V listopadu minulého roku udělala indická vláda bezprecedentní zásah do jedné z nejslibněji rostoucích ekonomik světa. Prakticky přes noc zrušila platnost 85 % bankovek, což zemi z 90 % závislou na platbách v hotovosti uvrhlo do chaosu. Jak se můžeme z indického experimentu poučit? Vysvětluje Bhaskar Chakravorti ve svém článku na Harvard Business Review.
Uběhly čtyři měsíce od zásahu a ačkoliv jsou na indické ekonomice stále patrné výrazné jizvy, vláda premiéra Náredry Módího byla náležitě odměna vítězstvím ve volbách. To lze brát jako referendum o této kontroverzní akci.
Pro ostatní země je však indický experiment s demonetizací případovou studií špatné politiky, a to v ještě horším provedení, píše Chakravorti. Měl by nás však donutit přemýšlet o podstatě věcí, jako jsou peníze, korupce, data či digitální ekonomika.
Demonetizace: Mají vyspělé státy následovat Indii?
Deklarovaným cílem indické demonetizace bylo omezení velkého rozsahu korupce, daňových úniků a šedé ekonomiky, což jsou problémy, které zemi dlouhodobě trápí. Indové zároveň měli možnost přinést zneplatněné bankovky do konce roku do banky, přičemž peníze se jim uložily na bankovní účet.
Očekávalo by se tedy, že lidé, jejichž úspory pocházejí z šedé ekonomiky či z nelegálních aktivit, nechají hotovost raději propadnout, než aby se ocitli v podezření z daňových úniků (či z něčeho horšího) v souvislosti s uložením větší sumy peněz.
Praxe bank: Doma ztráty, v daňových rájích miliardové zisky – Roklen24.cz https://t.co/Sk7E7w8ZXD @roklen24 #bank #taxes #taxevasion #Europe pic.twitter.com/oYJbl9Uc9c
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. března 2017
Jenže Indové se úřadů patrně vůbec nebojí. Podle zprávy agentury Bloomberg se do bank do konce prosince vrátilo více než 97 % měny. Drtivá většina peněz tak byla uložena na bankovní účty, ať už byly získány načerno či nikoliv, a demonetizace se tak zdá být spíše než nástrojem k potlačení šedé ekonomiky jen otravnou administrativní obtíží.
Problém je patrně v tom, že demonetizací byly zneplatněny bankovky s relativně nízkou hodnotou (500 rupií a 1 000 rupií, což představuje 7,5 a 15 dolarů). Demonetizace pravděpodobně postihla i pár zločinců, avšak s nimi v podstatě všechny průměrné obyvatele včetně chudých, kteří tyto bankovky ve velké míře používali, píše Chakravorti.
Pokud tedy vláda chtěla bojovat proti nekalým praktikám demonetizací, měla se zaměřit na bankovky s nejvyššími hodnotami, jak na svých stránkách píše Larry Summers. Avšak ani u tohoto řešení se nezdá se, že by „velké ryby“ byly nějak zvlášť postiženy.
Zrušení bankovek v Indii: Návrat k barterovému obchodu?
Ty totiž své nezdaněné a nelegální příjmy dávno přesunuly do jiných měn, do zlata či třeba do bitcoinu, píše Summers. Jeho slova potvrzují i výsledky analýzy z let 2015-16, podle kterých je z nelegálních příjmů v Indii drženo v hotovosti pouhých cca 6 %. Kromě toho, co zmiňuje Summers, se peníze ukládají také do šperků, anebo se investují do nemovitostí či obchodu.
Indický experiment tak ukazuje, že drastická opatření, jako je demonetizace, zbytečně ochromují ekonomiku a postihují široké obyvatelstvo místo toho, aby plnila svůj účel. Pro boj s šedou ekonomikou a korupcí by se tak vláda měla zaměřit spíše na dlouhodobé zlepšování institucionální infrastruktury ekonomiky, uzavírá Chakravorti.
