AKTUALIZOVÁNO – Britská ekonomika v letošním 2. čtvrtletí zrychlila růst na 0,6 procenta z 0,4 procenta v prvních třech měsících. Meziročně se hrubý domácí produkt zvýšil (HDP) o 2,2 procenta. Výsledky jsou v souladu s očekáváním trhu.
Osobní spotřeba se mezičtvrtletně zvýšila o 0,9 procenta, což bylo mírně nad očekáváním analytiků, kteří čekali růst o 0,8 procenta. Vládní výdaje se naopak od dubna do června snížily o 0,2 procenta, když trh čekal růst o 0,3 procenta.
Podle Jany Steckerové z Komerční banky překvapení přinesla struktura. Zatímco trh očekával, že nejistota spojená s brexitem způsobí propad ve firemních investicích, ty nakonec místo očekávaného mezičtvrtletního poklesu o 0,9 procenta o 0,5 procenta stouply. Dobře si vedla i soukromá spotřeba, naopak vládní výdeje nečekaně poklesly.
„Za očekáváními zaostaly i exporty. Těm by však v následujícím období měla pomoci slabá libra. Na dopady brexitu si tedy britská ekonomika bude zřejmě muset ještě chvíli počkat,“ dodala Steckerová.
Důvěra britských spotřebitelů tento měsíc oživila z propadu, který zaznamenala po červnovém referendu o odchodu z Evropské unie. Její index vzrostl nejvíce za 3,5 roku a smazal zhruba polovinu červencové ztráty. Ukázaly to dnešní výsledky průzkumu agentury YouGov a Střediska pro výzkum ekonomiky a podnikání (CEBR).
Britská centrální banka se případnému zpomalení ekonomiky snaží předcházet. Již na začátku srpna přijala balíček opatření, které by ekonomiku měly podpořit. Nejenže snížila sazby na historicky nejnižší úroveň vůbec (0,25 procenta), ale obnovila i program nákupů aktiv. Te by měl dosáhnout 60 miliard liber, což navýší objem již nakoupených aktiv na 435 miliard, uvedla Steckerová. Podle ní to ještě navíc nemusí být poslední krok. Většina členů bankovní rady totiž do konce letošního roku očekává další snížení sazeb a to až na nulu.
První odhad vývoje britské ekonomiky za třetí čtvrtletí vyjde 27. října.
