Amsterodam se rozhodl zvolit poněkud odlišný postup než jiná evropská města, která se snaží po takzvaném brexitu lákat finanční domy z Londýna. Nizozemsko v tichosti cílí na specifické sektory, jako jsou zúčtovací transakce, poskytování finančních služeb pomocí nejmodernějších technologií nebo vysokofrekvenční obchodování.
„V rámci finančního sektoru existují subjekty, spíše úzce zaměřené, které se přesunou do kontinentální Evropy a pro které je Amsterodam opravdu vhodným místem,“ říká místostarostka nizozemské metropole Kajsa Ollongrenová, která má na starosti ekonomické záležitosti. „Nesnažím se sem dostat všechny ty velké banky,“ upřesňuje.
Po odhlasování brexitu se evropské metropole předhánějí v nabídkách lidem z londýnské City. Paříž poslala čtyřem tisícům britských manažerů dopis, v němž vysvětluje, proč by se měli přesunout do francouzského hlavního města.
V Londýně se také objevil nákladní vůz s billboardem, který hlásá: „Vážené start-upy, zachovejte klid a přestěhujte se do Berlína.“ Naproti tomu Dublin si chce dělat reklamu, ve které využije toho, že se v Irsku stejně jako v Británii hovoří anglicky.
Toto ale není styl Amsterodamu, říká Ollongrenová. Nizozemské hlavní město se snaží osobně jednat s představiteli britských finančních institucí. Zahraniční podnikatele láká pomocí čísel a faktů. Podle místostarostky má Amsterodam dvě hlavní přednosti: jeho poloha poskytuje bránu do zbytku Evropy a jeho digitální propojenost přitahuje evropské talenty.
Ollongrenová se soustředí na získání jen vybraných podnikatelských aktivit. Nedomnívá se totiž, že celý londýnský bankovní svět sbalí kufry a opustí město. Nejpravděpodobněji tak ale učiní byznys, který je spojen se zúčtováním obchodních transakcí. Evropská centrální banka (ECB) by si totiž přála, aby obchodování s eurem bylo zúčtováváno v eurozóně, do níž Británie nepatří. Již dříve se ECB snažila zakázat zúčtovací centra mimo eurozónu, ale u soudu EU vyhrála Británie, která v té době byla ještě členem unie.
I kdyby šlo jen o zúčtovací centra, i tak je v sázce spousta peněz. Toto odvětví v Británii zajišťuje obchody s deriváty denominované v eurech v objemu 928 miliard dolarů (22,7 bilionu Kč), což naprosto zastiňuje částku 19,6 miliardy USD (480 miliard Kč), která připadá na Nizozemsko, podotýká agentura Bloomberg.
Profil lidí pracujících v tomto sektoru navíc podle Ollongrenové odpovídá finanční kultuře v její vlasti. Nizozemsko od globální finanční krize tvrdě bojuje s excesy bankovnictví. Země například zavedla strop pro bonusy bankéřů, který nesmí přesáhnout 20 procent fixního platu. Zaměstnanci nizozemských bankovních ústavů rovněž skládají přísahu, aby se podpořila důvěra ve finanční instituce.
Pracovníci v odvětví zúčtování „nejsou lidmi s velkými bonusy a rychlými auty,“ říká místostarostka. Naopak jsou „velmi slušní, spolehliví a důležití,“ dodává. „A my jsme v tomto rovněž dobří. Myslím, že by to bylo úžasné,“ tvrdí Ollongrenová o případném soužití s Brity.
Británie ale teprve musí zahájit proces vystoupení z EU. Pak může trvat roky, než Londýn s EU vyjedná podmínky odchodu. Stěhování britských podniků není proto v brzké době pravděpodobné. Rozhodnutí soudu EU také uvádí, že ECB nemá pravomoc regulovat obchodování s cennými papíry. K tomu by centrální banka patrně potřebovala zákonodárné změny na unijní úrovni.
Ollongrenová se také snaží propagovat digitální propojenost Amsterodamu. Tato přednost podle ní činí z Amsterodamu dobré místo pro firmy z odvětví takzvaného vysokofrekvenčního obchodování, ale i pro firmy poskytující finanční služby pomocí nejmodernějších technologií. Ty se zaměřují na například virtuální měny jako je bitcoin. V posledních letech se metropole Nizozemska totiž etablovala rovněž jako hybná síla ve světě elektronického obchodování.
Přesto ale může být těžké prodat město, které je vůči finančnímu sektoru přísné. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem tento měsíc připomněl, že londýnská kultura bankéřských bonusů není v jeho zemi vítána. Ačkoliv se pravidla bonusů a přísahy nevztahují na cizí občany, i tak podle expertů působí na odvětví spíše odrazujícím dojmem.
To bude mít dopady na atraktivitu Amsterodamu pro finančníky, říká profesor Amsterodamské univerzity Arnoud Boot. „Obecně platí, že naše vláda je předvídatelná, regulace relativně transparentní, dostupnost obrovská a jazyk není problém,“ vypočítává Boot výhody Nizozemska. Avšak přístup k bonusům je známkou „negativní politické nálady, která potvrzuje nejistotu prostředí pro finančnictví,“ dodává.
Ollongrenovou to však neodrazuje. Historie Amsterodamu jako obchodního centra totiž vytvořila kulturu, v níž si místní obyvatelé osvojili globální pohled na věc. Pro globální podniky to představuje další důvod, aby se usídlily v Nizozemsku.
„Není to o Amsterodamu ani o Nizozemsku. Je to o Evropě. Lidé a firmy, které přicházejí do Amsterodamu, myslí na evropský trh. To je ta mentalita Nizozemska a Amsterodamu. Je to vždycky na evropské úrovni. Vstupní brána do Evropy,“ uzavírá místostarostka Amsterodamu.
