Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím představila prognózu pracující s výhledem vyššího vrcholu sazeb v aktuálním úrokovém cyklu. Na vyšších úrovních by přitom měly zůstat po delší dobu.
Sazby Fedu se po dnešním navýšení o 75 bodů dostaly do pásma 3-3,25 %. Jejich růst by měl pokračovat i v dalších měsících. Dle prognózy bychom se již letos měli dostat nad hranici 4 %, konkrétně dle mediánu výhledu na 4,4 %. Růst pak bude pokračovat i v příštím roce až na 4,6 %.
S prvním snížením sazeb Fed pracuje až v roce 2024. Tehdy, a poté i v roce 2025 se však úroky udrží významně nad odhadovanou neutrální sazbou.
K tomu, aby měnový výbor snížil tempo úprav sazeb k nižším hodnotám, je potřeba pokračující růst pod dlouhodobým trendem, uvolnění na trhu práce, kde uvidíme oslabení převahy poptávky nad nabídkou, a pokles inflace směrem k cíli. Základem toho bude udržení kladných reálných tržních sazeb podél celé výnosové křivky, které budou přispívat k utažení podmínek financování.
Prognóza dále ukázala výraznou revizi růstu v letošním roce z 1,7 % na 0,2 %. V roce 2023 pak z 1,7 % na 1,2 %. Trh práce zůstává napjatý, což potvrzuje revize míry nezaměstnanosti v roce 2022 z 3,7 % na pouhých 3,8 %. Oslabení růstu, a zřejmě i nárůst míry participace, se na trhu práce projeví až v roce 2023, kdy by míra nezaměstnanosti měla dosáhnout 4,4 % oproti předchozímu odhadu 3,9 %. Na 4,4 % zůstane i v roce 2024. Fed tak počítá s posunem nad odhadovanou přirozenou míru nezaměstnanosti na 4 %, kde se pak udržíme delší dobu.
Celková inflace byla revidována vzhůru ve všech letech. Na cíl se dostaneme až v roce 2025. Fed očekává, že vedle vysokých sazeb po delší dobu, ovlivňujících růst a trh práce, k poklesu přispějí i nabídkové faktory, zejména na straně pokračujícího uvolnění úzkých hrdel.
Riziko nedosažení tzv. hladkého přistání roste s tím, do jak vysokých restriktivních úrovní bude potřeba sazby dostat a jak dlouho tam zůstanou. Aktuálně se podle Powella nacházíme na velmi nízkých restriktivních úrovních. Rozhodování o dalších úpravách úroků bude probíhat na základě posledních dat na individuálních zasedáních.
Prvotní reakce trhů odpovídala jasně jestřábímu výstupu z dnešního zasedání. Důraz přitom klademe na výhled sazeb. Později jsme však viděli, jak dolar odevzdal části zisků a tržní sazby část předchozího nárůstu.
Zde můžeme pracovat s několika faktory. Část trhu věří, že Fed frontloading přežene a bude muset výrazněji upravit strategii. K tomu ostatně přispělo zřejmě i to, když Powell přiznal rozpolcenost výboru ohledně navýšení úroků do konce roku o 100, nebo až 125 bodů. Pozitivně pak může působit i nevyplnění spekulací o přímém odprodeji hypotékou krytých cenných papírů. To dle Powella není scénář letošního, a pravděpodobně ani příštího roku.
Očekáváme, že v příštích dnech převáží první tržní narativ pracující se silně jestřábím Fedem. To by znamenalo riziko silnějšího dolaru a výprodejního tlaku u dluhopisů, akcií a rizikových měn. Příští zasedání Fedu je naplánované na začátek listopadu. I přesto, že do té doby budou zveřejněna nová klíčová data, již dnes pracujeme v základním scénáři s dalším navýšení sazeb o 75 bodů. V prosinci pak s dalšími 50 body, avšak u tohoto odhadu je potřeba více dat s ohledem na aktuální rozhodovací styl Fedu.
Zdroj: Fed
