Řecké volby, které se konají tuto neděli, by mohly být testem protivládních stran. Populistické strany napříč Evropou pokračují v tom, aby nakazily stávající politické elity jak v průzkumech veřejného mínění, tak u voleb ale i v ulicích. Pokud jsou řecké průzkumy veřejného mínění v pořádku, nedělní předčasné volby by mohly být pro Evropu ošklivý šok v podobě vítězství protivládní strany Syriza, strany, která se vyhraňuje finanční pomoci.
Kromě obav, že se Syriza pokusí shodit stávající a vyjednat nové podmínky s mezinárodními věřiteli (což může skončit krachem), změnit úsporná opatření a hledat cesty k odpuštění dluhů, což je dost na to destabilizovat trhy v křehkém, propojeném hospodářství eurozóny, jsou zde i obavy z toho, že by Syriza mohla povzbudit další protivládní strany v úsilí vyzvat tradiční politické elity a jejich politiky.
ROZHOVOR: Řecko před volbami. A po nich?
Podemos
Mezi ty strany, které by z výsledku mohly těžit nejvíce, patří španělská protivládní strana „Podemos“ (Můžeme). Přesto, že byla zřízena teprve před rokem, vede průzkumy veřejného mínění před lidovou stranou premiéra Mariano Rajoye. Klíčové všeobecné volby se ve Španělsku uskuteční ještě v tomto roce, což dává Podemos faktickou šanci a může jí přidat na síle. „Vzestup moci u strany Syriza bude představovat významný test pro schopnost protivládních stran zajistit lepší řešení pro mezinárodní věřitele Řecka, což bude ostře sledované podobnými politickými hnutími, jako například Podemos,“ řekl CNBC Wolfango Piccoli, generální ředitel Teneo Intelligence.
Rozmach antiestablishmentu, například britské UKIP či Alternativy pro Německo (AFD), se v posledních několika letech rozšířil po celé Evropě, doprovázejíc období ekonomického poklesu a nepopulárních úsporných programů, které nutily voliče hledat alternativu k stávajícím politickým elitám. „Za úspěchem protivládních stran v celé Evropě je v těchto dnech ekonomická zranitelnost a rostoucí skupiny voličů. Od Syrizy k UKIP, se populistické síly snaží profitovat z tohoto začarovaného kruhu politiky, každý ovšem v národních kontextech, „dodal Piccoli.
Dynamika anti establishmentu
Nárůst stran jako je UKIP nebo hnutí typu Pegida, která dostala do ulic na protest proti Islámu tisíce občanů po celém Německu, jen zdůrazňuje růst váhy a obliby populistických stran, který uvidíme letos a uvidíme dál. „Myslím, že většina takovýchto protivládních stran bude pokračovat v získávání podpory. Důležité ale je, abychom je všechny nedávali do jednoho pytle,“ řekl CNBC Pawel Swidlicki, politický analytik think tanku Open Europe.
„Ve středomořských zemích, jako jsou Itálie a Španělsko, to není jen otázka ekonomické situace, které mají voliči plné zuby, je to i hluboko zakořeněná nespokojenost s vládnoucí politickou třídou,“ dodal. Možným řešením na evropské úrovni, by bylo jistá deregulace, včetně přenesení některých pravomocí zpět z Evropské unie na jednotlivé státy, jako je rozhodování o tom, kdo má přístup k sociálním dávkám, zatímco EU by se zaměřovala spíše na propagaci regionu.
Volatilita na trzích
Existují obavy, že ožívající nacionalistický sentiment by v roce 2015 mohl způsobit nárůst politické nestability a představovat větší potíže pro křehkou eurozónu – nežádoucí události zejména ve spojení s volbami, které se mají konat v průběhu příštích 12 měsíců v nejen Řecku, ale také v Estonsku, Finsku, Portugalsku a Španělsku.
„Populistické strany v eurozóně získávají čím dál tím větší podporu. To stupňuje výzvy pro současné politiky i například ECB, která se snaží udržet stabilitu cenovou,“ řekl Alastair Newton, analytik Nomury. Podle něj není nikde dáno, že v případě Řecka získá Syriza skutečně většinu. Pravděpodobnější podle něho je, že bude muset sestavit koalici. To bude trvat. Historie krize eurozóny podle Newtona naznačuje, že výsledkem bude nakonec komplikovaný kompromis.
