Jsou býčí vůči vývoji ekonomiky, preferují likviditu. Přes rekordní růst amerických akcií v posledních pěti letech důsledně drží i hotovost. Ultra bohatí neinvestují jako velká většina z „průměrných“. Snad proto že nemusí. Podle CNBC „průměrný“ boháč s investičním kapitálem ve výši 10 milionů dolarů a více vloží mnohem menší část portfolia (cirka 22 procent) do akcií, než tomu je u průměrného investora.
„Ultra bohatí koncentrují velkou část svého majetku v malém množství aktiv, nebo dokonce v jednom aktivu,“ říká Simon Smiles, investiční ředitel pro klienty u UBS Wealth Management a dodává, že dvě třetiny světové populace ultra bohatých jsou self made milionáři.
Výsledná nedostatečná diverzifikace je nicméně činí zranitelnými vůči konkurenčním, úvěrovým, technologickým a geopolitickým rizikům. „První pravidlo pro konstrukci portfolia je diverzifikace,“ říká.
Hotovost je král
Nejbohatší z bohatých, s čistým jměním 30 milionů dolarů a více, drží dokonce ještě větší procento svého majetku v hotovosti (25 procent), což je vystavuje riziku inflace, nemluvě o nákladech obětovaných příležitosti, podle nedávného reportu zhotoveného UBS bankou.
Solidní výkon private equity fondů společně s růstem volatility na akciovém trhu v letošním roce přinutil bohaté investory k diverzifikaci do tříd aktiv s růstovým potenciálem a nízkou korelací s akciemi. Přesto však mnoho ultra bohatých investorů v důsledku Velké recese zůstává u hotovosti, říká Shelley Bergman za Morgan Stanley. Svým klientům doporučuje nákup akcií private equity firem veřejně obchodovaných na burze cenných papírů.
„Svým klientům radím kupovat kotované cenné papíry private equity firem s transparentností a likviditou, nežli dávat těmto firmám kapitál k investicím a uzamknout tak své peníze na řadu let,“ říká.
Report také zjistil, že ultra bohatí investoři zvýšili v posledních 5 letech svojí realitní expozici na 25 procent z předešlých 23 procent. Jejich zbývající alokace portfolia se skládá z 12 procent alokace do aktiv s pevným výnosem, což odráží rekordně nízké výnosy státních dluhopisů, 11 procent v hotovosti a peněžních ekvivalentech, 6 procent v hedgeových fondech a 1 procenta v komoditách, přičemž zbylé 1 procento aktiv bylo definováno jako „různé“.
6% expozice hedgeových fondů tak udává značný pokles z 8 procent v roce 2013 a až 12 procent v roce 2007. „Mnoho ultra bohatých dává momentálně ruce pryč od hedgeových fondů a upřednostňuje likvidní a transparentní investice,“ říká Bergman. „To je trend, který započal po finanční krizi v roce 2008 a 2009 a věřím, že bude pokračovat. Bohatí chtějí mít snadný přístup ke svému kapitálu, v momentě, kdy si to přejí.
Co se týče budoucích akciových investičních příležitostí, Smiles říká, že ultra bohatí budou stále hledět směrem k evropskému akciovému trhu pro potřebnou diverzifikaci. „Oživení finančních trhů v Evropě je stále více jak dva roky pozadu za USA, avšak bude-li úsilí stabilizace ekonomiky úspěšné a investoři budou ochotni převzít větší riziko, nabízí se jim obrovský růstový potenciál.“
„Snažíme se investovat do míst, ve kterých stále ještě chybí kapitál davu. V posledních třech až čtyřech letech bojujeme s nadvládou amerických akcií od kterých nadále očekáváme růst, ale co týče příležitostí výhodných nákupů, stále hledíme směrem do Evropy.
