Praha opět přivítá špičky evropského biotechnologického sektoru

Už potřetí bude Praha hostit zástupce sektoru biotech na konferenci Prague.bio. Akce, která proběhne 25. září v Národním domě na Vinohradech, se už začíná etablovat v kalendářích významných osobností tohoto sektoru, jak nám potvrdili její pořadatelé, ředitelka spolku Prague.bio Petra Kinzlová a managing director Jiří Fusek. Potvrzením důležitosti akce je také oficiální záštita prezidenta Petra Pavla.

Česko má v sektoru biotechnologií co nabídnout. Vděčí za to mimo jiné odkazu profesora chemie Antonína Holého, jehož antivirotika se dnes používají globálně. V současnosti o sobě dávají vědět například společnost DIANA Biotechnologies, která uvedla na trh PCR testy na covid-19 ze slin, nebo firma SOTIO Biotech, testující unikátní experimentální lék na rakovinu.

Přesto se však Evropa potýká s některými specifickými problémy, které brání většímu rozletu sektoru biotech. V čem nám USA a Čína utíkají? Na jaká jména se můžou těšit návštěvníci konference? Jak biotechnologický sektor využívá umělou inteligenci? Přečtěte si rozhovor s Petrou Kinzlovou a Jiřím Fuskem.

Jaké cíle si klade letošní konference Prague.bio? Co budete považovat za úspěch?

Petra Kinzlová (PK): Už od prvního ročníku nabízíme platformu pro setkávání expertů, kteří se ve středoevropském regionu věnují otázce biotechnologií. Konference Prague.bio propojuje výzkumníky s investory, má mezinárodní charakter. Zveme hosty nejen ze středoevropského regionu, i když odtud jich pochází nejvíc.

První ročník konference Prague.bio proběhl v roce 2023, nedlouho po založení našeho spolku, a od té doby setrvale roste. Na druhou stranu, nechceme udělat tuto akci naprosto bezbřehou. Rádi uchováváme její komornější charakter, aby všichni měli možnost se potkat s partnery, s nimiž chtějí hovořit. Obecně si klademe za cíl etablovat konferenci Prague.bio v evropských kalendářích jako jednu z důležitých akcí v regionu.

Naším cíle je také představit sektor biotech českému publiku. Biotechnologie mají důležitou roli pro veřejnou sféru, a proto na konferenci zveme zástupce českých veřejných institucí. Zároveň tím také představujeme český biotech sektor směrem do zahraničí.

Jiří Fusek (JF): Během prvního ročníku jsme si vyzkoušeli, že náš koncept funguje a je o něj zájem. Loni se nám ve druhém ročníku podařilo zdvojnásobit množství návštěvníků, přišlo jich kolem tří stovek. Letos bychom se chtěli dostat na 400 účastníků. Největší potenciál vidíme v blízkém zahraničí, hlavně mezi investory, startupy a průmyslovými podniky. Troufám si říct, že v rámci našeho nejbližšího okolí tato událost už patří do kalendářů relevantních lidí.

Na jaká jména se můžou účastníci těšit? Jaký bude její program?

PK: Vždy hledíme na to, aby vystupující měli zahraniční zkušenost, ale zároveň souvislost s místním prostředím, českým i regionálním. Naším keynote speakerem je Philipp Kukura, který působí ve Spojeném království a je spoluzakladatelem několika startupů v oboru.

JF: Philipp Kukura od malička žil a studoval v zahraničí a teď působí jako výzkumník. Má vlastní výzkumnou skupinu na University of Oxford a současně je spoluzakladatelem startupu Refeyn. Jde o vysoce technologicky specializovanou firmu, její valuace se udává v desítkách miliard korun. Vidíme ji jako inspiraci pro místní prostředí, což je v podstatě jedna z věcí, kterou se snažíme na konferenci přinášet.

Jako další keynote speaker vystoupí Hannah Nelson z Venture Partners. Tato firma zajišťuje technologický transfer University of Colorado. Málokdo si asi spojí tento stát s oborem biotechnologií, nicméně místní univerzita patří mezi nejúspěšnější v počtu zakládaných startupů a spinoffů.

PK: Wojciech Nowak, další z vystupujících, patří k našim speciálním hostům. Dlouhodobě působí ve Švýcarsku ve společnosti Novartis a také v organizaci EuropaBio, kde je náš spolek Prague.bio jediným českým členem. EuropaBio sdružuje firmy a asociace v oblasti biotechnologií na evropské úrovni. Má sídlo v Bruselu a spolupracuje s evropskými institucemi.

