Pokud pracujete déle, pak standardně platí, že byste toho měli také víc udělat. Jenže jak naznačuje z ekonomie známý zákon klesajících výnosů, přírůstky vyprodukované práce už nemusí být ekvivalentní věnovanému času. S prodlužující se pracovní dobou klesá soustředěnost, upadá nadšení i motivace a zvyšuje se únava. Jinými slovy, se vzrůstajícím počtem odpracovaných hodin může rychle klesat produktivita.
A co o vztahu délky pracovní doby a produktivity práce říkají data? Na údajích ze 35 států zpracoval tyto dvě veličiny do následujícího grafu server HowMuch.net. Na vertikální ose je vyjádřen roční HDP na hlavu a na horizontální pak průměrný počet odpracovaných hodin na pracovníka za rok. Pokud tyto dvě hodnoty dáme do poměru, získáme hodnotu ukazatele produktivity práce, tedy průměrně vytvořený produkt na odpracovanou hodinu.
Které země mají nejvyšší produktivitu práce? V ČR je co zlepšovat
Z grafu to skutečně vypadá tak, jako kdyby platilo, že čím déle lidé pracují, tím nižší je jejich produktivita. Stejně tak působí i tabulka ze serveru Time.com zpracovaná na základě dat OECD, která ukazuje 18 zemí s nejvyšší produktivitou práce. Je zajímavé, že nejproduktivnější ekonomiky mají poměrně krátký pracovní týden. První Lucemburčané pracují týdně v průměru 29 hodin a třetí Norové, šestí Dáni a devátí Holanďané dokonce něco málo přes 27 hodin.
Z těchto dat však nelze dělat ukvapené závěry, že kratší pracovní doba automaticky vede k vyšší produktivitě. Ta je totiž značně závislá nejen na úsilí a motivaci pracovníků, ale také na úrovni vzdělání a technologií, která je v bohatších zemích přirozeně vyšší. Jinými slovy, Lucemburští pracovníci nemusí být produktivní z toho důvodu, že mají krátkou pracovní dobu, ale mají krátkou pracovní dobu, protože jsou produktivní a mohou si to dovolit.
Švédsko: Šestihodinová pracovní doba? Až příliš drahý luxus
Nicméně i když je složité rozpoznat ve vztahu produktivity a počtu odpracovaných hodin směr kauzality, která je dost možná oboustranná, příklady řady především technologických firem ukazují, že zkrácení pracovní doby z klasických 8 hodin například na 6 skutečně může vést k vyšší produktivitě (jako první vyzkoušela zkrátit pracovní dobu již před 14 lety pobočka japonské Toyoty rovněž ve švédském Göteborgu).
Jak píše server Inc.com, průměrný Američan, který pracuje 8 hodin denně, dokáže být produktivní zhruba 3 hodiny, jelikož dlouhodobé soustředění na práci je mimořádně náročně. A právě technologická pracoviště, kde je od zaměstnanců vyžadována vysoká soustředěnost na práci, si toto v poslední době začínají uvědomovat, a proto se zkrácenou pracovní dobou experimentuje stále více firem.
Šestihodinový pracovní den? Dlouhodobě šetří peníze
