Dolarový index dnes ráno oslabil pod 91 bodů. Euro díky slabému dolaru zpevnilo nad 1,2100 EURUSD. Měny regionu včera vykázaly ztráty. Středový kurz koruny se pohybuje kolem 26,40 za euro.

ČBA: Pozor na hrozící obchodní války a možnost „tvrdého“ Brexitu

Příznivý výhled vývoje ekonomiky pro období do konce roku 2019 nadále trvá, nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) však očekává určité zmírnění dynamiky růstu. Silnou stránkou zůstane vyvážený příspěvek domácích činitelů ekonomického růstu, tj. spotřeby a investic. I když se to v údajích prognózy zatím na straně vývozu nepromítlo, výrazně narůstají její vnější rizika.

„Česká ekonomika se přibližuje hranici svých možností. Bez dalších investic se v situaci zvyšujícího nedostatku zaměstnanců příliš nemá kam posunout,“ uvedl ekonomický analytik ČSOB Petr Dufek.

Zmíněná rizika spočívají zejména v hrozících obchodních válkách a možnosti „tvrdého“ Brexitu (tj. bez dohody o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií a s přechodem na celní režim Světové obchodní organizace) a nesou s sebou velký potenciál dopadu na tuzemskou ekonomiku. Pokud by skutečně došlo k paralelnímu vykrystalizování obou těchto událostí, byl by dopad citelný jak na ekonomický výkon, tak do veřejných rozpočtů.Příznivý výhled vývoje ekonomiky pro období do konce roku 2019 nadále trvá, nová prognóza ČBA však očekává určité zmírnění dynamiky růstu. Silnou stránkou zůstane vyvážený příspěvek domácích činitelů ekonomického růstu, tj. spotřeby a investic. I když se to v údajích prognózy zatím na straně vývozu nepromítlo, výrazně narůstají její vnější rizika.

Výhled inflace a měnové politiky

Prostředí zůstane po oba roky v zásadě nízkoinflační, prognózované hodnoty inflace se zásadněji nemění (2,2 % v roce 2018 a 2,0 % v roce 2019). Aktuální nárůst cen ropy vidí prognóza spíše jako mírné hladinové zvýšení a předpokládá, že v horizontu do konce roku 2019 budou ceny ropy spíše stabilní. Oslabení kurzu koruny z posledního období se jeví jako přechodná záležitost, související s pohledem mezinárodních finančních trhů na měny rozvíjejících se trhů. V roce 2019 bude koruna mírně posilovat, což může souviset s tím, že nadále trvá předpoklad o dalším zpřísňování měnové politiky ČNB, kde prognóza počítá se zvýšením základní sazby do roku 2019 v souhrnu až o jeden procentní bod. Přitom možnost zvýšení měnově politických sazeb ECB prognóza nevidí jako velmi pravděpodobnou, a pokud by ke zvýšení dojít mělo, pak až v závěru roku 2019.

Číselné údaje aktuální prognózy ČBA se oproti předešlé prognóze z dubna až tak zásadně nemění (v dubnu prognóza předpokládala růst reálného HDP pro rok 2018 3,6 % a pro rok 2019 2,8 %). Aktuální čísla – 3,3 % pro rok 2018 a 2,9 % pro rok 2019 – vychází z následujících předpokladů:

  • přetrvává celkově relativně příznivý výhled vývoje HDP – stejně jako v minulé prognóze dojde v roce 2019 oproti letošnímu roku k mírnému zpomalení jeho růstu
  • základním scénářem tak zůstává postupné ochlazování ekonomického výkonu, nikoliv jeho skoková či šoková korekce
  • silnou stránkou stávajícího vývoje a jeho výhledu je viditelný příspěvek domácích růstových faktorů, tj. investic a spotřeby domácností i vlády
  • externí šok by v horizontu prognózy mohl přijít v případě eskalace současného napětí v mezinárodním obchodě, způsobené protekcionistickými opatřeními USA, zejména v případě zatížení dovozu automobilů z EU prohibitivními cly
  • ještě vážnějším rizikem s většími dopady je hrozba tzv. „tvrdého“ Brexitu, kdy se nepodaří ve zbývajícím čase dojednat bezcelní obchodní režim mezi EU a Velkou Británií

Nepřehlédnutelnou skutečností je, že nová prognóza ČBA je viditelně opatrnější oproti posledním platným prognózám renomovaných tuzemských i zahraničních institucí jako jsou ČNB, MF nebo OECD.

Domácí faktory

Situace domácí ekonomiky je v aktuální červencové prognóze nejvíce ovlivněna stejnými faktory jako v prognóze předešlé.

Pokud jde o domácnosti, napětí na trhu práce zůstává nadále ve svém kulminačním bodě s rekordně nízkou nezaměstnaností. V roce 2019 sice dojde ke zpomalení mzdového nárůstu z rekordní úrovně roku 2018, avšak jeho dynamika zůstane nadále na úrovni, která stále více bude promlouvat do konkurenceschopnosti firem – což je faktor, jehož dopad do dalšího vývoje bude třeba bedlivě sledovat.

Rychlý růst reálných příjmů domácností, podpořený nízkou nezaměstnaností a optimistickým sentimentem, podpoří dynamiku soukromé spotřeby, která tak nadále zůstane významným činitelem ekonomického růstu.

V investicích se po jejich výrazném růstu o 6,5 % v roce 2018 projeví v roce příštím střízlivější pohled na perspektivu dalšího vývoje a odvozený mírnější investiční apetit firem.

Vládní spotřeba bude v roce 2018 dynamičtější, než předpokládala dubnová prognóza, což může být ovlivněno volebním cyklem a blížícími se komunálními volbami. Přesto zůstane souhrnné saldo vládního rozpočtového hospodaření mírně přebytkové. Po odeznění tohoto faktoru bude růst vládní spotřeby v roce 2019 mírnější a odhad vládního salda pro příští rok zůstává v zásadě vyrovnaný.

Rizika prognózy

I když rizika nejsou přímo promítnuta do čísel prognózy (je mimořádně obtížné je kvantifikovat), oproti předchozí (dubnové) prognóze jejich váha významně narůstá. Jsou jimi:

– silnější externí šok („tvrdý“ Brexit, cla na evropské automobily v USA), který by se projevil ve vývozu, případně v odkládání investic (rozsah je v tuto chvíli velmi obtížné kvantifikovat) velkou otázkou je vývoj podnikatelského sentimentu v Německu, s následným průmětem do ČR

– vývoj veřejných financí v případě, že dojde k naplnění vnějších šoků

„Státní rozpočet by mohl v případě nepříznivě změněného ekonomického prostředí čelit problému rychle narůstajícího schodku,“ uvedl Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA.  „V prognóze je třeba být opatrný – narůstají rizika typu brexit či obchodní války, která mohou globální ekonomiku velmi poškodit, kvantifikace je ale v podstatě nemožná,“ míní Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

O prognóze ČBA
Tato prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků 9 členských bank ČBA: Helena Horská a František Táborský (Raiffeisenbank), Petr Dufek (ČSOB), Petr Gapko (MONETA Money Bank), Pavel Sobíšek (UniCredit Bank), Jiří Polanský (Česká spořitelna), Petr Sklenář (J&T Banka), Jan Vejmělek a Viktor Zeisel (Komerční banka), Jakub Seidler (ING Bank), Jaromír Šindel (Citibank). Za ČBA se na tvorbě prognózy podílí Miroslav Zámečník.

Newsletter