Opouští nás covid? Snad. Věřme, že pandemie začíná oslabovat. Naznačují to i březnová data o poklesu nových infekcí. Navíc tu jsou vakcíny. Věřme, že jsme na dobré cestě. Tuto víru ostatně vidíme i u některých států. Uvolňují sevření a restrikce, otevírají hospodářství a ekonomická aktivita se tam – pomalu, ale jistě – probouzí k životu.
To, že podpora ekonomiky je pro budoucí „normální“ fungování světa klíčová, si uvědomují vlády i centrální banky. Ostatně nedávno americký Senát schválil další rekordní fiskální podporu. Věřím, že příčina toho, v jak špatné ekonomické situaci svět je, se pomalu dává na ústup.
Vidím jeden zdvižený prst: inflaci. Silná podpora států i centrálních bank do ekonomik pumpuje levné peníze. Některé inflační ukazatele už dnes stoupají, zatím jde však jen o varování – už několikrát během posledních deseti let jsme podobnou situaci zažili a nakonec inflace nijak výrazně nestoupla. Uvidíme.
Ruku v ruce s tím rostou i tržní úrokové sazby, především ty s delší dobou splatnosti. Právě tím trh signalizuje onen možný růst inflace. Je tu jedna zajímavá věc: centrální banky stále prohlašují, že nízké – ba nulové – úrokové sazby budou pokračovat. A to dlouhodobě. Proč? Aby světová ekonomika měla dost prostoru na to dát se dohromady a ze všeho vyšla silnější a pevnější. Současně se neobávají nebezpečného růstu inflace. Její dílčí zvýšení z příliš nízkých hodnot by se centrálním bankám hodilo, navíc jej podle nich má být jen krátkodobé.
Jenomže: tržní úrokové sazby přesto rostou. Co to znamená? Že trhy centrálním bankám a jejich ujišťování zase až tak moc nevěří. Že oživení – i celkem silné – by mohlo nastat už v druhé polovině letošního roku. A že tlak na inflaci by tak mohl být ještě vyšší a centrální banky by svou podporu mohly ukončit dříve, než dnes tvrdí. Konečně první signály redukce monetární politiky, snížení objemu kvantitativního uvolňování resp. nákupu cenných papírů, by měly přijít již v tomto druhém pololetí.
Vnímám to jako jakousi hru, přetahovanou mezi centrálními bankami a trhy o to, kam se vývoj kolem úrokových sazeb pohne. Určitý vliv samozřejmě mají i prohlášení politiků – jako třeba výrok americké ministryně financí Janet Yellenové o tom, že trh práce může svého maxima dosáhnout už v příštím roce.
V neposlední řadě tu jsou akciové trhy, na něž by pokračující růst úrokových sazeb mohl mít negativní vliv. Výše popsané obavy – z inflace, zvyšování úrokových sazeb a tím nákladů na financování firem – by podle mne mohly spustit i celkem výrazné korekce na akciovém trhu.
Autorem článku je analytik SFG Holding Josef Kvarda
