. Jestli bude Západ ochoten tomuto návratu do hlavní role tleskat, se teprve uvidí.

Pondělní projev ruského prezidenta Vladimíra Putina na půdě OSN bude možná brzy vnímán jako klíčový v postupném rozmrazování vztahů Ruska a Západu po dvouletém rozčarování, které Moskva posiluje svou vojenskou pomocí rebelům na Ukrajině, kvůli kterému čelí ze strany USA a Evropy sankcím. Putin momentálně dává najevo, že dění na Ukrajině není na pořadu dne. Ve včerejším projevu na půdě OSN se věnoval hlavně situaci na Blízkém východě. Využil příležitosti k útoku na politiku Západu a řekl: „Místo triumfu demokracie a pokroku máme násilí, chudobu a sociální katastrofu – a nikdo se ani trochu nezajímá o lidská práva, včetně práva na život. Nemohu si pomoci a ptám se těch, kteří tuto situaci dovedli až sem: Uvědomujete si, co jste udělali?“

Ošemetné vztahy

Je jasné, že Putinova výzva směrem k Západu nebude lehce stravitelná. Obrázky ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějšku Baracka Obamy ze zasedání OSN ukazují, že vztahy mezi těmito velmocemi jsou stále na bodu mrazu. Jak Západ zareaguje? Putin srovnává svůj návrh „koalice proti ISIS“ s „protihitlerovskou koalicí“ Ruska, Velké Británie a USA během druhé světové války, což mu doma přináší body. „Ruská státní média se jej nyní snaží popsat jako velkého zachránce v boji proti ISIS,“ poznamenal Daragh McDowell, hlavní analytik pro Evropu a střední Asii ve Verisk Maplecroft. „Otázkou samozřejmě zůstává, jak ruská veřejnost zareaguje, až ruské síly v Sýrii začnou zaznamenávat ztráty.“

Pomoct, nebo brzdit?

Zdá se však, že tentokrát se Putinovi úspěšně daří směřovat rozhovor směrem k tomu, jak by Rusko mohlo pomoct, než k tomu, že něčemu brání. „Novým hlavním prvkem byl důraz na Sýrii, kde Rusko doufá, že bude hrát klíčovou roli světového lídra,“ říká Otilia Dhand, viceprezident společnosti Teneo Intelligence. „Kreml využije příležitosti ukázat, že je s ním lepší spolupracovat, než mu oponovat.“

Vlastní zájmy? Ukrajina?

Se vznikem nových ekonomických aliancí, jako je Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) mezi USA a Evropou, musí Rusko na své vlastní zájmy dávat daleko větší pozor. Navíc, ruská snaha profilovat se jako pomocník v boji proti Islámskému státu může mít ještě další důvod. Odborníci se domnívají, že syrský konflikt je užitečnou zástěrkou pro odklon pozornosti od ukrajinské krize. Putin také mohl získat pocit, že konflikt na Ukrajině dostatečně destabilizoval ukrajinskou vládu, kterou vnímal problematicky. Reformy se zdají být v nedohlednu, životní úroveň je stále nedostatečná a nevládní strany si v průzkumech před říjnovými volbami vedou lépe. „Západní a ukrajinští diplomaté se shodli na tom, že zatímco jeho taktika mohla dostát změn, konečný cíl ne,“ poznamenal Timothy Ash, šéf strategie CEEMEA Nomury.

Urychlí ruská vojenská intervence rozpad Sýrie?

Podle obyvatel pobřežní Latákíje začali Rusové přicházet už v červnu. Vstup Ruska do bojů v Sýrii zmařil naději na to, že syrský prezident Bašár Asad bude muset odstoupit, protože byl vojensky poražen. Jeho armáda je v troskách a v poslední době musela velkou rychlostí ustupovat před povstalci. Zásah Ruska je podle mnoha analytiků citovaných agenturou Reuters začátkem rozpadu Sýrie.

Dvě třetiny Sýrie nyní ovládají povstalci ať už z Islámského státu (IS), nebo dalších skupin. Pokud Rusko do bojů nenasadí pozemní jednotky, těžko se mu může podařit získat pro Asada tyto oblasti zpět. A ani o ně zatím nejde. To, proč se Rusko rozhodlo jednat, byly velké ztráty syrské armády. Moskva chce zachránit Asadův klan, který byl po desetiletí jejím nejbližším spojencem na Blízkém východě. Kreml se rozhodl vstoupit do války, jakmile islamisté začali ohrožovat Latákíji a přístav Tartús, který je jedinou středomořskou základnou ruského námořnictva. Vazby Ruska na Sýrii jsou starého data a vážou se už k otci současného prezidenta Háfizovi Asadovi. Už před nynějším zásahem působily v Sýrii týmy ruských vojenských poradců.

Fawaz Gerges z Londýnské ekonomické školy (LSE) se domnívá, že ruská intervence znamená, že Asad hned tak ze scény nezmizí. Syrský prezident se navíc ujistí, že ani Spojené státy, ani Turecko a další regionální hráči nedokážou nynější patovou situaci změnit. Putin jde ale podle Gergese do velkého rizika. „Sýrie je jeden velký močál, v němž se utopí každý. Poražení jsou všichni a Sýrie se může stát hřbitovem ruského vlivu na Blízkém východě,“ řekl tento odborník na Blízký východ.

Newsletter