Zatímco do minulé soboty se zdálo, že rozbitá je pouze slovenská pravice, nyní je jasné, že rozbité je úplně všechno. Ve slovenském parlamentu nově zasedne osm politických stran, z toho tři kompletně nové včetně přiznaných fašistů („Lidová strana – Naše Slovensko“) a jedna staronová, stále xenofobní a nacionalistická SNS, která ale v nadcházejícím parlamentu v konkurenci fašistů a bez v tváři permanentně tumescentního Sloty může lehce vzbudit zdání konstruktivnosti a státotvornosti. Naopak vypadnou z něho křesťanští demokraté, kteří si nechali stranu unést extrémisty, kteří neměli lepší předvolební hit než trestat ženy za umělé oplodnění. Obrázek dotváří úspěch strany „Jsme rodina“ Borise Kollára, jejíž celý program je postaven na tom, že nejsou politici a že nechtějí do vlády, jenom do Parlamentu…
Komentátoři na Slovensku i v okolitých zemích jsou zhrozeni, padají slova jako rebelie voličstva, vzpoura proti systému, katastrofa, konec politiky apod. Zde těžko nesouhlasit: fakt, že na úspěch ve volbách stačí ad nauseam hřímat, že nejste politici, či pouze někoho nenávidět, je smutný.
I v tom marasmu však jedno drobné pozitivum vidím. V plné nahotě se jako neefektivní ukazuje uplácení rozzlobených voličů. Kampaň Roberta Fica trvala rok a půl. V roce 2014 přišel vládní Směr teatrálně s vlaky zdarma pro seniory a studenty, s vyšším příspěvkem na cestovné pro ty, kteří vlakem do práce docházejí, se snížením ceny plynu a vratkami za platby za něj a samozřejmě s evergreenem regionálních vlád neschopných systémově řešit penzijní systém – jednorázovými vánočními příspěvky k důchodu. V minulém roce došlo, inter alia, na nižší DPH na vybrané potraviny, příspěvky na lyžařské kurzy a pobyty zdarma pro sociálně slabé ve státních zařízeních apod.
Výsledek? Shora popsané volební zemětřesení a o čtyřicetiprocentní pokles mandátů Směru oproti roku 2012. Vzhledem k tomu, že se ekonomice vedlo nejlépe za dlouhou dobu, je to výsledek pro Směr o to neradostnější. Ekonomická efektivnost předvolebních úplatků musela být skutečně tristní, ještě, že si na ní Směr nemusel vzít úvěr.
Snad si ale z tohoto výsledku vezmou aspoň ponaučení zdejší „klasické“ strany. Ano, ty, které právě poslaly téměř pětimiliardový jednorázový úplatek zdejším důchodcům, které se domnívají, že řešením demografické bídy je odpuštění části odvodů pro rodiny se 4 potomky a které již v minulosti prokázaly nebývalou invenčnost ve vymýšlení krátkodobých úplatků (pastelkovné). Když už, jak se zdá pravděpodobné, máme v roce 2017 žít v zemi apolitických politiků, kteří „to prostě zařídí“, ať to aspoň tolik nebolí rozpočet, který je nás všech.
