Pořád ta Čína. Je panika na místě?

Zpomalování čínské ekonomiky. Zaklínadlo, které se jeví jako už vcelku obehraná pohádka, na finančních trzích má ale stále stejnou sílu, ovlivňuje každodenní obchodování a plní titulky v ekonomických médiích. Svůj podíl na tom jistě má ne zcela čitelná politika Pekingu v kombinaci s ujišťováním o trvající síle tamního hospodářství. Série ekonomických dat ovšem dává v posledních týdnech a měsících za pravdu spíše skeptikům, z nichž někteří již mluví o nové globální recesi. Jak se v této situaci vyznat a jak moc si „faktor Čína“ připouštět?

Události v Číně se dostaly do centra pozornosti i ve Spojených státech, čerstvou ukázkou toho budiž odložení zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou Fed. Pro tu se jedním z klíčových faktorů rozhodování staly turbulence na trhu akcií. Zatímco americká ekonomika s Čínou nepadá a nestojí, akciový trh je mnohem náchylnější, podotýká analytik Morgan Stanley Ruchir Sharma, který šéfuje oddělení rozvojových trhů. „Hospodářský dopad na Spojené státy bude pravděpodobně výrazně omezený v porovnání s ostatními regiony světa. Naopak myslím, že vliv na akciový trh bude výraznější, než mnozí očekávají.“ Jeho argumentace stojí především na předpokladu, že prostředí nejistoty, které Čína ve světě vytváří, povede k posilování dolaru, které přitíží americkým exportérům. Zhruba třetina zisků amerického akciového trhu má původ na zahraničních a často rozvojových trzích, připomíná analytik.

Na hraně recese?

Sharma se přidává k varovným názorům, že světová ekonomika se může rychle ocitnout na hraně další recese (v pořadí šesté v poválečné historii), pokud tam již není. Čínská ekonomika je mimo jiné klíčovým spotřebitelem komodit, což vysvětluje celosvětový dosah čehokoli zásadního, co se v tamní ekonomice sehraje. K obavám přidala dnešní informace o poklesu aktivity v čínském průmyslu nejprudším tempem za šest a půl roku. Zpracovatelský sektor slábne už sedm měsíců v řadě a i tentokrát si horší údaj vzali k srdci investoři na akciovém trhu a asijská obchodní seance zakončila jednoznačně v červených číslech.

Nabízí se otázka, proč budí slábnoucí čínský průmysl takovou paniku, když Peking opakovaně deklaruje cíl transformace tamní ekonomiky od průmyslově a exportně orientované na takovou s větším důrazem na služby a domácí spotřebu. Zatímco většina ekonomických zpráv se stále soustředí na průmyslové aspekty čínské ekonomiky, bez větší pozornosti zůstává například sektor služeb, kde se sledovaný index nákupních manažerů (na rozdíl od zpracovatelského sektoru) drží v pásmu expanze a za poslední rok a půl svým výkonem průmysl překonal.

Přešlapy Pekingu

Šířícím se obavám určitě nepomáhá nejasná rétorika Pekingu směrem k zahraničním trhům, zásahy do ekonomiky, které nejsou z vnějšího pohledu konzistentní, i přílišné intervence na finančních trzích. Pro investory je pak náročné pochopit hloubku problémů Číny a jejich význam v celosvětovém měřítku. A často pochybují, zda jsou „soudruzi“ vůbec schopní onu transformaci ekonomiky uchopit bez větší újmy pro světové trhy, než je nutné. „Za vším stojí kombinace přešlapů, které posilují nejistotu, zda je čínská vláda schopna provést ekonomiku tímto náročným prostředím, aniž by problémy dál zhoršila. Ty přešlapy začínají už u loňské intervence na akciovém trhu,“ uvedl Scott Kennedy z Centra strategických a zahraničních studií.

Soudruzi! Ten propad musíme zastavit!

Co víc, 7procentní tempo růstu, které je samo o sobě vnímáno jako problém, nemusí odpovídat realitě. Nedůvěra ekonomů v oficiální statistiky prezentované Pekingem roste a například hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter (který mimochodem připisuje 55procentní pravděpodobnost další recesi v horizontu několika let) nedávno odhadl, že tempo růstu čínské ekonomiky se ve skutečnosti blíží spíš 4 procentům.  

Zpět ale k oficiálním číslům (když jiná nemáme). Čínská ekonomika rostla v prvním pololetí tempem 7 procent, nejpomaleji za čtvrtstoletí. V globálním měřítku velmi solidní tempo růstu Peking slibuje, přes značné pochyby odborné veřejnosti, udržet i v celoročním horizontu. Čínský prezident Si Ťin-pching aktuálně během návštěvy Spojených států 7procentní cíl hájil a publikum ubezpečil, že čínské finanční trhy „zůstanou stabilní“. Což následně upřesnil slovy, že trh rudého draka „dosáhl fáze sebezotavování po období extrémní volatility, která rozkývala světové trhy“. Prezident navíc ujistil, že Peking nyní nemá důvod intervenovat na měnovém trhu a dál oslabovat kurz jüanu na podporu exportu. Jedna věc je, co Peking říká, druhá věc je, co ostatní slyší, a třetí, co z toho nakonec bude skutečnost.

Peking se opravil: Čínská ekonomika loni rostla pomaleji

Newsletter