JF: Snažíme se přinášet praktické zkušenosti a sledovat aktuální trendy. Na konferenci proto proběhnou tři panelové diskuse, na kterou navážou dvě „pitch sessions“ startupů.

Jeden z těchto panelů bude věnován investorům, kteří investují v regionu střední Evropy a hledají v něm nové příležitosti. Zároveň mají širší rozhled, takže jsou schopni se vyjádřit k aktuálnímu dění ve světě biotechnologických investic.

Na druhém panelu vystoupí „biotech executives“, jde o spoluzakladatele a manažery úspěšných biotechnologických startupů. Patří mezi ně mimo jiné Václav Navrátil ze společnosti DIANA Biotechnologies, která jednoznačně patří k těm zajímavým v rámci oboru.

Poslední panel věnujeme umělé inteligenci a jejímu vlivu na výzkum a vývoj nových léčiv.

Co pro konferenci znamená záštita prezidenta Petra Pavla? Objeví se na ní?

PK: Záštity prezidenta republiky si velmi vážíme. Je to pro nás prestižní záležitost, která přitáhne pozornost médií a přidá akci na důležitosti. S osobní účastí pana prezidenta v letošním roce nepočítáme.

Ráda bych zdůraznila, že se pan prezident soustavně věnuje tématu vědy, výzkumu i biotechnologií. Loni se náš spolek zúčastnil podnikatelské mise během jeho státní návštěvy ve Švýcarsku, v zemi, která je pro oblast biotech velmi důležitá. Navázali jsme na ní spolupráci, kterou jsme letos zhmotnili v naší účasti na akci Swiss Biotech Day. Jde o oborově jednu z nejdůležitějších akcí v Evropě, kde jsme se prezentovali jako spolek a zároveň představili naše členské a partnerské firmy.

Spolek Prague.bio existuje už dva roky. Co vidíte jako svůj dosavadní největší úspěch?

PK: My tomu říkáme teprve dva roky, protože náš vývoj je postupný. Máme šest spoluzakladatelů, mezi nimiž dominovaly akademické instituce – jedna vysoká škola, čtyři ústavy Akademie věd – a i&i Prague​. Teď máme členských institucí 36. Svědčí to o vysokém zájmu o náš spolek, který se stává jednotícím prvkem a hlasem oboru.

Určitě je pro nás důležité, že posilujeme členskou základnu i v byznysové sféře. Plníme tak náš cíl propojovat akademickou obec s firmami. Mezi naše členy patří významné společnosti, ale i začínající startupy. Zářijová konference není naše jediná aktivita, pořádáme řadu networkingových akcí, na které dostáváme pozitivní odezvu. Necílíme ale naše akce jen na naše členy, chceme přilákat k členství i další firmy a instituce.

Zvyšujeme povědomí o českém biotechu na zahraničních oborových akcích, kde navazujeme kontakty s partnerskými asociacemi a zveme je na naše vlastní aktivity. Také naši členové se prezentují na těchto evropských akcích.

Považujeme za velký úspěch pořádání prestižní konference Bio€quity Europe v květnu 2026 v Praze, poprvé ve středoevropském regionu. Konference má pětadvacetiletou tradici a zaměřuje se především na propojování investorů se startupy. Budeme na ní chtít prezentovat Prahu nejen jako místo konání konference, ale i jako určité otevření středoevropského prostoru pro tento segment.

JF: Bio€quity Europe je velmi prestižní akce. Účastní se jí asi 1100 osob, což jsou převážně zástupci venture kapitálových fondů a investičních nástrojů velkých farmaceutických společností. Dává nám možnost zvýšit povědomí o možnostech, o firmách a zajímavých technologiích z Česka a regionu CEE (střední a východní Evropy).

Jak rozvinutý je sektor biotech v Česku?

PK: Navazujeme na tradici kvalitní vysokoškolské výuky a vysokého pracovního nasazení. Směrem do zahraničí se můžeme prezentovat například úspěchy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který je celosvětově spojen s antivirotiky profesora Antonína Holého. Rádi tuto tradici zdůrazňujeme, aby bylo vidět, že tato oblast u nás není pole neorané. Na druhou stranu máme rezervy v byznys dovednostech lidí. Chtěli bychom se proto na tuto oblast více zaměřit.

JF: Absolventi místních vzdělávacích programů mají velmi kvalitní odborné vzdělání, ale v jeho rámci se klade menší důraz na byznysové dovednosti. Rádi bychom proto tuto oblast doplnili vzdělávacím programem Lorem Ipsum Academy, jehož spuštění plánujeme na podzim 2025. Cílíme na lidi, kteří jsou vhodnými kandidáty pro management biotechnologických startupů. Mají potřebné vědecké vzdělání, vědí, co technologie biotech přináší, jak funguje, a zároveň mají byznysové dovednosti. Půjde o náš vlastní vzdělávací program, na jehož přípravě se podílejí také naši partneři. Je zamýšlen jako osm tematických bloků, které pokryjí to základní, co je nutné z hlediska byznysu překlenout. Jedná se o oblasti jako byznys plán, finanční řízení, právní minimum, jednání s investory a další.

Projevují investoři zájem o evropský „biotech“? Jak si vede region CEE?

PK: Obecně si myslím, že otázka investic a biotechu je trošku složitější. Biotech je velmi finančně náročná a zdlouhavá oblast. Regulace a klinické studie způsobují, že jde o velmi nejistý podnik. Může se velmi snadno stát, že ani po investování velké částky se investoři nedočkají požadovaného výsledku.

My se snažíme propojovat investory s vědci, představovat investorům možnost takových investic. Pořádáme ve spolupráci s našimi členy akce, kde potenciálním investorům prezentujeme, co obnáší investice do sektoru biotech. Region CEE je ale v tomto za západní Evropou pozadu, o Americe nemluvě.

JF: Udává se, že uvedení nového léku na trh stojí okolo dvou miliard dolarů. To jsou prakticky nepředstavitelné peníze, ale na druhé straně jsou to věci, které jsou obrovsky společensky prospěšné. Koneckonců, jde o lidské zdraví. Takže ano, biotech je riziková oblast, ale s velkým potenciálem pro zisk.

Můžeme se vrátit k příběhu profesora Holého, kterému se z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd podařilo vybudovat pracoviště na světové úrovni, a dokonce má svoji pobočku v Bostonu. To uvádím jenom jako příklad z toho, co se může stát, když to zafunguje dobře.

Velcí investoři se musejí rozhlížet po celém světě, mít přehled, kde se vyvíjejí nové technologie. Evropa samozřejmě je a vždy byla v jejich hledáčku, ale region CEE je přece jen trochu jiný. Možná byl do určité míry přehlížen, ale máme pocit, že se tento postoj mění. Jedním z důkazů je právě i konference Bio€quity Europe, která nikdy v tomto regionu nebyla. Její organizátoři hledají nové příležitosti a vidí je nejen v Česku, ale také v Polsku a potenciálně Pobaltí. Takže registrujeme zájem investorů zjistit, co se zde děje a jaké technologie jsou zajímavé a mají světový potenciál uplatnění.

Ale situace se už mění k lepšímu. I u nás už máme specializované venture kapitálové fondy zaměřené na biotech a příbuzné obory, což ještě nedávno nebylo. Zároveň vidíme, že i některé tradiční bankovní domy, family offices a úspěšné firmy se zde rozhlížejí po příležitostech. Troufám si říct, že zájem investorů o biotech roste a my se snažíme tento trend podpořit našimi aktivitami.

Čelí startupy v oblasti biotechnologií nějakým specifickým výzvám? Pokud ano, jakým?

JF: Tady je opět potřeba zdůraznit ty bariéry vstupu do oboru. Na začátku potřebujete hodně kapitálu, velmi drahé kvalitní vybavení a ideálně také připravenou podnikatelskou infrastrukturu. Jde například o akcelerátor, který už tímto vybavením disponuje. Obor biotech se tímto značně odlišuje například od vývoje softwaru.

Významnou roli hraje také robustní regulace. Je to logické, protože se jedná o lidské zdraví. Technologie musejí být otestované, abyste je jako pacient mohl využívat třeba ve formě tablet.

Jak můžou evropské státy, případně samotná EU, pomoci sektoru biotech?

JF: Jednoznačně jasnou strategií a zájmem o samotný sektor. V této oblasti se teď rozvíjejí zajímavé iniciativy na úrovni EU. Naším problémem je vysoká míra regulace a zároveň značná roztříštěnost trhu. I přes existenci jednotného trhu stále fungují významné národní regulace. Uvádění nových technologií, léčiv nebo diagnostických prostředků proto bohužel nefunguje automaticky na úrovni EU jako jednoho trhu. V tomto mají USA značnou výhodu, stejně jako v lepší dostupnosti kapitálu.

V Evropě také převládá vyšší averze k riziku, což opět omezuje možnosti firem. Netvrdím, že to tu vůbec nefunguje. Ale farmaceutické společnosti potřebují největší objem kapitálu právě v posledních fázích klinického testování léku. Bohužel to je často okamžik, kdy si pro peníze odcházejí do Spojených států. Tyto faktory komplikují rozvoj oboru biotech v EU, přestože evropské země nabízejí značný potenciál.

Pomohlo by proto zavedení takzvaného 28. režimu v EU, jak se o něm diskutuje?

JF: Pokud bude nastaven správně, tak určitě ano. Velký zájem o něj projevují zejména lokální investoři, firmy v oboru a startupy. EU by jeho implementací získala značnou konkurenční výhodu. Investorům by odpadla nutnost zvažovat, podle které legislativy funguje společnost, do níž chtějí vložit peníze. Teoreticky by vše fungovalo podle jednoho transparentního principu.

Jakou roli hraje AI v sektoru biotech?

PK: Toto téma nelze v tuto chvíli pominout. Umělá inteligence významně vstupuje do oblasti objevování nových léčiv. AI hraje roli také v oblasti diagnostiky. Spojení AI a biotechnologie je v současné době tématem řady nově vznikajících startupů. Platí to i pro některé z našich členů. Zmínili jsme potřebu nezbytné infrastruktury pro výzkumné startupy. Umělá inteligence dělá tuto oblast v tomto ohledu jednodušší.

JF: Napříč oborem platí, že AI může zrychlit, zpřesnit a zlevnit. Například lékaři ji používají v diagnostice pro stanovování nemocí. Ale tato technologie pomáhá i s velkými náklady na uvedení léku na trh, které jsem zmiňoval a kde je jakékoli zlevnění velmi žádoucí.

Mimochodem, velká farmaceutická firma MSD Czech Republic má v Praze velké softwarové centrum s přibližně 2000 lidmi. Její zástupce bude na naší zářijové konferenci mluvit o využití umělé inteligence v jejich procesech ve vývoji nových léčiv.

Jakou roli má pro Evropu v biotech Čína? Spolupracuje se s ní, nebo je spíše konkurent?

JF: Myslím si, že platí obojí. Jedno z témat, které v posledních letech hodně rezonovalo, je léková bezpečnost. Ta má svůj prapůvod mimo jiné v tom, že se část výroby účinných látek, používané ve výsledných lékových formách, přestala vyrábět v Evropě. Tato výroba se přemístila do Asie, velmi často právě do Číny. Díky tomu se zlevnila výroba léčiv, což mělo příznivý dopad také na koncového zákazníka.

Ale když něco přestane fungovat, začne docházet k výpadkům léčiv. Naplno se taková situace ukázala během pandemie, která narušila globální dodavatelské řetězce. Poptávka po léčivech v Číně během covidu vzrostla a zároveň už zde bylo mnoho zákazníků s dostatečnou kupní silou na to, aby si tato léčiva pořídili. Otázku distribuce léků tedy nevyřešíme na úrovni České republiky, ale musí se jí věnovat Evropská unie, protože to pro ni má velké důsledky.

Čína se ale objevuje i v pozitivním kontextu, tedy příležitostí ke spolupráci. Hodně čínských firem provádí klinické studie při testování nových léčiv, ve kterých jejich země dokáže nabídnout velmi konkurenceschopné podmínky. Čínské laboratoře dokážou nabídnout rychlý nábor pacientů na adekvátním vzorku. Díky této flexibilitě se může výsledný proces výrazně zrychlit a zlevnit.

PK: Opět se tím dostáváme k určité nadměrné regulaci a roztříštěnosti některých evropských procesů, které vedly k přesunu do Číny. Snaha vyhnout se těmto překážkám ale ukázala, že se v některých aspektech nejedná o úplně nejšťastnější řešení. I některé zdejší firmy říkají, že je čínský přístup v mnoha ohledech pružnější. Bylo by proto dobré si z toho vzít zkušenost a snížit administrativní zátěž v EU.

Jakou vizi by měl mít evropský sektor biotech do budoucna?

PK: Zjednodušení regulací, větší důraz na inovace a možná i mentální příprava mladé generace na to, mít odvahu jít do inovativních projektů, věnovat se společenské odpovědnosti.

JF: Biotech patří mezi obory s nejvyšší přidanou hodnotou. Jsou to věci, které bychom měli chtít v Česku i Evropě. Takže pokud možno dělat všechno pro to, aby fungovalo, včetně dobré dostupnosti kapitálu a jednotného regulačního prostředí.